11.8.2009 - Klady a zápory vývoje jednotlivých druhů dopravy v ČR (V)

Městská hromadná doprava Městskou hromadnou dopravu (MHD) od 70. let 19. století začaly v řadě našich měst vytvářet tramvajové systémy. Tramvaje původně táhli koně. Mnohé byly jednokolejné a úzkorozchodné. První pokusy o trolejbusy začaly před 1. světovou válkou. Mezi válkami se objevily první autobusy. K většímu rozšíření trolejbusových systémů i autobusů došlo u nás ale až v 50. letech 20. století. V Praze MHD zásadně zlepšilo budování metra, jehož první úsek zahájil provoz 9. 5. 1974. Ve stejném období v ČR skončily staré, otevřené typy tramvají. Metro postupně vytlačovalo z centra Prahy autobusy a omezovalo a časem i vytlačovalo dál od centra tramvaje. Zatím má Praha pět přestupů metro - železnice. Dalších pět chybí.

Elektrické trakce MHD mají významný pozitivní městotvorný efekt, zlepšují čistotu ovzduší, snižují i hlukovou zátěž obyvatel. Autobusy MHD se po roce 1945 prosazovaly v oblastech nižších dopravních potřeb, kde nebyla zajištěna doprava metrem, tramvajemi, trolejbusy nebo vlaky. Konjunktura levné ropy 1960-1973 a rychlý rozvoj silniční dopravy podporovaly vesměs chybné rušení některých menších systémů elektrické MHD a jejich nahrazení autobusy. Rychlý rozvoj autobusové dopravy, tlak levné ropy, jednokolejnost, úzký rozchod, válečná zanedbanost kolejí a na Ostravsku i poddolovanost území přispěly k zániku tramvajových systémů v Ústí n. L., Orlové, Karviné, Bohumíně , Hlučíně a s výjimkou trati do Liberce též v Jablonci n. N. V Teplicích, Opavě, Českých Budějovicích, Jihlavě a Mariánských Lázních tramvaje nahradily trolejbusy.

Naopak včasná rekonstrukce tramvajových systémů na dvoukolejné normálně rozchodné tratě zachránila tramvaje v aglomeraci Most - Litvínov v 60. letech a po roce 1989 v Liberci. Přestavba jablonecké větve libereckých tramvají na normální rozchod a zdvoukolejnění letos začíná. V letech 1950-1973 se počet tramvajových systémů v ČR snížil z 12 na sedm. Obsluhují devět měst. České Budějovice mají již čtvrtý systém elektrické MHD, resp. po tramvajích byl i první a druhý systém trolejbusů zrušen. V Děčíně dva pokusy o trolejbusovou dopravu brzy skončily ještě před 1. světovou válkou, trolejbusy zavedené v roce 1950 a později skončily v roce 1973. V Praze v roce 1972 trolejbusy ustoupily ostatní druhům MHD. Na území ČR počet trolejbusových systémů činil devět v roce 1950, 14 v letech 1955-57, 13 v letech 1959-71, 10 v letech 1974-1987 a 13 trolejbusových systémů jezdí v ČR od roku 1995 v 16 městech. Naštěstí neuskutečněné pokusy zrušit trolejbusy jsme zaznamenali nedávno v Mariánských Lázních a Teplicích. Nahrazení tramvají a trolejbusů autobusy znamenalo zvýšení znečišťování přízemní vrstvy ovzduší, kterou dýcháme, a hlukové zátěže.

Chybou také bylo, že jinak silně rozvinutá veřejná doprava osob se v ČR nebudovala na bázi integrovaných dopravních systémů (IDS). Docházelo tak k nekoordinovanosti, k duplicitnímu financování souběžných systémů veřejné dopravy osob a k nevyužívání možností osobní železniční dopravy. Pro životní prostředí nejzávadnější autobus byl nasazován i tam, kde při optimální dělbě práce mohly jezdit šetrnější tramvaje, trolejbusy, vlaky. Kladem naopak bylo velmi nízké jízdné v MHD, reálně zesílené systémem velmi levných časových předplatních kuponů za socialismu. Po roce 1989 se významně zhoršilo financování MHD zchudlými městy. Důsledkem bylo zásadní zpomalení obnovy vozidel MHD a vysoké zdražování jízdného v MHD, jež se negativně projevilo v poklesu přepravních výkonů. Pozitivní bylo průběžné rozšiřování jednotlivých systémů elektrické MHD, dále zavádění nízkopodlažních autobusů a trolejbusů, v posledních letech i tramvají. Chvályhodné bylo budování nových trolejbusových systémů v Ústí n. L. (první linka v dubnu 1988), v Českých Budějovicích (od roku 1991) a v Chomutově (od roku 1995).

Kromě trolejbusů v Mariánských Lázních ale žádný ze systémů elektrické MHD nepokrýval a nepokrývá všechny jím efektivně zajistitelné dopravní potřeby. Jejich další rozšiřování je aktuální. Obvykle pro něj chybějí peníze a často i politická vůle příslušných radnic. Aktuální je výstavba meziměstských vlakotramvají na Ostravsku, obnova trolejbusového systému v Děčíně, resp. jeho postavení ve Frýdku-Místku a Karlových Varech. Rozvoj MHD probíhal od konce 19. století s výkyvy. Přestože moderní MHD může být účinným regulátorem silniční dopravy a významně tak chránit zejména centra větších měst před auty, docházelo k chybnému rušení jednotlivých tratí i celých systémů tramvají a trolejbusů. Nejhorší bylo období levné ropy 1960-1973, byť rušení tramvají a trolejbusů bylo u nás mnohem menší než v západní Evropě, o USA nemluvě. Pro Prahu se stala klíčovou výstavba metra od poloviny 60. let. Určité oživení rozvoje elektrické MHD od roku 1988 je významně zastiňováno nejen pokusy rušit funkční tratě i systémy trolejbusů, ale také zásadním zdražování jízdného v MHD, které přispívá k odlivu cestujících do aut.