22.8.2009 - K některým sochám svatých v našem městě se vážou zajímavé historické legendy

HISTORIE

Ostrava - Naše město kdysi bývalo přeplněno kříži a sochami svatých, zvláště pak v 18. století - v době rekatolizace - se těšil velké popularitě svatý Jan Nepomucký. Jedna z těchto soch byla vztyčena u mostu přes Ostravici již v roce 1712. Jde o druhé nejstarší sochařské dílo v Ostravě. Když se pak řetězový most roku 1886 zhroutil pod kopyty jízdní švadrony hulánů a chystala se stavba železného říšského mostu, byla socha přemístěna do centra města za kostel svatého Václava.

Socha od hradu
Další socha tohoto svatého stávala také poblíž Slezskoostravského hradu, ale v padesátých letech byla již natolik rozpadlá, že našla místo v Ostravském muzeu. Po roce 1990 byla restaurována a dnes je v nově vybudovaném lapidáriu v budově radnice Slezské Ostravy. Zajímavou historií je opředena socha Jana Nepomuckého ve Staré Bělé. Koncem 17. století byla starobělská fara několikrát přepadena a farář Abrahám Krsa, který dvakrát jen tak tak ušel smrti, si pořídil pistoli. Při dalším přepadení, které prý bylo činem zbojníka Ondráše, se opět střílelo a farář omylem zastřelil svého čeledína jménem Jan, který neprozřetelně vyběhl na dvůr. Faráře Krsu neštěstí natolik mrzelo, že nechal v obci postavit kapli se sochou svatého Jana Nepomuckého.

Svatý od velkostatku
Třetí a velmi zajímavá socha tohoto mlčenlivého světce stála u vjezdu do někdejšího velkostatku hraběte Wilczka v Hrušově. Místní občané mu říkali laskavě "Janiček". V dobrém stavu se socha zachovala až do sedmdesátých let minulého století. Když ale byla stavěna nová silnice do  Bohumína , velká část zástavby obce byla zničena a socha pak stála osamocena na zcela zdevastovaném místě. Od té doby začala chátrat, až jí nakonec vandalové urazili hlavu a ruku. Plastika, která vydržela na svém místě přes sto let, byla v podstatě zralá pro odvoz na smetiště. Muglinovský rodák a milovník historie a regionálního umění Česlav Pietoň ulomené části sochy sesbíral a uschoval. Navštívil pak tehdejší krajský památkový úřad a upozorňoval na poničenou sochu. Dověděl se, že tato plastika není v seznamu chráněných památek, a jestli chce, může si ji vzít. Sochu ale nechtěl ani farní úřad v Hrušově. Tato plastika byla zajímavá ještě z jiného důvodu: stála totiž na nádherném kanelovaném sloupu zakončeném korintskou hlavicí. To přivedlo Česlava Pietoně k závěru, že autorem sochy mohl být známý kameník a řezbář Havel z Frýdku. Podobné sloupy s korintskou hlavicí byly podle Pietoně neodmyslitelnou součástí soch Madony Frýdecké, které vytvářel právě zmíněný Havel.
Zachovalo se jich několik. Z toho důvodu lze také datovat stáří hrušovské sochy na dobu po roce 1850.

Obnovená plastika
Socha svatého Jana Nepomuckého stála v Hrušově u nájezdové rampy ještě v roce 1993, ale byla nakonec odvezena do restaurátorského ateliéru sochaře Miroslava Machaly z Rokytnice u Vsetína. Po odborné prohlídce bylo konstatováno, že některé podstatné části sochy chybějí a bude nutné je vytvořit znovu, takže původní podobu světce už nelze zachytit. Tady ovšem pomohl právě Česlav Pietoň, který před lety některé ulomené části sochy do ateliéru předal, především ale hlavu. Snad mu mohl někdo za to alespoň poděkovat. Socha pak byla uvedena do téměř původního stavu a našla nejprve umístění v depozitáři Ostravského muzea, nyní údajně stojí v objektu kostela v jiné části Slezské Ostravy, totiž v Kunčicích.
Není pochyb o tom, že peripetie se záchranou sochy svatého Jana Nepomuckého z Hrušova v podstatě zvětšují uměleckou i historickou cenu této zajímavé plastiky. Je ovšem škoda, že nádherný kanelovaný sloup se při odstraňování a přemísťování poškozené sochy ztratil. Jde totiž o podstatnou a charakteristickou část tohoto díla, bez které jde jen o torzo. K dispozici jsou ovšem dobré fotografie, podle kterých by bylo možné sloup i s hlavicí zhotovit znovu. Je velmi pravděpodobné, že zmíněná socha najde začas své místo ve slezskoostravském uměleckém lapidáriu. Socha zcela jistě patří tomuto městskému obvodu.