17.2.2010 - U nás v rodině není stovka nic divného

Prostějov - Neuvěřitelných sto let oslavila v pondělí paní Alžběta Němcová. Nyní žije v Domově důchodců v Nerudově ulici, pochází však z Olomouce. " Maminka měla v Úřednické čtvrti obchod, greislerei, jak se tehdy říkalo, se kterým jí pomáhal tatínek. Byla jsem z pěti dětí a rodiče se o nás velice dobře starali.
Při jejím vyprávění se před zraky posluchačů objevovaly obrázky dávno zmizelého života, trhovci přivážející do obchodu zeleninu, hospodyně chodící nakupovat do  malého krejcarového obchodu a téměř bylo cítit vůni kysaného zelí, které v  obchodě vyráběli. " Když jsem přišla ze školy, musela jsem jít šlapat zelí do  škopku. Toho se přes zimu nejvíc prodalo. Jezdili si pro ně lidé až od Přerova," vzpomínala jubilantka.
Velkou láskou paní Němcové bylo ochotnické divadlo. V  něm nejen hrála, ale byla i režisérkou či baletkou. Jedna z gratulantek přečetla i přání přátel z Křelova. Přání doplnil i dopis ze sokolského archivu, ve kterém sokolové děkovali za krásné ztvárnění titulní role ve hře Kráska ze Šumavy, se  kterou divadlo do Křelova zavítalo. Dopis byl napsán v roce 1928. " Na tu roli vzpomínám moc ráda. Bylo tam i hodně písní, takže jsem se mohla pořádně a od plic vyzpívat," vyznala se nadšená herečka a hned předvedla, že si svou roli stále ještě pamatuje. Zpívala čistě a velmi jistě.
Divadlo hrála i v Bohumíně, kam se odstěhovala po svatbě a kde strávila čtyřicet let. Po manželově smrti se vrátila zpět do Olomouce. Do domova v  Prostějově se odstěhovala až po úrazu v pětadevadesáti letech.
A jaký je recept na dlouhověkost? " My to máme v rodině, tatínka jsem opatrovala do sta let a moje teta zemřela ve sto dvou," smála se oslavenkyně. Nakonec však přece jenom něco prozradila. " Jídávala jsem ráda luštěniny, to bylo moje. A taky hodně zeleniny. Ale nejdůležitější je žít v klidu a pohodě," prohlásila paní Němcová. Bylo vidět, že v klidu a pohodě žije dodnes. Je to především klid vnitřní, protože dvacáté století, které Alžběta Němcová prožila téměř celé, někdy mnoho pohody nepřinášelo. Například za války. " A kterou myslíte, já jsem prožila dvě. A za obou to bylo špatné, byla bída a hlad," odpověděla na dotaz redaktora stoletá paní.
Dožít se sta let je i v dnešní době veliká vzácnost. " V evidenci městského úřadu máme nyní čtyři voliče, kterým je přes sto let," informovala mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová. " Do dalších let přejeme paní Němcové mnoho zdraví a spokojenosti," dodala.