25.2.2010 - Ještě složitější Těšínsko

Před dvěma týdny se MAGAZÍN DNES pokusil zmapovat současnou situaci na Těšínsku -v regionu, kde vedle sebe žijí etničtí Češi i Poláci, kde se stále mluví nářečím, "po naszymu", a kde kdosi v posledních měsících ničí cedule s polskými názvy obcí. Na reportáž zareagovaly desítky čtenářů.

PROČ VADÍ MASARYK?
Poničené polské nápisy nejsou prací zoufalců, či dokonce vandalů - jsou výsledkem toho, jak tady někteří rádoby Poláci rozdmychávají nacionalistické vášně. Především je to práce pana Szymeczka, předsedy Kongresu Poláků, který se zřejmě spletl ve století a chová se jako Miloševič a podobní v 90. letech v Jugoslávii. V Českém Těšíně například kritizoval odhalení pamětní desky TGM těmito slovy: "Nejde pouze o uctění památky Masaryka, ale o pozlobení Poláků." Namísto toho, aby se styděl, jak Masaryka poničili a potupně strhli v roce 1938 Poláci!

OLDEN TROMBIK

CEDULE JSOU ZBYTEČNÉ Jsem obyvatelka Těšínska, a přestože jsem Češka, vzdálené kořeny mé rodiny sahají do Polska. Poláci a jejich kultura patří do  tohoto kraje. Obdivuji na Polácích jejich soudržnost, kulturu i to, jak jsou veselí a přátelští. Přesto s dvojjazyčnými cedulemi nesouhlasím a nepovažuji je za projev přátelských vztahů mezi Čechy a Poláky. Odsuzuji lidi, kteří celou situaci řeší sprejem, ale nejsou dvě cedule vyjádření názvu města či ulice zbytečné? Hovoří se zde po naszymu. Copak Polák potřebuje překlad názvů měst a vesnic? Není to zbytečné utrácení státních peněz, které by byly potřebnější k instalování například výstražných digitálních tabulí o rychlosti jízdy ve městech a na vesnicích?

PETRA SVOBODOVÁ

POZDRAV OD LARISCHŮ Pozwol sobie podzilkowal Panu za ten tekst! Konečně někdo z české části napsal článek vyvážený a vysvětlující mnohé složitosti. Historické jizvy na obou stranách vyléčí čas, i když obě strany mohou cítit křivdu. Nejdůležitější je, že dnes nás už mosty na Olze nerozdělují, ale spojují. Poláci na české straně nejsou separatisté, oni si jen přejí, abychom nefalšovali historii. Srdečně vás zdravím z Těšína. (Z historického ústavu muzea v Cieszynie, z onoho slavného Larischova paláce, o kterém zpívá Jaromír Nohavica. Zůstává paradoxem dějin, že právě on napsal nejkrásnější píseň o  Těšínsku.) IRENA FRENCH MÁME HOLUBIČÍ POVAHU Jen věcně: Nejen na české, ale i na  té straně Těšínska, která po roce 1919 připadla Polsku, žili po staletí Poláci, Češi i Němci. Převahu Poláci získali až v průběhu 19. století, kdy během bouřlivé industrializace Těšínska došlo k migraci obyvatel Haliče, kteří na  Těšínsko utíkali před bídou. Je snad změna poměru obyvatelstva důvodem k tomu, aby se stát vzdal svého území, které mu náleželo již ve středověku? Pro nás, Čechy s holubičí povahou, ano. Území by se Československo nejspíš vzdalo kompletně, nebýt toho, že tudy vede jediná severní trať na Slovensko a Česko se  Slovenskem by bez tohoto spojení nemohlo vzájemně fungovat. Československo tehdy souhlasilo s tím, že se Těšínsko rozdělí, a zhruba polovina tohoto (odnepaměti českého) území připadne Polsku. Jenom ať bohumínsko-košická dráha zůstane u nás.

ROBERT VALÍK PROČ BY PSALI ČESKY?
Pocházím z bilingvní rodiny, ale moji rodiče se mě rozhodli poslat do české školy. Z dob, kdy jsem byla povinná základkou, si vzpomínám hlavně na hodinu tělocviku, kdy se nás v jedné tělocvičně mačkalo devadesát dětí z jednoho českého ročníku. Ve vedlejší tělocvičně pobíhalo dvanáct dětí polského ročníku, ale nikdo se k nim nemohl přidat, aby se naše tělocvična trochu uvolnila, protože oni přece mají nárok na svou hodinu a my bychom je omezovali. Během střední školy jsem několikrát absolvovala praxi na úřadech. Mým úkolem bylo listovat polským slovníkem a překládat dopisy rozlícených polských občanů žijících na českém území. Svoje dopisy nepsali v češtině, proč taky?! Oni budou psát v polštině, protože je to jejich mateřština, slečna na úřadě ať si s tím poradí, jak chce... A takových příhod jsou tady denně desítky. Já vím, že moje věty zní skoro nacionalisticky, a docela se za to stydím. Ale právě za nacionalisty nás Čechy označil v jednom z regionálních týdeníků polský aktivista Józef Szymeczek, kterému se nelíbí, že město Český Těšín chce vztyčit sochu T. G. Masaryka.

KATKA GUZIUROVÁ

ZA GRANICE POLSKA!
Jsem rodák z Karviné a zdá se mi, že nezasvěcený čtenář nabyl po přečtení vašeho článku dojem, že ti hodnější byli vždy Poláci. Moje vzpomínky z dětství to nepotvrzují. Roku 1938 ukončili první třídu české školy tři kamarádi - já, Vladek a Hugo. Po zabrání Těšínska Poláci okamžitě zrušili české školy. Všichni tři jsme pak museli chodit rok do polské.
Můj stařík (děda) dostal příkaz: "Něch se pan do 24 godin vynoši za granice Polska." Naše trojice se rozpadla: židovská rodina včetně Huga utekla před Němci někam do  Polska, "Šlunzok" (Slezák) Vladko chodil do školy německé a já Čech jsem směl jezdit denně lokálkou do protektorátu (do Radvanic) do školy české. Vzpomínky to nejsou nejveselejší, přesto necítím žádnou zášť k současným generacím Poláků či Němců. To zlé dělali tehdejší zlí lidé.

MIROSLAV REVENDA

ODKUD JSOU ZOUFALCI?
Ti, co ničí cedule, jsou opravdu zoufalci. Ale otázkou stále zůstává, kdo to dělá; policie nemá stopy, mezi lidmi se dost povídá, že Poláci sami. Kdoví, a kdoví proč. Kdo se bude ptát Cui bono?, toho napadne mnohé. Říkat tomu vandalismus je evidentní nesmysl... Druhý extrém, horší, je na opačné straně, když v Polsku tento jev označili za akce českých neonacistů a rasistů (oba pojmy naprosto mimo mísu).
Jednotlivé kapitoly historie jste neznalému čtenáři přiblížil dobře, ale málo - třeba skutečnost, že Polsko poslalo vojáky na Těšínsko v době, kdy byla ČSR v šoku hned po podpisu Mnichova, ačkoli v té dohodě o anexi nebylo ani slovo... Tato jediná skutečnost zapříčinila eventuální smutné české zadostiučinění, když 1. září 1939 krutě zaútočil na Poláky Hitler.

VÍTĚZSLAV HYBLER