24.5.2010 - Stavbu nových hrází na severu Moravy a ve Slezsku brzdí neochota lidí prodat půdu

Povodně

Ostrava - Především pak vlastníků pozemků, kteří většinou spekulují, aby co nejvíce na případném prodeji vydělali. Někteří zase své pozemky nechtějí prodat vůbec. Vyplývá to z informací, které jsme získali. Ročně podnik Povodí Odry do výstavby nových protipovodňových opatření investuje v průměru až 250 milionů korun. "Letos plánujeme investice například 430 milionů korun," řekl mluvčí společnosti Čestmír Vlček. Dodal, že některé stavby i roky brzdily nároky vlastníků pozemků. "Někteří požadovali vysoké částky, jiní chtěli, abychom koupili celý pozemek, když jsme potřebovali jen část," vyjmenoval důvody průtahů Vlček.

Přes sto milionů

Například v Bohumíně podnik od roku 1997 do  nových opatření investoval více než 100 milionů korun. "Protipovodňová ochrana Bohumína je řešena komplexním systémem, kombinací několika opatření. Bohužel významná složka tohoto systému - dálniční těleso - není prozatím dokončena," řekl Vlček s tím, že po dokončení všech staveb bude Bohumín chráněn před stoletou vodou. To se ale nebude týkat městské části Pudlov. "Pro tuto stavbu nebyl záměr schválen strategickým expertem Evropské investiční banky, který posuzoval ekonomickou stránku opatření v závislosti na chráněných hodnotách," řekl Vlček. Dodal, že zatím není jasné, zda Pudlov bude povodí nějak chránit. "Nemůžu nyní říct ani ano, ani ne," řekl. Obyvatelé Pudlova ale odpověď chtějí. Dokonce chystají petiční akci, kterou chtějí jednání o své budoucnosti nastartovat. "Musí se  něco začít dít. Ať začnou stavět, nebo nás vykoupí a udělají tady z toho suchý poldr. Takhle se ale žít nedá," řekl jeden z obyvatel Libor Jopek.

Nové hráze

Naopak sousední Vrbice se protipovodňových hrází v nejbližších letech dočká. "Tam stavbu blokovali právě majitelé pozemků, kteří je odmítali prodat. Nakonec se ale našlo řešení a nyní čekáme na změnu územního plánu," řekl Vlček. Funkčnost hrází a staveb postavených na březích Odry po roce 1997 potvrdila mluvčí bohumínské radnice Lucie Balcarová. "Tam, kde už opatření byla realizována, například v městské části Šunychl, fungovala. Tam nová hráz obyvatele ochránila od mnohem větší škody," řekla.

Zpoždění

Ostravě velká voda způsobila největší škody na území obvodu Slezská Ostrava, konkrétně oblasti Žabník a Tabulky v Koblově, a také v Antošovicích. Právě v Žabníku by přitom měla vzniknout protipovodňová hráz. Náklady na její vybudování jsou odhadovány zhruba na 130 milionů korun. Stavět se měla už letos na jaře, výstavbu však zhruba o rok zdržely komplikace při výkupech pozemků od soukromých vlastníků. Ani včasné zahájení stavby by ale na letošní povodně nemělo vliv, protože by se  hráz budovala teprve od jara a výstavba by ještě nebyla dokončena. Posledními pozemky, které město v místě musí dořešit, jsou v majetku kraje, který je Ostravě daruje. O darování pozemku mají krajští zastupitelé rozhodovat v červnu.

Povolení

I v Petrovicích u Karviné blokovaly podle tamního starosty nějakou dobu výstavbu hrází místní obyvatelé. Obec, kde záplavy bývají v rámci Moravskoslezského kraje nejčastěji, na účinnou ochranu proti povodním čeká již 16 let. Podnik Povodí Odry tvrdí, že hráz již mohla stát, ale problém byl na straně stavebního odboru petrovické radnice, který nebyl schopný zajistit stavební povolení. Starosta kritiku odmítá, problém na stavebním odboru sice přiznal, ale určitě se podle něho nejednalo o několikaleté zdržení. "Fyzicky se  zatím nepostavilo nic. Nejdříve podle mě byla vina na straně Povodí Odry. V  posledních třech čtyřech letech ale na tom začalo pracovat. Pak už začala být spíše vina na straně lidí, kteří se odvolávali například proti stavebnímu povolení kvůli svým pozemkům," uvedl starosta Petrovic Petr Trojek. Podle Povodí Odry bude stát protipovodňová hráz na Petrůvce v Petrovicích u Karviné 26 milionů korun. Kompletně má být její první část hotová v roce 2012. Povodí Odry protipovodňová opatření budovaná v rámci projektu Prevence před povodněmi financuje ze svých zdrojů a státních peněz. Stát si pak prostředky půjčil z  Evropské investiční banky. Proto se k jednotlivým stavbám experti banky vyjadřují. Větší města mají mít po ukončení programu v roce 2013 ochranu proti stoleté vodě. Menší sídla pak proti vodě dvacetileté. Celkem už podle Vlčka vodohospodáři investovali více než miliardu korun.

(čtk)