25.5.2010 - Otec prchal s miminkem v náručí

BOHUMÍN (ČTK) - Před zhruba třemi týdny Libor Jopek z Bohumína-Pudlova na Karvinsku oslavil narození svého prvního syna, Denise.

Minulé pondělí s miminkem v náručí už prchal z domu před povodňovou vlnou. Znovu už nerovný boj s vodním živlem o  život rodiny svádět nechce. "Pokud se nezačne aktivně řešit povodňová ochrana tohoto území, jsem rozhodnutý, že se odstěhujeme. Zatím nám vždy jen slibovali. Nic se ale neudělalo," svěřil se ČTK čerstvý otec, který je rozhodnutý mezi stejně postiženými sousedy iniciovat petici a kontaktovat odpovědné organizace. "Nestihli jsme zachránit skoro nic. Z majetku matky, která s námi žije, jsme nezachránili vůbec nic. Nám se podařilo do bezpečí dát jen doklady a cennější elektroniku," dodal. Pak už voda domek na okraji Pudlova obklopovala natolik, že jej musela mladá rodina opustit. "Vzal jsem malého Denise do náruče a utíkal. Nic jiného se dělat nedalo. Ten pocit strachu o dítě už nikdy nechci zažít," svěřil se ostravský policista se slzami v očích. Bahno, bahno a bahno. To je nejčastější problém, který nyní řeší sběratel vojenské techniky a opravář starožitností Jaroslav Voroň z Bohumína- Pudlova. I on domov opouštěl na poslední chvíli. "Chyběly nám dvě hodiny na záchranu našich věcí," řekl Voroň. Před velkou vodou stihl zachránit jen část sbírky. Nyní se snaží následky ničivých povodní odstranit. Jeho první nepřítel je právě bahno. "Je všude. Bohužel se  dostalo i do jemných mechanických součástek. Ty jsou asi už na odpis," svěřil se.
Pod vodou v přístřešku mu zůstal například německý armádní vůz z roku 1945, který letos koupil a postupně renovoval. Jeho hodnotu odhaduje na  700.000 korun. "Přišla nás vzbudit sousedka. Strašně se divila, že nic nestěhujeme, a vodu přitom máme 20 metrů od baráku. Rychle jsme začali zachraňovat, co se dalo. Vojenské uniformy, odznaky a staré zbraně," popsal situaci po pondělní půlnoci.

Dvě historická vojenská auta a motorku stihl společně se synem převézt do bezpečí. "Když jsme se vrátili, voda už zaplavila dvůr a sklepy. To už jsem stihl vzít jen manželku a odejít. Kdyby nás někdo varoval dříve, mohli jsme zachránit všechno," míní. Ve sklepě voda kompletně zatopila jeho restaurátorskou dílnu. "Živnost na opravu starožitností mám nyní pozastavenou, protože moc práce nebylo. Chystal jsem se podnikání opět rozjet. Voda v dílně napáchala velkou škodu. Skončily tam vrtačky, bruska a další nářadí," dodal. Ani Voroň netuší, zda chce dál na místě, kterým se přibližně co 12 až 13 let prožene velká voda, zůstat. "V roce 1985 tady byla povodeň, v  roce 1997 nás to vyplavilo taky a nyní znovu," poznamenal. Opouštět klidné místo na okraji města ale moc nechce. "Žije se nám tady dobře. Jen kdyby postavili slibované hráze," uvedl. Právě v Bohumíně a jeho okolí letošní záplavy v Moravskoslezském kraji způsobily největší škody. Desítky domů v šesti městských částech voda zaplavila a řada lidí musela být evakuována včetně 160 pacientů městské nemocnice. Tři dny voda vážně ohrožovala dvě důležité trafostanice, které se  podařilo hasičům a energetikům udržet v provozu. Mnohem vážnější následky ale měly povodně v roce 1997. Tedy se ale Bohumínem prohnala tisíciletá voda a pod vodou bylo i centrum města. "Tehdy jsme měli vodu ještě tak o metr až dva výše," srovnal situaci Voroň.

(ČTK)