26.5.2010 - Zatopená pole čeří rybí ploutve

BOHUMÍN Ze zatopených sklepů na řadě míst v Bohumíně odčerpává vodu téměř sto dobrovolných a  profesionálních hasičů. Rybářům zase dělají starosti ryby, které rozvodněné řeky "vynesly" do polí. S následky velké vody se nadále vypořádávají lidé na  Karvinsku, jež patří k povodněmi nejhůře postiženým oblastem v Moravskoslezském kraji.
"Spodní voda ve Starém Bohumíně se při čerpání vrací lidem zpět do domů. Hasiči i místní starousedlíci se shodují na  tom, že dokud hladina Odry neklesne pod 3,5 metru, nebude čerpání účinné. Zatím má hladina pořád téměř čtyři metry," sdělila mluvčí radnice Lucie Balcarová. Vodu se  hasiči snaží odčerpat také z lagun, které se vytvořily na zatopených loukách a  polích. Rozvodněné řeky na ně s sebou přinesly i ryby. Těm se v novém prostředí daří v závislosti na kvalitě a množství vody. "Pokud voda spláchne ropné oleje či jiné nečistoty nebo pokud je ryba ve vodě jen po hřbetní ploutev, je to problém. Normální prostředí ale pro rybu tvoří už laguna hluboká tři čtvrtě metru o rozloze dvacet krát dvacet metrů," vysvětlil předseda bohumínského rybářského svazu Kamil Drobek. Většina ryb se z lagun stáhne, když se voda vrací zpět do řeky, zbytek sloví a posléze vypustí místní rybářská sdružení. Částečně se o výlov postarají také pytláci, kteří se na ryby na polích vypravují se sítěmi. "Pytlačení je stará věc. Když je příležitost, případů přibývá," potvrdil Antonín Martynek z jablunkovského pobočky Českého rybářského svazu. Zda je maso ryby z povodňové laguny k snědku, se odborníci neshodují. "Když se stojatá voda prohřeje, začne zahnívat a smrdět. Pak zapáchá i ryba, maso není dobré a dá se leda vyhodit," soudí předseda lanžhotských rybářů František Tureček, podle kterého se rybě poživatelná chuť opět vrátí po týdnu až dvou v  čisté vodě. "Ryby v lagunách lekají teplem a ztrátou kyslíku, ale dokud žijou, nehrozí, že by se staly nepoživatelné. Kapr nebo karas mají bahnité stojaté vody dokonce rádi," oponoval Drobek.