27.5.2010 - Čím prosluli. Co mají za sebou. Jak lze vidět volební lídry

Poslední hodiny do začátku parlamentních voleb už odpočítávají kandidáti politických stran. MF DNES po seriálu odpovědí osmi krajských volebních lídrů na  otázky redakce přináší pohled na to, jací jsou, Pohled na to, co je pro ně typické nebo čím vyvolali rozruch. Pohled na to, jak se v minulosti chovali nebo na to, co už mají za sebou.

Jaroslav Lobkowicz TOP 09

»Dokáže se  nebrat vážně

V regionu známý sedmašedesátiletý podnikatel v zemědělství a politik získává u mnoha lidí body především svou bezprostředností a  upřímností. U jiných naopak ztrácí kvůli pochybám, zda je schopen být razantní a  dokáže něco prosadit. Šlechtic Jaroslav Lobkowicz si jméno v politice udělal zejména jako do loňska nejpopulárnější lidovec v kraji. Působil v  zastupitelstvu města, je zastupitelem Plzeňského kraje a byl i osm roků poslancem za KDU-ČSL. Loni ohlásil, že už nebude kandidovat ve volbách a  bude se věnovat vnoučatům. Zanedlouho však řadu nic netušících lidovců nepříjemně zaskočil, když ohlásil přestup k TOP 09. Vyprovokoval tím dokonce zmínku o tom, že slovo šlechtice neplatí. Původní profesí je Lobkowicz opravář televizorů a pracoval v proslulé Televizní službě pod Velkou synagogou v  Plzni. Od roku 1968 však žil v Mnichově a pracoval u společnosti Siemens. Po listopadu 1989 získal zpět část rodového majetku a začal podnikat v zemědělství a potravinářství. Lobkowicz je ženatý a má tři syny. Lobkowicz patří k  politikům, kteří dokážou sami se nebrat příliš vážně.

Jiří Pospíšil ODS

»Nechce být kontroverzní

Krajský volební lídr ODS je v současné době sice zřejmě neznámější, ale pravděpodobně nikoliv nejvlivnější občanský demokrat v regionu. Třiačtyřicetiletý poslanec začínal v devadesátých letech s  politikou v ODA. Když aliance mizela ze scény, přestoupil Pospíšil do ODS. Přes zastupitelstvo Plzeňského kraje se v roce 2002 dostal do sněmovny a o čtyři roky později se stal ministrem spravedlnosti. Při veřejných vystoupení se zřejmě vyhýbá kontroverzím nebo razantním vyjádřením. Pokud se například projeví nějaké problémy v ODS v Plzni, snaží se jednat, jako by se jej přímo netýkaly. Plzeňský politolog Ladislav Cabada řekl, že Pospíšil úspěšně pracuje na tom, aby na lidi působil jako slušný a pracovitý politik. Při předvolebních debatách s jinými kandidáty mívá Pospíšil převahu, která je mimo jiné důsledkem zkušeností z velké politiky. K popularitě před volbami Pospíšilovi pomohla skutečnost, že od loňska vystupuje v roli děkana - zachránce plzeňské právnické fakulty, kde v roce 2009 za minulého vedení vypukl skandál kvůli protekci a  podivným poměrům při studiu a udělování titulů.

Martin Marek Strana zelených

»Rebel z práv

Sedmadvacetiletý Martin Marek si to do  Strany zelených namířil přes plzeňskou pobočku sdružení Děti Země. V té se  věnoval především projektům, zaměřeným na zlepšování podmínek pro cyklisty. Loni se pak Marek vynořil ve skupině mladých lidí, kteří ovládli plzeňskou pobočku strany a Marek je dnes jejím předsedou. Do povědomí veřejnosti se ovšem Marek loni nejprve zapsal jako student - rebel z právnické fakulty v Plzni. Už za minulého vedení školy patřil Marek k několika hlavním aktérům, kteří se  rozhodli zveřejnit, jaké skandální poměry a protekce na škole dřív panovaly. Stal se tak známý, ale kromě příznivců si tím nadělal i odpůrce. Dokonce i mezi studenty má kritiky, kteří mu jeho aktivity vyčetli. Někteří politici také Marka napadli, že kauzu plzeňských práv politizuje, aby z ní vytěžil body před volbami. Když se loni připravovaly předčasné parlamentní volby, Marek ještě volebním lídrem Zelených v kraji nebyl, Stal se jím až když politici od  předčasných voleb ustoupili a Zelení letos kandidátku v regionu změnili. Martin Marek tři roky působil ve známém sdružení Český západ, které pomáhá sociálně slabým a menšinám.

Karel Šidlo KSČM

»Má srdce železničáře

Železničář srdcem a komunista z přesvědčení je dvaapadesátiletý Karel Šidlo, který v kraji kandiduje za KSČM na prvním místě. Dřív než se před čtyřmi roky stal poslancem, pracoval Karel Šidlo ve vedení vlakových dep Českých drah v Plzni a Klatovech. Už od roku 2004 je členem zastupitelstva Plzeňského kraje. Karel Šidlo v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že bez naděje, že v poslanecké sněmovně vznikne levicová koalice, by nemohl uvažovat o budoucnosti. "Myslím, že k něčemu takovému časem musí dojít. Ale záleží na tom, jak rozdají voliči karty." argumentoval Šidlo. Poslanec KSČM je přitom přesvědčen, že existuje šance na spolupráci s ČSSD, přestože té to zapovídá usnesení sjezdu v Bohumíně. Letos na  jaře Šidlo v Haló novinách uvedl, že do volební kampaně jde s tím, že se nesmí opakovat situace po volbách v roce 2006. "Kdy vyrovnané mandáty mezi pravicí a levicí vedly k účelovým odchodům poslanců ČSSD k pravicové koalici, čímž ta získala sice malou, ale přece jen většinu," napsal Šidlo.

Jiří Lodr KDU-ČSL

»Pro pravicovou koalici

Do svých dvaatřiceti let pracoval v zemědělství a od roku 1993 je ředitelem Diecézní charity Plzeň. Do komunální politiky v Plzni se dostal jako zástupce lidovců v roce 1998, kdy byl zvolen členem zastupitelstva Plzně. Loni ve stranické hierarchii povýšil na post krajského místopředsedy KDU-ČSL. Sám sebe označil za jednoznačného příznivce vzniku pravicové koalice. Podle chování v politických kuloárech se  ale zdá, že pokud potřebuje něco prosadit, dokáže se dobře domluvit například i  se sociálními demokraty. Diecézní charita pod Lodrovým vedením získala v  regionu výrazně dominantní vliv v oblasti sociálních služeb. Zástupci některých konkurenčních institucí to zčásti přičítají i politickému vlivu Jiřího Lodra. Lídr KDU-ČSL je přes dvacet let ženatý a má tři děti. Uvádí, že rád čte a  cestuje na kole.

Jaroslav Škárka Věci veřejné

»Nejsem rasista, tvrdí

Devětatřicetiletý Jaroslav Škárka, patří ke krajským volebním lídrům, kteří v regionu nežijí. Škárka totiž pochází z Moravy a bydlí v Praze. Tam je také členem zastupitelstva pro městskou část Praha 1. Škárka působil v minulosti jako učitel, redaktor nebo manažer redakce. Do pozice volebního lídra v Plzeňském kraji se dostal až po prvním neúspěšném pokusu Věcí veřejných vybrat při hlasování prostřednictvím internetu v kraji volební jedničku. Jaroslav Škárka vyvolal před volbami značný rozruch svými názory a výroky na  adresu menšin a byl proto přirovnáván k Miroslavu Sládkovi. Škárkovi se  zřejmě nezamlouvá takzvaná pozitivní diskriminace u Romů. Politik však tvrdí, že není rasista ani extremista. Škárka uvádí, že by se v parlamentu chtěl věnovat dodržování lidských práv, ale jinak než Michael Kocáb, kterého nemá rád.

Václav Votava ČSSD

»Paroubek je vzor

Čtyřiapadesátiletý poslanec je původní profesí stavař. Pochází z Chodska ale nyní žije v Stříbře na  Tachovsku. Do ČSSD vstoupil v roce 1997. Do velké politiky se Votava dostal v  roce 2002, kdy se stal poslancem. Od roku 2005 je krajským šéfem ČSSD. Při veřejných vystoupeních Václav Votava občas působí dojmem, jako by se chtěl co nejvíc podobat předsedovi sociální demokracie Jiřímu Paroubkovi. Pokud se přitom snaží dávat najevo svou ráznost, působí až křečovitě. V některých případech není právě snadné dozvědět se, zda a jaký jaký má poslanec na nějaký problém vlastní názor. Votava sám o sobě tvrdí, že jej politika zcela pohltila. Je ženatý, má dvě děti a dvě vnoučata.
Votava tvrdí, že si váží dobrých řemeslníků, protože není zručný. Má rád staré knihy a sbírá staré encyklopedie, kalendáře a  knihy o Chodsku.

Vladimír Gabriel Strana práv občanů Zemanovci

»Stará se o majetek kraje

Stranu bývalého premiéra a někdejšího šéfa ČSSD Miloše Zemana vede v kraji do parlamentních voleb vedoucí majetkového odboru Plzeňského kraje Vladimír Gabriel. Ještě v době, kdy kraj místo ČSSD vedla ODS, byl Gabriel tři roky ředitelem nemocnice v Rokycanech. Vedení kraje jej však v polovině roku 2007 odvolalo a zdůvodnilo to nedobrými hospodářskými výsledky nemocnice. Zhruba stovka zaměstnanců tehdy proti odvolání protestovala podepsáním petice. Když se Gabriel stal po nástupu socialistů do vedení kraje vedoucím majetkového odboru, připomněl bývalý radní pro zdravotnictví Pavel Karpíšek, že Gabriel jako ředitel nemocnice půjčil z peněz nemocnice soukromé firmě milion korun a peníze se nevrátily. Gabriel se bránil tvrzením že půjčka byla řádně schválena.

***

FAKTA

Parlamentní volby Volby do poslanecké sněmovny se uskuteční v pátek 28. května a v sobotu 29. května. V Plzeňském kraji tentokrát kandiduje 18 volebních stran a uskupení.