8.6.2010 - Uspořádali výlet za historií našeho národa

Žáci prvních ročníků potravinářských oborů SŠTŘ Nový Bydžov navštívili dělostřeleckou tvrz Hanička.

Prohlídka začala ve vstupní expozici, kde je možné zhlédnout zbraně používané naší armádou v roce 1938 i v pozdějších dobách. Součástí je i malá sbírka munice a uniforem. Historii předválečného opevnění ukazují tematicky řazené fotografie. Zde nás také průvodce seznámil s  historií Haničky.

Poté jsme šli do podzemí. To se nachází v hloubce dokonce i 36 metrů a schází se do něj po 98 schodech. Celková délka chodeb činí asi 1500 metrů. Prohlídka vnitřních prostor muzea končí v bojovém patře povrchového objektu, kam jsme se dostali až po zdolání 126 schodů.

Akce byla pro žáky zajímavá a neobvyklá.

(Petra Stejskalová)

---

Když se v roce 1933 dostal v Německu k moci Adolf Hitler a začal se tam rozbíhat mohutný zbrojní průmysl, bylo každému jasné, že Evropě hrozí vážné nebezpečí. Smlouvy podepsané na konci první světové války, které omezovaly mimo jiné i zbrojní výrobu, byly ze strany Německa stále více porušovány a nikdo nepochyboval o tom, co bude následovat. Československo bylo jedním z nejvíce ohrožených států, neboť německé obyvatelstvo v pohraničí v mnoha případech tvořilo většinu obyvatelstva té oblasti a stále častěji požadovalo připojení k  Říši. Naše republika byla nepoměrně menší, nežli tehdejší Německo a ani v  případě mobilizace nemohl počet našich jednotek odolat silám nepřítele. Hranice s Německem jsme měli v té době v délce 1 545 kilometrů a na severu končily až u Bohumína. Úzký a protáhlý tvar republiky byl v  případě útoku ze severu pro naši obranu nevýhodný, a proto při této části hranice s Německem vzniká mohutný systém železobetonových opevnění po vzoru francouzské Maginotovy linie. Toto opevnění mělo udržet první nápor nepřítele, až do příchodu spojenců , především Francie a Anglie.

Výstavba nejvíce ohroženého úseku našich hranic započala na sklonku roku 1935 právě u Bohumína a pokračovala úctyhodným tempem.

Opevněná linie měla kopírovat severní hranice naší tehdejší republiky od  Bohumína směrem na západ a měla skončit až na Labi. Linii samostatných pěchotních srubů zde mělo zesilovat i 15 dělostřeleckých tvrzí, které měly být pilíři naší tehdejší obrany a byly budovány na obzvlášť exponovaných místech naší obrany. Do podzimu roku 1938, kdy jsme většinu našeho pohraničního opevnění po přijetí mnichovské dohody museli bez boje opustit, bylo stavebně dokončeno celkem 5 dělostřeleckých tvrzí. Mezi nimi i Hanička.