14.8.2010 - O zastavených stavbách a předražování

PRAHA/LIBEREC - Ministerstvo dopravy zastaví 12 rozestavěných silničních staveb, u dalších tří projektů zastaví přípravu. Čtyři z nich jsou ve vysokém stupni rozestavěnosti. Jde o tři silnice první třídy v Moravskoslezském kraji a jednu silnici stejné kategorie u České Lípy. Vyplývá to ze včerejší prezentace ministerstva dopravy v Liberci.

Právě čtyři jmenované stavby skutečně »opustí bagry«, řekl včera v Liberci ministr dopravy Vít Bárta. Dalších osm staveb včetně pěti rychlostních silnic je podle ministerstva dopravy v  minimálním stupni rozestavěnosti. Na seznamu je například R35 u Hradce Králové a  R7 u Postoloprt. Naopak dálnice ministr z »černého« seznamu zcela vynechal, pouze u staveb D8 do Ústí nad Labem a D47 u Bohumína se prodlouží termíny. Podle ČTK ministerstvo nakonec zvolilo spíše umírněnou variantu, na původním seznamu staveb, kterých by se mohla odstávka dotknout, bylo 51 silnic. Člen dopravní komise Ústeckého kraje a krajský zastupitel Jaroslav Komínek (KSČM) považuje rozhodnutí ministra Bárty ohledně D8 za vítězství zdravého rozumu.

(Pokračování na str. 2)

(Dokončení ze str. 1)

Dálnice na úkor železnice

Ministr Bárta na liberecké tiskovce potvrdil zastavení prakticky všech staveb na  železnici ve prospěch silničních staveb. Bárta podle svých slov bojuje nejen se  škrty na příští rok, ale i s nedostatkem peněz na letošek oproti původnímu rozpočtu. Resortu chybí celkem pět miliard, především kvůli slabšímu výběru mýta a silniční daně.
Podle původních plánů Bárta uvažoval o zastavení 14 staveb na železnici, nakonec jich stopne 31! Vysvětluje to tím, že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) nenašla tolik úspor, jako Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). »Jsme ministerstvo, které bude ze všech resortů nejvíce šetřit,« řekl Bárta. Jen na provozních výdajích podle něj státní dopravní organizace mohou příští rok ušetřit 3,8 miliardy korun, ty použije na dopravní stavby.

Poslanci na ministerském koberečku?

Ve čtvrtek si sebevědomý ministr Bárta pozval »na kobereček« členy hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Jeho pozvání nepřijal poslanec Pavel Hojda (KSČM). Uvedl, pro náš deník, že pozvánku dostal až ve středu. »Pozvání jsem nepřijal ze dvou důvodů. Prvním bylo, že byla pozvánka zaslána narychlo, a měl jsem již jiný program. Druhým pak, a považuji ho za hlavní, je fakt, že dosud bylo běžným zvykem, pokud mají ministři potřebu projednat konkrétní záležitosti s poslanci, tak se dostaví na příslušný výbor sněmovny a projednají tyto otázky s celým výborem. Ne poslanci za ministrem, ale ministr za poslanci. Tak by to mělo v demokratické společnosti fungovat. Poslanci nejsou podřízení ministra, on by se měl zpovídat poslancům,« zdůraznil pro Haló noviny poslanec.
Našemu zpravodaji vysvětlil, že ministr nemá právo sám o sobě měnit to, co schválila Poslanecká sněmovna, konkrétně rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2010. Pouze prostřednictvím Výboru a Dozorčí rady SFDI může provést některé operativní změny, například když dojde ke zpoždění, či ke zrychlení stavby. Ale jen do výše pěti procent rozpočtu SFDI. Změny nad tuto částku v rámci rozpočtu musí schválit hospodářský výbor sněmovny. Změny rozpočtu SFDI musí projednat a schválit sněmovna, jelikož ta jej schvalovala.

Zastavení staveb bude drahé

Prvními vícenáklady, které stát bude muset zaplatit, je zakonzervování staveb, pokud k jejich zastavení skutečně dojde. Další náklady státu vzniknou za penále, které bude muset zaplatit, respektive investoři staveb, kterými jsou SFDI či ŘSD. A toto penále bude podle Hojdy nemalé. Navíc bude poškozena česká ekonomika, protože České republika je exportní zemí, průmyslovou zemí a je závislá na dobře fungující infrastruktuře.
Hojda se v rozhovoru s naším zpravodajem zmínil i o předražování zakázek. Ty jsou zadávány na základě výběrového řízení, které vyhraje určitá firma. Tuto cenu stát musí respektovat. Výběrové řízení může stát zrušit, když rozpočet stavby přesáhne stanovenou částku.
V praxi to běžně chodí tak, že k prvnímu předražení dochází při zpracování projektu. Jeho úhrada není odvislá od kvality. Čím větší je cena projektu, tím vyšší odměna je pro projekční kancelář. Tak to funguje v praxi.
Druhým problémem je, že řada firem, které se účastní výběrového řízení, nemá vlastní stavební kapacity. Takže v případě svého vítězství v soutěži tuto práci zadají subdodavatelským firmám, přičemž nikoliv za cenu, která byla vybrána v  soutěži, ale za cenu o 30 až 50 procent nižší, což tvoří vlastně zisk této vítězné firmy. Tuto situaci lze řešit změnou zákona o výběrovém řízení při udělování státních zakázek s tím, že by stát zakázky nezadával firmám, které nevlastní stavební kapacity. Novela zákona by se však musela sladit s evropským právem, protože EU vyžaduje i účast zahraničních firem ve výběrovém řízení. Tyto firmy mají vyšší finanční nároky než firmy z ČR.
Dalším závažným důvodem pro předražování staveb je, že pozemky pro liniové stavby jsou vykupovány nikoliv za cenu, kterou měly před vlastním zahájením stavby (například za cenu zemědělské půdy), ale za cenu mnohem dražšího stavebního pozemku. A to automaticky prodražuje naše stavby, ve srovnání s cenami staveb v Německu nebo v Rakousku o  zhruba o 25 až 27 procent. Podle Hojdy problém je, že ODS a i jiné pravicové subjekty nemají zájem změnit podmínky pro výkup pozemků pro liniové stavby. Protože je to nejlepší tok peněz ze státu do soukromých kapes. Nejlepší a  nejspolehlivější.

Miroslav SVOBODA

Foto - Ministr dopravy Vít Bárta v doprovodu hejtmana Libereckého kraje Stanislava Eichlera (vpravo) včera na silnici u Nové Vsi na Liberecku, kterou poničila povodeň
FOTO - ČTK/Radek PETRÁŠEK