11.11.2010 - Na opravy kostelů a kapliček přispívají obce i stát

Karvinsko - Bez finančních příspěvků, které církve dostávají od obcí a státu, by většina církevních památek chátrala. Opravy takovýchto kulturních památek stojí ročně desítky milionů korun, které musí církev shánět, kde se dá. "Prostředky na opravy získáváme ze všech dostupných zdrojů. Existují programy Ministerstva kultury, žádáme o dotace obce, různé fondy a v neposlední řadě přispívají na opravy také sami věřící, případně sponzoři," říká mluvčí Ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda. Na záchraně kostela v KarvinéDolech se například v 90.letech minulého století podílela důlní společnost. "Před patnácti lety zaplatilo OKD opravu kostela sv. Petra z Alkantary v  Karviné-Dolech, který byl díky tomu kompletně podbetonován a zpevněn," říká karvinský farář Daniel Vícha. Doufá, že se těžaři budou podílet také na  dalších opravách, které se budou na "šikmém" kostele provádět. Ne všechny církevní památky však mají to štěstí, že se najde štědrý sponzor, který jejich opravu zaplatí. Faráři pak musejí hledat peníze, kde se dá. Své o tom ví i farář Nového Bohumína Jacek Domański. "Momentálně probíhá oprava kostela ve Skřečoni, kde je narušena statika věže. Oprava by měla trvat dva roky, stát by měla asi dva miliony. Na tento rok se nám povedlo získat půl milionu od města Bohumín a 170 tisíc od  Ministerstva kultury. Zbytek nám přispěli naši věřící," říká Domański.

Obec a církev =dobrá spolupráce

Pomoc obce si pochvalují především v menších farnostech.
"Máme velmi dobrou spolupráci s  představiteli Doubravy. Když je potřeba, pomáhají nám najít peníze na opravy. Nedávno nám přispěli 100 tisíci na opravu zvonů," říká orlovský děkan Martin Pastrňák. Podobný názor má i stonavský farář Roland Manowski. "Spolupráce s  obcí funguje na velmi dobré úrovni. Získali jsme od obce prostředky na opravu varhan, instalovali jsme s její pomocí nové topení a obec na své náklady vybudovala parkoviště před kostelem." Jak dodává, přispěli představitelé obce i  nepeněžní pomocí. "S přispěním našeho pana starosty se z našeho kostela stala kulturní památka," říká Manowski. Jiná situace je u menších náboženských objektů, jako jsou kapličky nebo kříže. "V dnešní době většinou není jasné, komu tyto objekty patří, nejsou totiž většinou ani vedeny v katastru nemovitostí," říká Pavel Siuda. Tyto objekty tak mohou být ve vlastnictví soukromých osob, případně obce. "Právě se snažíme o převod jedné kaple, kterou již delší dobu spravujeme, pod naší farnost. Již to řeší naši právníci," říká českotěšínský farář Jiří Kovář.

(DAVID GORGOL)