Primátora Ostravy zlobí, že velcí znečišťovatelé nepřispívají do Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší. Firmy nechápou, k čemu fond je, když děti neodjedou ven z města v době největších problémů...

OSTRAVA Zdálo se, že je to od vedení města Ostravy dobrý nápad - založit Fond pro děti ohrožené znečištěním ovzduší a přispívat z něj na ozdravné pobyty školáků.
Jenže, sotva se fond trochu rozběhl a první mateřské i základní školy dostaly příslib peněz, ukázalo se, že praxe nenaplňuje původní představy. Školy totiž zatím čerpají peníze jen na kratší pobyty pro všechny žáky, ale vyjet s nimi na  čerstvý vzduch chtějí až jaře, či začátkem léta příštího roku. Tedy ne v zimním období, kdy bývá Ostrava nejhůře zamořena smogem.
To se nelíbí například dětské lékařce a zastupitelce města z hnutí Ostravak Evě Schallerové. "Jsou to zbytečně vyhozené peníze,"míní.
Připravuje s kolegy návrh změn pro čerpání dotací z fondu. "V současné situaci fond neřeší skupinu nejvíc zdravotně ohrožených, což jsou kojenci, batolata a děti chronicky nemocné," říká Schallerová.
Dodala, že současné podmínky, které určují jen maximální příspěvek na jedno dítě ve výši 2 500 korun, nestačí. "Neřeší totiž délku pobytu ani roční období, kdy by měly děti vyjet ven z města," vysvětluje.
S tím souhlasí i náměstek primátora pro životní prostředí Dalibor Madej (ODS). "Ředitelé mateřských a základních škol asi nepochopili, co je ozdravný pobyt. Čerpají příspěvky v průměru na pět nocí, což jsou spíš školní výlety. Ale protože nemůžeme měnit pravidla za pochodu, pro tento rok už jsme je nechali tak," uvedl Madej.
V příštím roce se ale podle něj pravidla zpřísní. Návrh změn připraví komise životního prostředí. "Informovali jsme se u lékařské komory, která odpověděla, že ozdravný pobyt by měl trvat nejméně tři týdny a  děti by měly pobývat v nadmořské výšce alespoň 600 metrů..." naznačil změny Madej.
Tím ale vůbec nejsou nadšení pedagogové. Třítýdenní pobyty celých školních kolektivů si totiž neumí představit. Mají navíc řadu důvodů k tomu, proč nechtějí vyjíždět z města právě v zimě.
"Záměrně jsme zvolili k  týdennímu pobytu na horách červen, protože v naší škole je 80 procent dětí ze sociálně slabších rodin. Tráví celé letní prázdniny na ulici, nikdy nebyly ani v  Beskydech. Díky příspěvku z fondu poprvé poznají Jeseníky," říká ředitel Základní školy Trnkovecká v Ostravě-Radvanicích Vladimír Sobol. "Pokud by rodiče měli na delší pobyt přispívat, děti by nikam nejely," dodal s tím, že nemá smysl se o tom dál bavit.
Také podle Miluše Špačkové, ředitelky Křesťanské mateřské školy z Ostravy-Mariánských Hor, je pro děti přínosný i krátkodobý pobyt. Školka plánuje výjezd na čtyři noci v dubnu. "Jistěže by pro ostravské děti bylo lepší, kdyby se s nimi rodiče odstěhovali do hor, ale to asi nejde..." uvedla a ukončila hovor.
Na rozdíl od ředitelů, kteří už získali dotace na  krátkodobé pobyty, ale nejsou ochotní o tom mluvit, zástupkyně ředitelky ZŠ Gen. Janka Eliška Svobodová řekla, že město by mělo návrhy změn čerpání dotací z  fondu probrat s pedagogy. » Pokračování na str. B2

Fond pro zdraví dětí budí rozpaky

» Pokračování ze str. B1
"Máme zkušenosti - vyjet v  zimě je složité. Řada dětí nemá potřebné vybavení. A příspěvek by se musel o  dost zvýšit, mnozí rodiče by pobyt nezaplatili," líčí Svobodová.
Lékařka a  zastupitelka Eva Schallerová chce ale navrhnout, aby vyjížděly ven z města hlavně nemocné děti, kterým pobyt uhradí zdravotní pojišťovny a fond jim přispěje na regulační poplatky a dopravu, jako to dělá radnice v Bohumíně. Ta pošle na jaře do ozdravovny v Metylovicích plný autobus nemocných dětí změsta. Ani nad tím ale učitelka Svobodové nejásá "Ve třídách je 5 až 6 astmatiků či alergiků. Když najednou odjedou na tři týdny, naruší to výuku..." říká.
Délka pobytu dětí na čerstvém vzduchu ale není jedinou věcí, která v souvislosti s fondem budí emoce. Primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD) i jeho náměstek Madej se zlobí kvůli tomu, že velcí znečišťovatelé zatím do fondu nepřispívají - s výjimkou Ostravských koksoven (OKK), které daly dva miliony. "Máme už dávno připravené dva miliony korun, ale nevěděli jsme, kam je vložit. Ministr životního prostředí říkal, že vzniká podobný fond. Na další informace jsme čekali marně. Proto vedení minulý týden podepsalo darovací smlouvu a předá ji městu," říká Jan Rafaj, ředitel pro vnější vztahy firmy ArcelorMittal Ostrava s tím, že podporují řadu projektů v regionu, ale marně se  ptali na účel ostravského fondu. "Nemá smysl, aby miliony ležely na účtu - a  nevíme o tom, že by teď odjížděly děti změsta a chyběly na to peníze," vysvětlil Rafaj.
Podle Madeje měl Mittal přispět jako první. Stejně tak třeba Evraz.
"Při zátěži, kterou Mittal způsobuje regionu, a při svém zisku, je rozvažování o tom, do kterého fondu přispět, trapné. Firma by měla dát do  každého aspoň 20 milionů," říká Kajnar. Žádný další fond ale zatím nevznikl.