6.5.2011 - O zlepšení dopravní situace, připravenosti na mimořádné události a obnově vodohospodářské infrastruktury v kraji

Mutace: Příloha

- Začalo jaro, ale v minulých letech právě na jeho sklonku postihly Moravskoslezský kraj povodně. Je kraj na letošní "povodňovou sezonu" připraven?

Každá mimořádná událost, kterou povodeň bezesporu je, zpravidla ukáže, že nikdy nikdo nemůže být dokonale připraven. Přes veškeré vynaložené úsilí i  finanční prostředky se bohužel vždy najde místo, kde voda způsobí škody. Cílem je škody minimalizovat, a to zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi. Důležitým prvkem v krizových situacích je včasná informovanost a koordinace činností. Na sklonku minulého roku se povedlo úspěšně dokončit unikátní společný projekt Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostravy, Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a ministerstva vnitra. Sedmého prosince 2010 byl zahájen provoz Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje, které spojuje a řídí činnost všech základních složek Integrovaného záchranného systému, jednotek požární ochrany, policie a  zdravotnické záchranné služby. Projektová příprava jedinečného projektu byla zahájena už v roce 2005, celkové náklady na přestavbu stávajícího objektu na  špičkové dispečerské pracoviště dosáhly 680 milionů korun. V budově IBC jsou dnes mimo jiné umístěny i prostory pro práci krajské povodňové komise a  krizových štábů kraje a města Ostravy, a to včetně širokého zázemí pro řízení a  odbornou přípravu. Datové propojení centra s vodohospodářským dispečinkem státního podniku Povodí Odry a Českým hydrometeorologickým ústavem, pobočkou Ostrava, umožňuje okamžité sdílení stejných informací a operativnost řízení nezbytných opatření k záchraně osob a majetku při povodni.

- Ze statistik vyplývá, že v roce 2009 bylo skoro 93 procent občanů v České republice zásobováno z veřejných vodovodů a přes 81 procent bydlelo v domech připojených na veřejnou kanalizaci. O čem to vypovídá?

Situace v České republice je srovnatelná s úrovní vodohospodářských služeb ve vyspělých evropských zemích. V  posledních letech došlo k výraznému zvýšení počtu obyvatel napojených na  kanalizaci a zvýšení podílu čištěných odpadních vod. Tento nárůst je dán výstavbou kanalizačních sítí a nových čistíren odpadních vod a intenzifi kací čistíren stávajících, která probíhá v souvislosti s potřebou splnění zákonných požadavků v oblasti odvádění a čištění odpadních vod, zejména pak směrnice 91/271/ES o čištění městských odpadních vod, a to zejména v aglomeracích s  počtem nad dva tisíce obyvatel. Přesto závazky státu v této oblasti ještě nejsou splněny, mnohé projekty jsou v různých fázích realizace a další jsou připraveny k zahájení.

- A situace v Moravskoslezském kraji?

Za uplynulých několik let bylo i v kraji do rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury investováno mnoho miliard korun, a to jak z evropských, tak i národních zdrojů, a realizovaly se desítky projektů. V kraji je 67 aglomerací s počtem nad dva tisíce obyvatel, požadavky směrnice zcela splňuje 27 měst a obcí, ve čtyřech desítkách aglomerací jsou projekty v různých fázích přípravy a realizace, mnohé z nich budou dokončeny v letošním roce. V kraji má podpora výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, zejména pak pomoc malým obcím s plněním povinností vyplývajících ze stávající evropské i národní legislativy v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou a čištění odpadních vod, dlouhou tradici. Moravskoslezský kraj za dobu své existence finančně podpořil 112 akcí na  výstavbu nebo rekonstrukce vodovodů a kanalizací ve výši přes čtvrt miliardy korun.

- Připravujete kromě oprav komunikací i nějaké stavby silnic, které by mohly zlepšit dopravní situaci v kraji?

Zlepšení dopravní dostupnosti a bezpečnosti na komunikacích je jednou z priorit kraje, pro které jsme zařadili do Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko několik významných přeložek silnic II. a III. třídy. Na přelomu loňského roku jsme zahájili výstavbu opavského jižního obchvatu – přeložku silnice č. II/461, Opava. V letošním roce se rozběhly práce naplno a nová trasa silnice, která odkloní část tranzitní dopravy z Ostravy směrem na Hradec nad Moravicí a ulehčí situaci v centru Opavy a v městské části Kylešovice, je už k vidění. Realizace potrvá do dubna roku 2012. Jedná se o vůbec první projekt výstavby nových silnic II. a III. třídy, podpořený z ROP NUTS II Moravskoslezsko. Předpokládané náklady stavby činí 595 milionů korun, 376 milionů korun půjde z ROP NUTS II Moravskoslezsko. Dokončujeme krajskou část unikátního projektu výstavby mimoúrovňové křižovatky silnic I/56 a II/479 (ul. Místecká a Českobratrská) v  Ostravě. Dokončením jižní části mostů přes Místeckou ulici a Frýdlantskou dráhu bude centrum krajského města propojeno čtyřproudovou komunikací s  rekonstruovanou Místeckou ulicí i dálnicí D1. Předpokládané náklady stavby činí 173 milionů korun, z Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko směřuje 115 milionů korun. Stavba bude hotová letos. V letošním roce se  rozběhnou práce i na rekonstrukci Svinovských mostů a přestupního terminálu v  prostoru mezi nádražím Svinov a Opavskou ulicí v Ostravě, které budou trvat zhruba dva roky. Součástí je revitalizace přednádražního prostoru Ostrava-Svinov, jejíž II. etapa by měla být zahájena v červnu letošního roku. Kraj se finančně podílí na rekonstrukci Svinovských mostů ve výši 107 milionů korun, 73 milionů je vyčleněno z Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko.

- A co škodlivé vlivy dopravy například na znečištění ovzduší?

Uvědomujeme si, že na špatné kvalitě ovzduší se podílí i  sekundární prach z komunikací vířený dopravou. Takové škodlivé vlivy dopravy sami sice nemůžeme odstranit, nechceme ale zůstat nečinní a chceme se připojit k  městům, která se snaží přispět ke snížení environmentální zátěže svých občanů. Pro snížení imisního zatížení mikročásticemi PM10 proto zavedeme i odstraňování prachu z krajských komunikací. Na zajištění čtrnáctidenního čištění silnic II. a  III. třídy jsme vyčlenili speciálně dvanáct milionů korun. Opatření chceme směřovat do oblastí s dlouhodobě nepříznivými životními podmínkami obyvatel zejména v ostravsko-karvinské aglomeraci. Po ukončení jarního úklidu silnic tak začne Správa silnic Moravskoslezského kraje provádět pravidelná čištění ve  Frýdku-Místku, Třinci, Karviné, Bohumíně, Českém Těšíně, Havířově, Orlové, Studénce, Hlučíně, Opavě a Ostravě.

Foto: Ilustrační foto