12.5.2011 - Dálnice do Polska už dostává povrch

Zpoždění více než tři roky má dokončení dálnice D47 k polské hranici. Tedy: měřeno slibem někdejšího ministra dopravy Milana Šimonovského.

BOHUMÍN Zanedlouho bude pro lidi z velké části Moravy cesta na sever Německa rychlejší přes Bohumín a přes Polsko než po "staré" dálnici D1 přes Brno a přes Prahu. Tuny betonu už míří na povrch posledního úseku dálnice D47.
Silnice poprvé propojí tuzemskou dálniční síť s polskou. Někdejší ministr dopravy Milan Šimonovský sice tvrdil, že bude hotova do konce roku 2008, ale to se nestalo. Ministr alespoň týž rok splnil slib, že v případě "nestíhání termínů" její trasu projde pěšky.
Práce na posledním úseku silnice mezi Bohumínem a státní hranicí vrcholí – zprovozněn by mohl být na jaře příštího roku. Povrch sice bude hotov, zbývá však ještě vybudovat protihlukové stěny, odvodňovací systém, terénní úpravy a zeleň, ale především musí dálnice navázat na podobnou stavbu v Polsku. Na spojnici označované A1 směřující do Katovic zatím dělníci také ještě pracují.
Společnost Skanska, která stavbu garantuje, využívá na stavbu nových technologií, které mají umožnit dodržení přísnějších norem. "Když položíte na  betonovou vozovku čtyřmetrovou lať, nesmí být mezera mezi povrchem vozovky a  latí větší než 4 milimetry," popsal jeden z aspektů zástupce společnosti Petr Škoda. Čím je povrch rovnější, tím méně auta "drncají", jízda je tedy bezpečnější.

Po dokončení se z D47 ihned stane dálnice D1

S otevřením se i právě budovaný úsek D47 změní na dálnici D1, která bude končit právě na polských hranicích. D1 přesto zatím není kontinuální, chybí její část mezi Lipníkem nad Bečvou, Přerovem a Hulínem, která na čas zřejmě zůstane kvůli úsporám nedokončená.
Stavba silnice D47 patřila po ekonomické stránce k  nejspornějším a nejproblémovějším v historii. Začala v plánech vznikat v roce 1963 jako spojení Brna a Ostravy, postupně však silničáři její části převedli pod dálnici D1 a omezili ji pouze na její severní část.
Základní kámen zbývající části stavby pokládal nadvakrát premiér Miloš Zeman, jehož vláda chtěla nechat zbytek dálnice postavit izraelskou firmu Housing and Construction za více než sto miliard korun. V roce 2003 vláda Vladimíra Špidly, v níž byl ministrem dopravy právě lidovec Milan Šimonovský, dohodu s Izraelci zrušila a  D47 pak začalo ze státních peněz stavět o rok později Ředitelství silnic a  dálnic.
Šimonovský tvrdí, že za prodloužení stavby, která měla být hotova v  roce 2008, mohou větší požadavky ekologů, ale i výměna vlád a jejich priorit.
Náklady na poslední šestikilometrový úsek dosahují tří miliard korun, jeho součástí je i 175 metrů dlouhý most přes řeku Olši.

miš