12.5.2011 - Mistři republiky vzešli hlavně z hospod

Ústečtí kulečníkáři se stali letošním mistrem republiky. Ve finálovém utkání v  herně SKP ve Všebořicích překvapivě porazili TJ Bohumín.

Byl to šok. Trio ústeckých borců hrající první ligu kulečníku na malém stole zvítězilo díky lepšímu skóre ve  finálovém duelu nad TJ Bohumín. Martin Vedral, Adam Březina a Jaroslav Hroník tak mohli po šestihodinovém a psychicky náročném boji začít slavit. Jak se ale svěřil jeden z mistrovské party, Martin Vedral, nebyl na ně čas. Hráči byli unavení a ke všemu tam chyběli další členové oddílu a také vedení klubu.
Vše si vynahradili začátkem května ve všebořické herně. "Po vyhraném finále jsme byli dost vyčerpaní. Nezdá se to, ale dá to zabrat. Ten finálový večer jsme dostali krásný velký pohár, který je už tady na  svém čestném místě," uvedl Vedral, oblečený do nového trička z nápisem Mistr ligy 2011.

Nejtěžší úkol: obhájit prvenství

Ústecký celek získal titul pro nejlepší tým kulečníkářů poprvé v historii. Přerušil tak nadvládu moravských celků, jež dominovaly v soutěži po několik let. Tým z Ústí se může konečně radovat ze zlata po jednom třetím a dvou čtvrtých místech. "Dostat se do  finále je těžké. Tento rok jsme ale měli dobrou formu. Navíc Ponětovice, bývalí několikanásobní mistři, se do Final Four vůbec nedostali. Tentokrát jsme hráli finále tady v Ústí, což nám velmi pomohlo, a domácí prostředí má velkou zásluhu na našem titulu," řekl Vedral. Samotné finálové klání bylo nesmírně vyrovnané. Rozhodovaly drobné chyby a zaváhání, ale také forma jednotlivých hráčů. Ústecký Vedral porazil hned ve dvou kategoriích bohumínského Onderku. "Je jednatřicetinásobný mistr republiky. Ve volné hře jsem od něj dostal nakládačku tři sta ku nule, ale to se může stát. U hráče jeho kvalit je to normální. Jenže pak jsem ho porazil v jeho silné disciplíně v kádru a také v jednom bandu. V  této disciplíně si zase věřím já," vysvětlil Vedral. Zajímavé bylo, že v  polovině základní soutěže první ligy kulečníku, kterou hrají na čtrnáct utkání, bylo ústecké družstvo na předposledním místě v tabulce. Poté nastal zlom a  ústečtí začali všechno vyhrávat. Také zásluhou Vedrala. "Z různých důvodů jsem nastoupil do soutěže až ve druhé půlce ligy. V týmech je důležité, aby byl k  dispozici silný třetí hráč. A Jarda Hroník jím je. Je schopný jako týmová trojka porážet i výše nasazené hráče ostatních klubů," chválila spoluhráče týmová jednička. U sportovců nebo celků, jenž získají titul, je vždy nejtěžší prvenství obhájit. Nejinak tomu bude i u kulečníkářů z Ústí. "Obhajoba je to nejtěžší, co může být. Můj syn hraje za Ponětovice, jeho tým se však letos do finálové fáze nedostal. Gratuloval mi, protože kdysi za Ústí také hrál. Výhoda našeho týmu byla v tom, že máme mladý perspektivní kádr. Když kluci vydrží trénovat a být pospolu, tak si myslím, že to nebyl poslední titul, který pro Ústí vyhráli," zářil optimismem předseda oddílu ústeckých kulečníkářů Vlastislav Tauterman.

Přišlo je podpořit jen patnáct diváků

Finálový souboj hrají každý rok někde jinde. Jednou na Moravě, podruhé v Čechách. Letos to vyšlo na  sever Čech, a tak měli kulečníkáři Ústí výhodu "domácího" prostředí. Do skromné místnosti, kde se nachází sedm různě velkých kulečníkových stolů, se na finále přišlo podívat jen patnáct nadšenců.
I samotní hráči a vedení předpokládalo větší účast. "Nevím, čím to bylo, že přišlo tak málo lidí. Dali jsme to na  internet. Většinou sem chodí i hráči, kteří tento sport provozují v hospodách, ale na finále se asi báli přijít," přemýšlel Vedral.
Na druhou stranu ale měli alespoň větší klid na hru a mohli se plně soustředit. Skóre vyrovnaného zápasu bylo devět devět, tudíž čekali, až sečtou průměr mužstva. "Nakonec jsme měli lepší koeficient ve hře a triumfovali jsme," vzpomínal Vedral.

V hostinci ho přemlouval předseda klubu

Právě tento kulečníkář se k týmu dostal teprve nedávno. Byla to víceméně náhoda. Klub měl nedostatek hráčů, a  proto se předseda oddílu Vlastislav Tauterman rozhodl pro zajímavý krok. Většina neobjevených talentů se skrývá po hospodách, kde si jen tak pro zábavu strkají. "A v jedné takové hospodě jsem Martina objevil, hrál opravdu dobře. Dlouho jsem ho lanařil, až se to nakonec povedlo a jsem za to rád," uvedl "skaut" nových talentů.

(Vít Hnízdil, Ústí nad Labem)