17.5.2011 - Dva němečtí starostové Ostravy a každý jiný

Josef Hinner se choval k Čechům slušně, a proto nebyl po válce odsunut. Emil Beier utekl s městskou pokladnou

Ostrava – Právě před šedesáti lety zemřel v Petřkovicích protektorátní starosta Ostravy Josef Hinner. Patřil v  meziválečné době mezi ostravské Němce, kteří dobře vycházeli sČechy,PolákyiŽidy.

Byl to rodilý Ostravák a pocházel ze smíšené česko-německé rodiny, jeho otec byl kočím na jámě Jindřich v Moravské Ostravě. Doma se ovšem mluvilo německy. Během první světové války studoval v Ostravě na německém gymnáziu a po maturitě narukoval na frontu. Po válce vystudoval na německé univerzitě v Praze av roce 1925 si otevřeladvokátníkancelář. Hinner byl slušný Protože ovládal češtinu i němčinu, obhajoval v mnoha případech Čechy. Dokonce ho využívali i  komunističtí funkcionáři, obhajoval dokonce Klementa Gottwalda obviněného za porušení tiskového zákona. Hinner se začal věnovat i politice a byl zvolen do  městského zastupitelstvaaměstskérady. Po obsazení Moravské Ostravy německou armádou trval velitel města generálmajor Keiner na tom, že starosta musí být Němec a právník se zkušenostmi v komunální politice. Keiner také chtěl, aby starostou byla osoba přijatelná pro Čechy i Němce. Hinner nebyl nacista a ve funkcích ponechal české náměstky starosty. To ale samozřejmě rychle skončilo. Zastupitelstvo bylo rozpuštěno, starosta se stal vládním komisařem, který převzal veškeré pravomoci dřívějších volených orgánů. Jenže Hinner se jako všemocný komisař nechoval.

Mnoho českých úředníků ponechal na radnici v  různých funkcích a mluvil s nimi česky. Když pak na čas onemocněl, proběhla na  radnici kontrola, při které zástupci oberlandrátu zjistili, že Hinner nedostatečně obsazoval funkce německými úředníky.

Když se vrátil z  dovolené, čelil výtkám, že z třiadvaceti ředitelů městské správy jsou jen čtyři Němci, vedoucím německé školní rady je český tajemník a že vlastně nedosazoval do různých funkcí Němce. Byl odvolán a vrátil se k advokátní praxi. Obhajoval pak řadu českých občanů u mimořádného soudu, především pro obvinění z  protistátní činnosti. Poválcebylzatčenaumístěn do pracovního tábora Mexiko v  Přívoze. Do Německa sice odsunut nebyl, ale měl problémy se získáním státního občanství, takže ho nikdo nesměl zaměstnat. Pro nemoc nemohl vykonávat žádnou těžkou práci. Žil pak nějaký čas u příbuzných v Mariánských Horách a zemřel v  roce 1951.

Tvrdý nacista Beier Po odvolání Josefa Hinnera se stal v  Ostravě vládním komisařem řízný nacista Emil Beier. Pocházel ze Sudet a vyučil se stolařem. Byl proti vzniku Československa a již v roce 1919 vstoupil do  politiky, stal se členem Německé nacionálně socialistické dělnické strany a  dosáhl v ní značného vlivu. Od roku 1923 byl členem městského zastupitelstva v  Opavě. Vstoupil do Henleinovy strany Sudetendeutsche Partei. V roce 1938 se stal příslušníkem SS v hodnosti sturmbannfürera a současně opavským starostou. Byl tvrdýanesmlouvavý. Z jeho popudu se Moravská Ostrava stala statutárním městem, ke kterému bylo připojeno dalších dvanáct moravských a slezských obcí. Po jeho nastoupení bylo mnoho Židů propuštěno a z Beierova nařízení museli pracovat jako dělníci pro městskou správu. Zpevňovali například břehy Ostravice. Organizace dopravy a stavebnictví se zdokonalila, průmyslová výroba stoupala. Byl stoupencem poněmčování. Prosadil modernizaci městské nemocnice, městských jatek i vodárny. Budovaly se kanalizace a silnice. Postaven byl nový most z  KunčicdoVítkovic,zlepšilase tramvajová doprava, pro město byly získány i tratě do Kyjovic a Bohumína. Beier navrhl, aby všechny tramvajové a autobusové linky byly řízeny ze společného městského podniku. Chtěl z Moravské Ostravy vytvořit nové Porúří a baštu Německanavýchodě.

Tento nacista řídil Ostravu do posledního dne, tedy do 30.dubna 1945, kdy byla osvobozena. Odjel autem a vzal prý z pokladny protektorátní i říšské peníze v hodnotě 45 milionů korun. Prchající vládní komisař s sebou zcela jistě bral cenné věci, nepochybně však méně objemné. Osud byl k němu milosrdnější než k Hinnerovi, po válce se usadil ve Wiesbadenu, později ve Fuldě a v klidu žil ještě dlouho. Zemřel až v roce 1985 ve věku92 let

(BOLESLAV NAVRÁTIL)