14.6.2011 - Monitoring ovzduší poslouží veřejnosti i úřadům

Monitoring ovzduší posloží veřejnosti i úřadům, říká odborný garant projektu Jiří Bílek

KARVINSKO – Koncem května rozmístili pracovníci Zdravotního ústavu Ostrava (ZU OVA) na několika místech Moravskoslezského kraje mobilní monitorovací stanice, pomocí kterých budou zjišťovat, jaké hodnoty škodlivin se objevují ve vzduchu, který dýcháme. Zejména v průmyslové aglomeraci Ostravska, Karvinska a Třinecka se odborníci budou snažit zmapovat míru znečištění, poměr a složení škodlivin. O významu a především výstupech tohoto monitoringu jsme mluvili s vedoucím odborného týmu Jiřím Bílkem.

l Máte k dispozici několik mobilních měřicích zařízení. Kamvšude se s nimi vydáte? Chtěli bychom samozřejmě měřit na co nejvíce místech a především v co nejvíc rozdílných, pokud jde o kvalitu ovzduší. Míst jsme nakonec vybrali 36, a to ve spolupráci s městy a obcemi. Snažili jsme se vybrat jak pozaďové zóny, tak průmyslové, místa extrémně zatížená dopravou, ale třeba i malá sídla v podhorském prostředí, jako jsou Čeladná nebo Ostravice.

l Co se získanými údaji budete dělat?
Data, která tímto měřením získáme, budou sloužit jednak nám k dalším výzkumům a porovnávání a jednak budou on-line k nahlédnutí na internetu, kde se každý může podívat, jaké hodnoty toto mobilní zařízení v daném místě naměřilo, tedy jaké je tam ovzduší, kolik prachu, kolik obsahuje těžkých kovů a další údaje.

l Kdy a kde budou tyto údaje veřejně přístupné. V tuto chvíli měřicí přístroje ladíme a získáváme údaje, které však slouží pouze nám. Ale už na podzim by data měla být dostupná nejen odborníkům a vědcům, ale také veřejnosti. Budou volně dostupná na internetu na adrese www.ims-msk.cz. Kdo si to nezapamatuje, tak na stránkách ZU OVA najde odkaz hned na hlavní straně.

l Řekl jste, že měřicí stanice budou na 36 místech po celém kraji. A ta měření budou jednorázová, nebo se budou opakovat?
Mobilní stanice budeme vždy po týdnech točit, na každém místě by se během těch čtyř let, na které je projekt naplánován, měly objevit osmkrát. Všude přibližně týden osm dní. Taková doba odráží jakýsi rytmus života dané lokality nebo města.

l Jaká místa jste vybrali na Karvinsku?
Je jich asi deset. Samozřejmě několik v Karviné, například u Katastrálního úřadu nebo nad restaurací Štěrba či u přírodovědné stanice v Ráji, pak ve Stonavě, Karviné-Dolech, v Bohumíně-Skřečoni, Havířově, Orlové a Petřvaldu

l Co všechno jste schopni pomocí těchto stanic změřit? Naco se zaměříte?
Prioritou tohoto projektu je mapování průmyslového znečištění, to znamená, že monitorujeme výskyt prachu a všechny jeho frakce. To jsou částice, které odborně nazýváme PM10, PM2,5 nebo PM1.
Je to vlastně velmi jemný prach, který proniká do plic a nese na sobě organické látky, jako jsou polyaromatické a cyklické uhlovodíky. Tím nejnebezpečnějším pro lidský organismus je benzo(a)pyren. Už jeden nanogram benzo(a)pyrenu, což je limitní hodnota, může mít zdravotní následky. Skutečnost je bohužel taková, že na Karvinsku a Ostravsku se ročně naměří čtyři až deset nanogramů.

l Prach ale není asi jediný problém ovzduší v této obří průmyslové oblasti… Bohužel ne. V našich výzkumech mapujeme také obsah těžkých kovů právě proto, že jsme v průmyslovém regionu. Například Ostravu trápí výskyt jedovatého arzenu. No a pak se také zajímáme o hodnoty dioxinů v ovzduší. Tyto jedovaté látky se vyskytují v oblastech, kde je mnoho lokálních topenišť, tedy domků, ve kterých se topí tuhými palivy. Dioxiny totiž vznikají za nízkých teplot nedokonalým spalováním.

l V roce 2014 měření skončí. Jak naložíte se získanými daty?
Výstup bude už průběžný v tom, že veřejnost bude mít možnost on-line sledovat, jaký je v konkrétní době stav ovzduší v daném místě. Výsledky by však měly sloužit především úřadům, které tak budou mít vodítko pro přijetí takových opatření, která zamezí zhoršování podmínek.
Konečným cílem je pochopitelně zlepšení stavu ovzduší.

(TOMÁŠ JANUSZEK)