15.6.2011 - Chrastava zvítězila v tažení proti hazardu

Ústavní soud rozhodl, že obce mohou regulovat i videoterminály. Přístrojů, které povolilo ministerstvo financí, se však obce roky nezbaví.

Starosta Chrastavy na Liberecku Michael Canov na začátku roku 2009 jen zářil: zastupitelstvo přijalo vyhlášku, která zakazovala výherní hrací přístroje a z města prakticky zmizel hazard. Spokojenost mu dlouho nevydržela. "Najednou se u nás objevilo jedenadvacet videoterminálů," říká Canov.

Videoterminály jsou také hrací automaty - liší se však v několika podstatných věcech. Hraje se na nich o mnohem vyšší sumy, a protože jsou propojeny s centrálním počítačem, o výhrách se rozhoduje on-line. Především však o jejich umístění nerozhodují obce, ale podle zákona ministerstvo financí.

S tím se Chrastava odmítla smířit. Rychle vydala novou vyhlášku, kde jednoznačně stanovila, že videoterminály jsou jen druh výherních hracích přístrojů - a tedy také podléhají regulaci města. To se však nelíbilo ministerstvu vnitra, kterému obce podléhají. Podle úředníků město překročilo své kompetence a zasáhlo do pravomoci ministerstva financí. Jenže Chrastavy se včera zastal Ústavní soud - místo aby vyhlášku zrušil, dal zastupitelům za pravdu.

"Snaha města o regulaci umístění videoloterijních terminálů nezasahuje do kompetencí ministerstva financí, a proto je přípustné, aby obec, pociťuje-li takovou místní potřebu, regulovala obecně závaznou vyhláškou umístění těchto videoloterijních terminálů na území města," uvedl soudce zpravodaj Vojen Güttler. Nicméně současný stav, kdy terminály povoluje ministerstvo, ponechal.

Úspěch, nebo ne?

Uvedený případ se zdá jako velký úspěch obcí, které se proti rozpínajícím se videoterminálům nyní prakticky nemohou bránit. Jenže je to vítězství jen částečné.

"Bohužel se to týká jen případů, kde terminály ještě nejsou," upozornil starosta Bohumína a senátor za ČSSD Petr Vícha - jeho město bojuje se zhruba 250 těmito hracími přístroji. Verdikt totiž neznamená, že by se obce vydáním vyhlášky zbavily současných terminálů - těch je v zemi zhruba 45 tisíc. A dalších více než 15 tisíc mají loterijní firmy povoleno do "zásoby". Obce tak musí počkat, až doběhnou povolení, které ministerstvo financí vydává zpravidla na 10 let.

Stejnou vyhlášku po vzoru Chrastavy už přijalo v posledních měsících více měst - například Břeclav či Klatovy. A jejich představitelé přiznávají, že je to běh na dlouhou trať. "Nové licence už obnovovat nebudeme. Ale až v roce 2017 by měl být střed města očištěn od veškerého hazardu," říká starosta Klatov Rudolf Salvetr. Jednou ta povolení skončí a oni budou muset přihlížet k našim vyhláškám," dodává starosta Břeclavi Oldřich Ryšavý.

Obcí se nikdo neptal

Vede se tu však více bitev. Například Havířov se pře s ministerstvem financí, že jej při povolování videoterminálů obešlo a nevzalo jej za účastníka řízení.

Bohumín také již dříve vyhláškou omezil počet výherních hracích přístrojů na svém území z tehdejších 140 na pětinu. Jenže vzápětí ministerstvo začalo povolovat již zmíněné videoterminály a dnes jich je v Bohumíně 250 - a všechny mají povolení na deset let. "V roce 2008 se na ministerstvu zbláznili a začali je povolovat po desítkách," stěžuje si Vícha. Město proto na uvedená rozhodnutí úřadu podalo žaloby - bylo jich 42. Tři roky od jejich podání soud projednal jen jednu - tu Bohumínskou. Soud dal před měsícem městu za pravdu a rozhodnutí ministerstva zrušil. Jenže verdikt není pravomocný. "Předpokládám, že se odvoláme," potvrdil Karel Korynta, ředitel odboru loterií na ministerstvu financí.

To, že o umístění terminálů rozhoduje ministerstvo bez vědomí "postižených" obcí, vysvětluje Korynta složitostí. "Je to moc administrativně náročné, obesílat šest tisíc obcí a ptát se jich, zda ano, či ne," vysvětluje. Dodává však, že se postup ministerstva již částečně změnil. Nyní pokud ví, že dotyčná obec má vyhlášku regulující hazard, tak se jí zeptá, zda uvedený přístroj není v zóně, kterou vyhláška vymezuje.

Hrozí arbitráže

A další perná debata se nyní vede v parlamentu. Ten má dnes začít projednávat v druhém čtení novelu loterijního zákona, která by měla mimo jiné pravomoc povolovat videoloterijní terminály přenést na obce. A také zkrátit maximální možnou dobu, na jakou se přístroje povolují, a to i zpětně. Zatím je nejpravděpodobnější zkrácení na tři či pět let. "Pět let je únosných, tři roky jsou diskutabilní. Mohla by hrozit arbitrážní řízení, protože ty firmy investovaly v určitém očekávání," varuje Korynta.

To, že by arbitráže skutečně hrozily, připouští i majitel loterijní firmy Synot Ivo Valenta. Jeho společnost je lídrem trhu a provozuje několik tisíc terminálů. "Pokud by došlo k pro nás neúnosnému zkrácení platnosti již vydaných povolení na dobu kratší než pět let, naši společnost by to poškodilo a bránili bychom se všemi dostupnými prostředky," říká Valenta. Podobně by arbitráže hrozily i v případě, kdyby Bohumín vyhrál spor s ministerstvem financí a soudy zrušily již vydaná povolení.