25.10.2011 - Pohnuté osudy panských sídel

ČESKÝ TĚŠÍN – Hnojník, Rychvald, Ropice, Těrlicko, Chotěbuz, Havířov, Fryštát, Vendryně, Koňská. To jsou pouze některé názvy obcí, v nichž stála na přelomu 19. a 20. století panská sídla. Na Těšínsku jich byly až čtyři desítky a řada z nich nenávratně zmizela. Některá byla přestavěna, jiná chátrají a z některých zbyly ruiny. Do současnosti se jich zachovalo pouhých 18. Kdo je obýval a jaký je jejich osud? To vše nabízí výstava instalovaná ve výstavní síni Muzea Těšínska v Českém Těšíně, která potrvá do 20. listopadu. "Je to komplexní zpracování české části, všeho, co stálo v roce 1890 na Těšínsku na pozdější československé, nyní české části," říká autorka výstavy Jiřina Pavlíková. "Tento kraj je pořád veden v obecném povědomí jako místo, kde je pouze průmysl, šachty, hutě. A to není pravda. Kdysi tu bylo hlavním bohatstvím zemědělství a pak, s rozvojem průmyslu, se tady ten průmysl velmi uplatnil. Mnozí majitelé byli vynikající podnikatelé, takže v podstatě tady úročili své zisky," dodává. Snahou autorky výstavy bylo podchytit všechny stavby, které mohly v uplynulých 100 letech sloužit jako panská sídla a zároveň pořídit fotodokumentaci jejich stavu. Nejlépe je na tom nyní zámek ve Fryštátě, který je jediným kompletním instalovaným objektem a vytváří jakousi představu o tom, jak se na něm na konci 19. a počátkem 20. století mohlo bydlet. "Rychvald není v dobrém stavu, ale má šanci na záchranu. Majitel se snaží udělat, co je v jeho možnostech, takže chci věřit, že rychvaldský zámek nespadne," konstatuje Pavlíková. Zašlá sláva zámečků Krásná sídla bývala v Hnojníku, Ropici, Chotěbuzi... Jejich stav je ale žalostný a část inventáře některých z nich se nachází v muzejních sbírkách. V Bohumíně byl městský palác. "Zajímavý objekt se zachoval v Těrlicku, je to původní domek zahradníka, kde měli Larischové sad. Má půdorys třícípé hvězdy s válcovou věží uprostřed. Nešlo o zámeček, nanejvýš se tam panstvo zastavilo na podzim, v době honů," říká Pavlíková. Na výstavě uvidíme i fotky menších zámků, které vzaly za své při výstavbě Žermanické přehrady. Šlo o objekty, které sloužily z části jako administrativní budovy a v patře byly panské pokoje. Majitelé měli takových usedlostí více, proto když tam přijeli, měli své ubytování. "Když stojíte ve Stanislavicích a za zády máte tank, na svahu naproti je místo, kde stával panský dům. Byl v komplexu hospodářského dvora, ale také vzal za své v roce 1967. Byl zbořen a stavební parcela byla využita pro stavbu nového rodinného domu," popisuje Pavlíková. Součástí území historického Těšínska byly kdysi i dnešní městské obvody Ostravy, jako Slezská Ostrava, Michálkovice, Radvanice a Bartovice. Původně byly samostatné obce, takže i tyto části zahrnuje expozice. "Dochoval se Slezskoostravský hrad, který byl hraničním, strážným hradem nad soutokem Lučiny s Ostravicí. V městském obvodu Slezská Ostrava, kterou tvoří Slezská Ostrava, Hrušov, Heřmanice, Muglinov, Kunčičky a Kunčice byly takové stavby tři. Dochovala se pouze jedna, ve Slezské Ostravě," prozradila autorka výstavy. Celou expozici doplňují ukázky vybavení panských sídel i bohatých měšťanských domácností jako porcelán, sklo, příbory a podobně.