22.11.2011 - Sucho? Do Vánoc musí zapršet

Miroslav Krajíček je generálním ředitelem Povodí Odry teprve několik týdnů. Nahradil letos zemřelého Ivana Pospíšila. Sucho je jedním z prvních problémů, které bývalý poslanec (tři volební období za ODS) musí v nové funkci řešit.

OSTRAVA Vody je v řekách i přehradách viditelně méně, podle generálního ředitele Povodí Odry Miroslava Krajíčka ale zatím problémy s dodávkami nehrozí.
"Pokud do konce roku solidně zaprší, pak se nemusíme potíží bát," říká Miroslav Krajíček.

Jak vážná je tedy nyní situace?

Období sucha už tady nějakou dobu trvá, srážky jsou minimální už pár měsíců. To se zákonitě muselo projevit. Poslední slušné srážky byly letos v červenci, srpen už byl bez větších dešťů. Nyní bych řekl, že podstav je skoro na všech našich nádržích, asi nejvíce klesl stav vody v Morávce, kde je jen něco málo přes padesát procent objemu vody, pokles máme i na Šancích, Žermanicích i ve Slezské Hartě.

Co s tím můžete dělat?

Prozatím děláme taková opatření, že vypouštíme menší množství vody než obvykle. Nicméně nic zatím nevede k tomu, že by byly ohroženy odběry vody pro obyvatelstvo a průmysl. Uvidíme, co bude dál. Vše bychom ale měli zvládnout.

Jak dlouho by ještě muselo být sucho, abyste museli omezovat dodávky vody?

To se velmi těžce odhaduje, na to teď neumím odpovědět. Můžu ale říci, že jestliže přijdou do konce roku nějaké slušné srážky, tak problémy nenastanou.

My jsme tady v kraji z posledních let zvyklí spíše na to, že jsou přehrady naplněné až příliš a ještě se blíží velká voda. Tohle je opačný extrém – jak často takovou situaci řešíte?

Období sucha a období povodní se poměrně cyklicky střídají, teď se sucho posunulo na podzim, ale dá se říci, že to bývají pravidelné pohyby. Podobné sucho tady bylo například v roce 2007 nebo v roce 1992.

Není pro vás vodohospodáře aspoň někde výhodné, když je takové sucho a obnažují se stěny přehrad? Nemůžete využít toho, že vidíte, co je jindy skryto?

Moc výhod to určitě nepřináší, jakékoli zásahy do hráze, byť poodhalené, nejsou možné.

Jak sucho ovlivňuje kvalitu vody?

Zhoršuje ji, i když ne úplně všude. Dlouhodobé sucho má samozřejmě negativní dopad na kvalitu vody, což ale neznamená, že bychom to nedokázali zvládnout. Musíme teď jednoduše častěji na kvalitu vody reagovat.

V pozici generálního ředitele Povodí Odry jste několik týdnů. Jak blízko máte k problematice vodohospodářství?

Vzděláním jsem vodohospodář, profesní život jsem strávil většinou u firmy, která realizovala vodohospodářská díla různého charakteru. Podílel jsem se na stavbě Slezské Harty, Dlouhých Strání a účastnil jsem se i prací na rekonstrukci hráze Morávky. Mám toho v tomhle ohledu za sebou docela dost.

S jakými vizemi jste přišel do Povodí Odry?

To, co máme dělat, nám ukládá zákon. Všechno si samozřejmě technokraticky naplánovat nemůžeme, často se musíme zařídit podle toho, co nám způsobí přírodní vlivy. V nejbližší budoucnosti se soustředíme na dokončení staveb souvisejících s odstraněním povodňových škod v roce 2009 a 2010 – v průběhu příštího roku bychom tyto práce chtěli dokončit.

A novější projekty?

V příštím roce bychom chtěli zahájit například budování ochranných hrází v Bohumíně, dále na řece Sedlnici a ve Velké Šťáhli. Jde o poměrně náročná díla, například Bohumín bude stát 70 milionů, Olše a Sedlnice a Šťáhle dalších 60 milionů korun. Poté máme před sebou další projekty ohledně protipovodňových opatření na nádržích.

Jaké konkrétní stavby to jsou?

Zahájili jsme odstraňování povodňových škod na Těrlicku, zde bychom měli skončit v květnu 2013. Připravujeme také projekt svedení vody z extrémních povodní do přehrady Šance. Tam jsme chtěli práce zahájit už letos, ale jeden nebo dva z účastníků soutěže o provedení prací se odvolali proti výsledkům soutěže. V tuto chvíli nevíme, jak to vše dopadne.

Jak aktuální jsou nyní projekty stavby přehrad v Nových Heřminovech a ve Spálově?

Nyní je celá akce zpracována v úrovni investičního záměru, probíhá to podle předběžného plánu. Vykupujeme majetky dotčené přehradou, do doby zahájení stavby musí být všechny majetkové poměry vyrovnány.

A Spálov? Přehradní nádrž ve Spálově je vedena v dlouhodobém státním plánu jako jedna z největších přehrad v zemi.

Každý dobrý hospodář musí uvažovat o tom, co bude nejen za týden, ale také za delší časový horizont. Takže i ve Spálově to je o vytipování možných míst a profilů vhodných do budoucna pro přehradní nádrž.

Lidé nejen v okolí Spálova se plánů na přehradu bojí, i když vědí, že jde o dlouhodobé plány, nelíbí se jim. Teď vědí, že v čele Povodí Odry jste usedl vy, tedy člověk, který už pár přehrad postavil. Já bydlet ve Spálově, tak si řeknu: No paráda, ten bude chtít stavět ostošest...

Ti lidé mohou být úplně v klidu. I když jsem stavař do morku kostí, tak ředitel Povodí Odry na tuto záležitost nemá takřka vliv. I kdybych se rozhodl postavit přehradu, tak mi to nikdo jen tak neumožní – to je celá řada složitých kroků, je to proces na dvacet let. Myslím, že než se začne vést vážná debata o Spálově, tak se to časově od těch dvaceti let příliš neodchýlí.

(Jaroslav Baďura)

---

Dlouhodobé sucho má samozřejmě negativní dopad na kvalitu vody v nádržích.

---

Ve Spálově to je o vytipování možných míst a profilů vhodných pro přehradu.

---

FAKTA

Miroslav Krajíček

Narodil se v roce 1946, vystudoval VUT v Brně obor vodní a hydrotechnické stavby, skoro 30 let pracoval v brněnské stavební firmě Ingstav. Podílel se například na stavbě vodního díla Slezská Harta, přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně a dalších stavbách v regionu. Od roku 1998 do roku 2010 působil jako poslanec ODS v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Je ženatý, má jednoho syna, který vystudoval vodohospodářské stavebnictví.

Foto: Miroslav Krajíček Nový ředitel Povodí Odry je ve funkci jen několik týdnů a už musí řešit problémy se suchem.
Foto:Adolf Horsinka, MF DNES