28.11.2011 - Co se teď ukradlo, musí být vráceno

Hana Marvanová pomohla k novému vyšetřování případu privatizace OKD. Bývalá disidentka mluví v rozhovoru i o pochybách nad nominací Jana Sváčka na Ústavní soud.

LN V březnu sdružení, které zastupujete, podalo trestní oznámení kvůli privatizaci OKD. Protikorupční služba ji nyní skutečně prověřuje. Objevily se v tom případu nějaké nové informace?

Mým klientem je sdružení nájemníků bytů OKD. Kvůli OKD podávalo žalobu k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. V souvislosti s tím sporem se objevily nové důkazy – znalecké posudky, z nichž plyne, že hodnota OKD byla značně vyšší než 4,1 miliardy korun, jež za skoro poloviční podíl získala v roce 2004 Česká republika.
Na základě toho podalo sdružení letos v březnu trestní oznámení.

LN Ale to je známá věc. Když pak Zdeněk Bakala od privatizátorů Viktora Koláčka a Petra Otavy kupoval kontrolu nad společností OKD, údajně platil 13 miliard

Ne, není to známá věc. Znalecký posudek, o němž mluvíme, je nová skutečnost: nařídila ho tehdy vypracovat centrální banka v souvislosti s vytěsněním malých akcionářů.

LN Jaký v tom prodeji vidíte trestný čin? Porušování povinností při správě cizího majetku?

Například. Oznámení směřovalo proti osobám, které privatizaci připravovaly na Fondu národního majetku a které ji tehdy posuzovaly na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (protože šlo o exkluzivní prodej bez výběrového řízení, ÚOHS měl zkoumat, zda šlo o obvyklou tržní cenu).
A je tu i odpovědnost představitelů té společnosti, kteří mohli zatajit státu skutečnou hodnotu.

LN Je pravda, že vaše angažmá v této věci financuje ČSSD?

Ne. V minulosti, úplně na začátku, si ČSSD objednala právní analýzu případu. Nájemníci bytů OKD se na ně v roce 2008 obrátili, stejně jako na všechny parlamentní strany, a na základě toho vznikla jednorázová objednávka.

LN Není paradoxní, že ČSSD si objednala prověření privatizace, kterou dělala její vláda, její tehdejší ministr financí a dnešní předseda Bohuslav Sobotka?

V těch téměř 44 tisících bytů OKD žijí i lidé s nízkými příjmy, třeba vdovy po hornících. Severomoravští sociální demokraté – starosta Bohumína Petr Vícha nebo dnešní primátor Ostravy Petr Kajnar – tlačili na vládu, aby do privatizační smlouvy zapracovala klauzuli, která by na tyto lidi brala ohled. Byli v dobré víře, že se tak stalo. Jenže se ukázalo, že původní přísliby se nepromítly do smlouvy tak, aby byly vymahatelné.

Nevymahatelné čestné slovo

LN Jak dlouho už nájemníky bytů OKD zastupujete?

Od roku 2008. Zhruba od doby, kdy se dozvěděli, že z původních privatizačních slibů nebude nic. Noví majitelé vyhlašovali, že byty nabídnou za stejnou cenu, za jakou je sami získali.

LN A ta byla jen symbolická?

Znalecký posudek při privatizaci v roce 2004 vycházel z ceny 40 tisíc korun za byt. Když nahlédneme do údajů Českého statistického úřadu, za kolik se prodávaly byty v té lokalitě, bylo to i tehdy hluboce pod tržní úrovní. Podle našich zjištění vláda počítala s tím, že to sice není tržní cena, ale kupující Karbon Invest chce doly, o byty nemá zájem a nabídne je – takové byly přísliby – za stejnou cenu nájemníkům. Totéž prohlašoval i Zdeněk Bakala, jehož společnost koupila Karbon Invest od Viktora Koláčka a Petra Otavy. Lidé byli proto dlouho v klidu, chápali, že prodej bytů se musí připravit. A po třech letech se dozvěděli, že žádný prodej nebude.

LN Tohle je ale těžká věc. I poslanec ČSSD Stanislav Křeček, dlouholetý obránce nájemníků, říká, že to není porušení smlouvy. Ta mluvila jen o předkupním právu nájemníků na byty – pokud by se majitel rozhodl byty držet nebo prodat celý dům bez vyčleněných bytů, smlouvu neporušuje.

Bohužel byla smlouva dlouho tajná, z ministerstva financí jsme ji získali až žalobou. Takže až v roce 2009 si mohli všichni přečíst, že původní přísliby jsou nevymahatelné, je to jen na čestné slovo. Právním poradcem při celé privatizaci byla kancelář Allen & Overy, která předtím pracovala pro Bakalovy společnosti. A takových nestandardních věcí je tam víc.

LN Jak na tom ti nájemníci dnes jsou?

Majitel se při stanovení nájemného chová tak, jak mu to umožňují platné zákony. Proti tomu by se nedalo nic namítat, kdyby ovšem sám předtím nabyl nemovitosti za standardní tržní cenu.

LN Ministerstvo financí zkusilo u rozhodčího soudu vymáhat smluvní pokutu 30 milionů za porušení závazků, ale Bakalova firma letos vyhrála.

To není úplně přesné. Žaloba nebyla za nesplnění tohoto závazku, ale za porušování jiných povinností ze smlouvy. Ministerstvo ji navíc podalo pozdě, prohrálo kvůli promlčení lhůt.

LN Prohráli jste i u Evropské komise, která odmítla vaše tvrzení, že prodej byl skrytou veřejnou podporou. Není to marný boj?

S tím rozhodnutím v žádném případě nesouhlasím. Evropská komise rozhodla na základě neúplných informací, nedostala třeba ten znalecký posudek, který kvůli výkupu drobných akciových podílů nařídila vypracovat centrální banka. Česká republika se totiž v privatizační smlouvě zavázala, že bude vůči evropským orgánům uvádět jen informace, které potvrzují, že nedošlo k veřejné podpoře. Proto podáváme proti rozhodnutí Evropské komise žalobu k Evropskému soudu do Lucemburku.

Sváček zapřel členství v KSČ

LN Na počátku 90. let jste se ve sněmovně zásadně podílela na výběru soudců, státních zástupců i na schvalování členů prvního Ústavního soudu. Kdyby to dnes bylo na vás, zvedla byste v Senátu ruku pro nynější nominaci Jana Sváčka na Ústavní soud?

Upozorňovala jsem tehdy, že ministerstvo málo prověřuje jejich profesní minulost. I na konci 80. let si "strana a vláda" přála v politických procesech s demonstranty odsuzující rozsudky. Mnozí soudci poslušně vyhověli.

LN Ne všichni. Je známý případ soudkyně Edity Beranové z Prahy 1 – členky KSČ –, která navzdory tlaku estébáků odmítla za účast na demonstracích odsoudit herečku Báru Štěpánovou.

Samozřejmě – proto jsme to také zkoumali. Ministerstvo spravedlnosti tehdy předkládalo životopisy soudců, ve kterých se jen slovo "soudruh" vyměnilo za "pan", jinak tam byly nadále fráze typu "v pracovním kolektivu je oblíben". Používali jsme tedy materiály Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V několika případech jsem iniciovala separátní hlasování, pokud se soudci podíleli na politických procesech, byli vysokými funkcionáři KSČ nebo stáli vysoko v justiční hierarchii.

LN A doktor Sváček?

Věděla jsem, že se na to budete ptát, takže jsem si to pro tento rozhovor dohledala v tehdejších materiálech. Byl členem KSČ od 22. června 1989, přičemž od 1. ledna 1988 byl náměstkem předsedy Obvodního soudu pro Prahu 8 pro věci trestní. Tehdy jsem byla i já sama – v jiném obvodu na Praze 1 – souzena za účast na demonstracích. Měl mě na starosti náměstek předsedy pro trestní věci. Můj advokát doktor Motejl mi tehdy říkal, že do této funkce se dostávali ti, které režim považoval za spolehlivé. Nevím, jaké případy soudil doktor Sváček, ale je třeba se ho na to ptát. U ústavního soudce čekáme přece i určité záruky, že ctí hodnoty lidských práv.

LN Dobře, a co když si to odpracoval po roce 1989? Třeba řízením Městského soudu v Praze?

Tady mám jen jednu zkušenost, ověřitelnou z veřejných zdrojů. Na podzim 2007 se tehdejší senátor Martin Mejstřík – po nálezu Ústavního soudu o právu veřejnosti znát minulost soudců – obrátil na všechny předsedy s dotazy ohledně režimní angažovanosti soudců včetně členství v KSČ. Doktor Sváček mu stranickou příslušnost "svých" soudců odmítl sdělit s tím, že jde o citlivý osobní údaj. Jeho pohled je tedy takový, že nám jako veřejnosti do toho nic není. Nejenže tím odmítl názor Ústavního soudu (podle nějž může dokonce členství v KSČ v určitých případech týkajících se minulosti znamenat podjatost), ale odmítl i samotný princip transparentnosti. Dovedu si představit, že soudci byli před rokem 1989 vystaveni různým tlakům. Ale on sám se nikdy ke své minulosti otevřeně nepostavil.

LN Jak to můžete vědět?

Protože když členství soudců a státních zástupců v KSČ nakonec zveřejnilo samo ministerstvo spravedlnosti, Jan Sváček to ve svém případě popíral. V rozhovoru pro televizi Prima letos v lednu tvrdil, že byl jen kandidátem členství, a to pouze několik měsíců. To ale není pravda – podle údajů z Národního archivu byl kandidátem členství dva roky, od června 1987, a následně do strany vstoupil. Takže informace uváděná do médií byla nepravdivá.

Ale má smysl se snažit

LN Letos jste v článku v Lidových novinách navrhovala, aby soudce při posuzování žádosti o podmínečné propuštění musel – nikoli jen mohl, jako je tomu dnes – přihlédnout k tomu, zda vězeň nahradil obětem škodu. Ministr Pospíšil se prý chytal za hlavu, že už teď jsou věznice přeplněné. Takže z toho nebude nic?

To se teprve uvidí. Pevně věřím, že až budou mít poslanci a senátoři téma na stole, vezmou to v úvahu. V současnosti jde do vlády – a pak i do parlamentu – zákon o obětech trestných činů, který má posílit jejich práva. Spolupracovala jsem na návrzích, které se týkaly náhrady škody. Sdružení Bílý kruh bezpečí totiž zdokumentovalo, že dnes u nás méně než pět procent poškozených dosáhne na náhradu škody, zatímco pachatelé si mohou užívat výnosů své trestné činnosti.

LN Jak by měla změna vypadat?

To teď vidíme v případu Mostecké uhelné, kde švýcarská prokuratura zablokovala peníze a aktivně upozorňuje poškozeného – Českou republiku –, že se o ně může přihlásit. A je tam několik postupů, jak to lze udělat. Ve Švýcarsku, v Rakousku nebo ve Spojených státech je vymahatelnost náhrady škod mnohem lepší. Takže věřím, že v souvislosti se zákonem o obětech trestných činů na to konečně přijde řeč. Vždyť je to stejně závažné téma jako restituce po roce 1989. Co bylo ukradeno, musí být vráceno. A pokud možno původní majetek. K čemu je spravedlnost, když zůstane jen na papíře? Pokud je okradený dál bez peněz, dostane se do těžké sociální situace – děje se mu vlastně další, druhá újma, když pro něj stát nedokáže škodu vymoci.

LN Rozumím, ale je tedy správným nástrojem, pokud ztížíte možnosti podmínečného propouštění? Argument s přeplněnými věznicemi má přece něco do sebe.

Připravili jsme návrh, který by měl ministr Pospíšil zvážit právě s ohledem na stav věznic. Kdo z vězňů aktivně nahrazuje škodu, mohl by být naopak propuštěn dříve. Získá tím motivaci a ministrovi se dřív uvolní věznice.

LN Daří se vám vlastně jako advokátce? Vedla jste zápas za potrestání zločinů v IPB, za odškodnění klientů H-Systému, ale vypadá to jako statečné donkichotství.

Ale vůbec ne. I z těch mediálně známých jste vynechal třeba případ dlouhodobě týrané ženy, která zabila svého manžela trýznitele. Podařilo se mi pro ni snížit trest, byla na svobodě po 3,5 letech. Nebýt v H-Systému aktivity občanského sdružení poškozených klientů, nikdy by se nepodařila trestná činnost tak rozkrýt, nepodařilo by se zablokovat majetek. Dnes už mají někteří z poškozených nárok na výplatu peněz. V IPB podle mě došlo k nezákonnému zastavení trestního stíhání a doufám, že se tím bude nové vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze zabývat, protože státu byla způsobena škoda v řádu miliard. Že to trvá dlouho, že tu zbývá spousta nespravedlností, přece neznamená, že nemá smysl se snažit.

(TOMÁŠ NĚMEČEK)

---

V bytech OKD žijí i lidé s nízkými příjmy, třeba vdovy po hornících. Na ně ČSSD chtěla brát ohled. Jenže z příslibů pak nebylo nic.

---

V rozhovoru pro televizi Prima Jan Sváček letos v lednu tvrdil, že byl jen kandidátem členství v KSČ po několik měsíců. To ale není pravda.