8.12.2011 - Na Ostravsku a Bohumínsku se mění klima. Proto řádí smog

Vítr mizí, proto je smogu více. V boji proti špatnému ovzduší mohou pomoct kontroly domácností a omezení pro auta nesplňující emisní limity.

K průmyslovým podnikům, neohleduplným domkařům a majitelům starých dieselových aut přibyl další spoluviník smogu. Spílat mu člověk může, ale k ničemu to nebude. Je to vítr. Za posledních několik zimních období totiž fouká o dost méně. A tak se obyvatelé především Ostravska a Bohumínska dusí v zimě kvůli inverzi o to více.
"Pokud bude příznivá zima, bude hodně foukat a nebudou se tvořit teplotní inverze, bude i koncentrace škodlivin v ovzduší nižší," vysvětluje Vladimíra Volná z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Sedmička si proto nechala u meteorologů spočítat, o kolik přesně fouká vítr méně než v předchozích letech. "Za posledních pět let se vanutí větru v měsících listopad až únor oproti dlouhodobému normálu snížilo na třiasedmdesát procent. Tento výsledek vyplývá z měření na našich stanicích v Ostravě-Porubě a Bohumíně," sděluje výsledek Miroslav Řepka z hydrometeorologického ústavu. Zvláštní je podle něj skutečnost, že v jiných oblastech kraje jejich stanice podobný jev nezaznamenaly. "V Mošnově je to třeba pětadevadesát procent. V Krnově 102 procent. Ale Světlá Hora, která je kousek od Krnova, má hodnoty rovněž hluboko pod dlouhodobým průměrem. Podobně jako na Ostravsku," podotýká Řepka. Co je toho příčinou, však netuší ani klimatologové. "Ve hře je mnoho faktorů. Neřeknu vám, proč to tak je a zda to má dopad na inverzní situaci. To vám ostatně nikdo neřekne," myslí si ostravský klimatolog Pavel Lipina. Lidé a místní ekologové mnohdy označují za viníka smogu průmyslové podniky. Nejvíce nenáviděným v tomto směru je především ostravský ArcelorMittal. "Vidím to každý den z kanceláře, jak vypouští. Táhne se to přes celý obzor," prohlašuje devětadvacetiletý projektant Vladimír Krč.

Lidé hutím nevěří

Huťaři se ovšem brání, že dělají pro čistější vzduch, co je v jejich možnostech. "Snížení dopadu výroby na životní prostředí je jednou z našich priorit. Po privatizaci v roce 2003 jsme z celkových více než osmi miliard korun investic věnovali více než dvě a půl miliardy korun na ekologické projekty. A z toho sedmdesát procent do ochrany ovzduší," tvrdí mluvčí ArcelorMittal Věra Breiová. A zdůrazňuje, že firma si je vědoma svého podílu na znečistění ovzduší. "Ale emisní limity nepřekračujeme," dodává Breiová. ArcelorMittal nyní spustil zařízení sloužící k odprášení provozu na úpravu železné rudy. Investice za miliardu korun sníží emise prachu z někdejších padesáti miligramů pod dvacet miligramů na metr krychlový. Přidala se i společnost Evraz Vítkovice Steel, která nedávno rozjela projekt odprášení provozu ocelárny. Třinecké železárny zase v minulých dnech spustily dvě nová odprašovací zařízení. Ta společně s předchozími investicemi sníží množství emisí tuhých znečišťujících látek na polovinu povoleného emisního limitu. Jenže lidé těmto opatřením moc nevěří. "Kdyby velké podniky skutečně dělaly něco pro čisté ovzduší, tak by to v Ostravě vypadalo aspoň podobně jako ve Frýdku-Místku nebo Frýdlantu, kde bydlím," míní sedmatřicetiletý podnikatel Tomáš Vida. "Filtry vzduchu jsou jen mediální šaškárny na umlčení ukřičených občanů. Kdo ví, jestli mají vůbec nějaký vliv na čistotu ovzduší," nebere si Vida servítky. Podobně to vidí ekologové. Tvrdí, že měřené emise třeba v případě ArcelorMittal nezahrnují všechny provozy. "Nikdo nic nezjistí, pokud emise pustí mimo měřené místo, mimo komín," vyslovuje své podezření Vladimír Burda z občanského sdružení Vzduch. Navíc spílá ostravským huťařům, že mlčí o koksovně, která je zdrojem polyaromatických uhlovodíků způsobujících vážná onemocnění. "Na ní ale žádné investice neplánují. Byť se jedná o zastaralou technologii, která by se v civilizované zemi neměla vůbec provozovat," prohlašuje ekolog. Další okruhem "podezřelých", kteří se podílejí na smogu, jsou majitelé rodinných domků. Mnozí z nich šetří, jak se dá. I na úkor životního prostředí a svých sousedů. Podobně jako v Dolní Lutyni na Karvinsku, kde sice není továrna, tudíž žádný důvod ke smogu. Jenomže nejednou bylo v Dolní Lutyni zcela nedýchatelno. Nastalo totiž pozdní odpoledne, tedy čas zatápění. "Z každé páté chalupy šel žlutě zbarvený kouř po střeše až dolů. A korunu tomu nasadil jeden z našich obyvatel, který zapálil listí na zahradě. Podobné je to i v jiných částech obce. Proto děkuji všem, kteří v zimě topí plynem, elektřinou nebo jiným ekologickým způsobem," říká starosta Pavel Buzek. Bohužel v současné době se on a jeho kolegové v jiných obcích zmůžou pouze na takový apel. Zákon zatím kontrolu neumožňuje. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa to ovšem chystá změnit. Hodlá posílat úředníky z obcí, aby přímo v domácnostech kontrolovali, čím se topí. Momentálně se jeho podřízení radí s právníky, jak tento úmysl posvětit zákonem. "Nebude to fungovat na principu nahodilých kontrol, musí existovat něco jako důvodné podezření. Nyní se rozhodujeme, zda to bude už při prvním oznámení nebo po opakovaných výzvách k nápravě," vysvětluje ministr. Pokud kontrola odhalí neekologické pálení, budou to právě obecní úředníci, kteří budou rozhodovat o výši pokuty. Podle Chalupy totiž jen oni dokážou přihlédnout k sociálnímu zázemí rodin, které vzduch znečišťují. Chalupa slibuje, že stát nechce pouze trestat, ale motivovat lidi k ekologičtějšímu topení. Proto chystá ministerstvo spolu s Moravskoslezským krajem projekt, který spočívá v tom, že úřady lidem přispějí na kvalitnější a ekologičtější kotle. V první fázi chtějí mezi zájemce rozdělit dvacet milionů korun. "Příjemce této dotace se však bude muset zavázat k tomu, že u něj může být provedena kontrola kdykoliv a bez předchozího upozornění," upozorňuje ministr.

Výfukové zplodiny

Poslední skupinou "podezřelých" jsou řidiči aut. Tedy především těch dieselových bez katalyzátorů. Jde hlavně o staré dodávky či náklaďáky. Zatímco na bezohledné domkaře se plánují do budoucna kontroly, výfukové zplodiny se jen tak vymýtit nepodaří. Byť města mají možnost omezit vjezd do svých center vozidlům, která nesplňují emisní limity. Ostravští radní takové řešení nezamítají. "Začali bychom s vozidly, které splňují normu Euro 2, což se týká vozů vyrobených zhruba v roce 1996. Pak bychom mohli zpřísnit na Euro 3, kde je největší skok dolů v emisích. Euro 3 odpovídá roku výroby 2000 u benzinových motorů a 2003 u dieselových," uvedl náměstek ostravského primátora Aleš Boháč, který má na starosti dopravu. Radnice si proto nechává zpracovat studii, jakého počtu obyvatel a automobilů by se takové zásadní omezení vjezdu týkalo. "Jsme totiž specifické město, máme v podstatě tři centra, a to historické, Porubu a Jih. Takže bude důležité, jaké lokality nakonec zvolíme a jak se budou muset auta označovat. Stejně tak budeme muset určit, kdo to bude kontrolovat," vysvětluje Boháč. Podle jeho slov ale zavedení nebude možné bez toho, aby magistrát nechal vybudovat na okraji města nová záchytná parkoviště či parkovací domy.

(Jiří Tomíček, Moravskoslezský kraj)

---

O kolik se změnila rychlost větru za posledních pět let proti dlouhodobému průměru?

Krnov + 3%
Lysá hora + 3%
Mošnov - 4%
Lučina - 9%
Opava - 13%
Bohumín - 27%
Ostrava-Poruba - 27%
Světlá Hora u Bruntálu - 27%

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Infografika 7/ Jan Duchoň