6.1.2012 - Obrana Tomia Okamury. Úplně vážně. A taky bagr

Politikon

Dělat si bezpracnou legraci z vítěze internetových anket o budoucí hlavu státu můžeme pouze my, sloupkaři. Politici by Okamurou ale vážně neměli argumentovat nikdy.

Ouvertura: Kustod fotbalové reprezentace Jaroslav John je podezřelý, že se svým společníkem ukradl 17. prosince nedaleko svého pracoviště na Strahově - bagr. Ano, BAGR. Policii o dva dny později vysvětloval, že ho potřeboval na "vykopání kanalizace". Omlouvám se, ale myslím, že letos už nic vtipnějšího napsat nikdy nedokážu. Konec ouvertury. Takže se musím vrátit ke starým jistotám, jako je Tomio Okamura, o němž jsem tu psal už několikrát, nijak zvlášť pochvalně, a proto nastal čas vzít ho pro jednou pod ochranu. Protože z mudrování Tomia Okamury je možné dělat si legraci poměrně bezpracně(proto to taky dělám) a taky j e myslím pravda, že je to populista, schopný říct cokoliv kdykoliv. Jenže když se má jeho jméno použít jako argument, že si Češi nemohou správně sami vybrat svého prezidenta, nebo ještě spíš, že se to někomu zrovna teď nehodí, je potřeba říct: Prr! Tak to ne. "Řeknu na rovinu, když si člověk přečte, že prezidentem by měl být pan Okamura, zhoršuj e nám to podmínky pro vyjednávání přímé volby. Protože se tak trošku z toho dělá mediální šaškárna. A teď nic proti němu, abych nebyl špatně pochopen," prohlásil ve středečním Právu Petr Vícha, šéf senátorů ČSSD, bez jejichž hlasů přímá volba prostě nebude. Pan senátor Vícha si nemusí dělat starosti. Pochopen bude velmi přesně a doslovný překlad jeho slov zní zhruba takto: "Vážení voliči, děkujeme vám, že jste nás zvolili senátory, ovšem domníváme se, že na to, abyste vybrali správného prezidenta, a ne toho, kdo vás dokáže nejlépe oslovit, jste příliš velcí idioti. Takže si ho zvolíme sami, můžete se na to dívat v televizi. Děkuj eme za pochopení." Tomio Okamura není politik, ale úspěšný byznysmen - pokud známo - bez skandálů, s mimořádnou schopností sebeprezentace. Samozřejmě že nenese žádnou odpovědnost, takže může říkat, co mu slina na jazyk přinese a psát to do svých pastýřských listů. Jenže to je všechno, příští rok mu bude čtyřicet, takže klidně kandidovat může, pokud se mu zachce a sežene 50 tisíc podpisů, což zas není úplně jednoduchá věc. Pokud je ale jeden excentrik schopný vážně vychýlit úvahy nej -větší strany o ústavním uspořádání, je uvnitř Lidového domu něco úplně špatně. Minimálně si tam za těch asi 20 let, co přímou volbu propagují, mohli zjistit, že je to skutečně dost riskantní podnik, při němž někdy zkrátka nezbude Slovákům zvolit než starého komunistického aparátčíka Rudolfa Schustera, aby se hlavou státu nestal gangster Me-čiar, a Francouzům zas hlasovat pro zkorumpovaného Chiraka, pokud si mají vybrat mezi ním a rasistou Le Penem. Nebo se mohlikouknout do Polska, kde už před dvaceti lety dokázal ultrapopulistický byznysmen Stanislaw Tyminski v prvním kole porazit třeba premiéra Tadeusze Mazowieckého a až ve finále ho zastavil Lech Walesa. To všechno se může stát, protože lidé se rozhodují různě, povětšinou špatně, takže si mohou zvolit Okamuru nebo taky Víchu. Pokud panu Víchovi připadá běžná volební kampaň za stovky milionů jako menší "mediální šaškárna" než one man show jednoho soukromníka, ať si zkusí vzpomenout na některou z kampaní, kterou s oranžovou šálou a růží v ruce prostál na náměstí a tvrdil lidem zhruba totéž, co Okamura, možná jen uhlazenějším jazykem. Takže to bude nejspíš jinak. ČSSD nemá - stejně jako ODS - rok před volbou žádného pořádného kandidáta, ale zato výhled na skoro 100 hlasů v parlamentu, a sehnat 41 dalších je přece jen o dost snazší než objet se svým kandidátem zemi a přesvědčit lidi. A to není vina Okamury, ale sestavy v čele ČSSD a jejich schopnosti přitahovat a nabízet zajímavé kandidáty. Tak to bychom měli. A nyní epilog: stejně mě ta krádež bagru nepřestává fascinovat. Jak říká předseda Pelta, je to diametrální!