Zpravodajství
18.2.2012 - Klinická smrt Zbrojovky a Baníku
Zdroj: Sport
Ročník a číslo: 42
Strana: 4
Autor: Richard Šíma, Michal Koštuřík
Fotbalová Morava a Slezsko skomírají. Mapa klubů, které ve východní polovině republiky před lety válely první nebo druhou ligu, zoufale řídne. Úpadek nejjasněji ilustruje stav dvou největších a nejpopulárnějších týmů - Baníku Ostrava a Zbrojovky Brno. Jsou ve fázi klinické smrti.
Napadlo by vás, že se tuzemská fotbalová scéna brzy dočká druholigového derby Baník-Zbrojovka? Může se to docela lehce stát už na podzim. Tedy jestli se Brno ve druhé lize udrží. okud Baník na jaře sestoupí a aktuálně předposlední, leč znatelně silnější Sigma se zachrání, zůstanou v lize už pouze dva moravské týmy. Kdysi jich v elitní soutěži válelo šest.
Vyklizené pole
"Je to neuvěřitelné, jak Morava vyklidila pole," lamentuje nad současným stavem Jan Gottvald, někdejší drnovický boss, nyní ředitel Sigmy Olomouc. "Hlavně ta severní, která bývala i díky průmyslu ekonomicky neuvěřitelně silná. Spoustu klubů, které hrály první nebo druhou ligu, dnes skoro nenajdete. Poruba, Frýdek-Místek, Bohumín, Havířov, NH Ostrava, Vítkovice, všechno je pryč," vypočítává Gottvald. "A Baník s Brnem? Smutné, moc smutné. Ale taky jasný důkaz, že bez účasti města se dnes fotbal dělat prostě nedá."
Jeho předchůdce ve funkci Jiří Kubíček je ještě adresnější. "Kdyby se v Brně i Ostravě podařilo zapojit město přímo do struktury klubu, současný stav by nenastal. Město by nedopustilo, aby si majitelé klubů zisky z prodejů hráčů sypali do vlastních kapes," prohlašuje Kubíček. Neúčast města ve strukturách klubu je přesně to, co Baník se Zbrojovkou spojuje. A také co je odlišuje od většiny klubů, jež sídlí v Čechách.
Když v roce 2003 vstoupil Tomáš Petera do Baníku, sázel na svůj vliv, který už v Ostravě díky pořádání Davis Cupu a Zlaté tretry měl. Sociálnědemokratickou kliku, která ovládala radnici, měl na své straně. Plán zněl prostě: přesvědčit město, aby postavilo nový stadion, a pozemky na Bazalech velmi zajímavě zpeněžit. A z mnohamilionových zisků pak financovat klub - i když této části jeho vize v Ostravě dnes zpětně asi už nikdo nevěří.
Vše se dařilo. Baník získal v roce 2004 titul, nastala euforie a Petera měl své plány parádně rozjeté.
Do doby, než ostravskou sociální demokracii postihla generační čistka, jež smetla i politiky, kteří šli Peterovi na ruku. Takzvaní mladí sociální demokraté nápad postavit v Ostravě nový stadion, jenž už byl zastupitelstvem dokonce posvěcen, smetli ze stolu. Na tuto variantu nebyl zhýčkaný Baník připraven. S minimem marketingových partnerů začal pozvolna živořit. Stomilionové rozpočty na každou sezonu se nedaly pokrýt ani z prodeje hráčů. Petera získal v Ostravě pověst tuneláře a partnera pro Baník nenašel. "Udělal jsem řadu chyb, ale peníze, které jsme utržili za hráče, jsem pro sebe nepoužil ani jednou. Vždy zůstaly v klubu. Jaký by mělo význam, kdybych okrádal vlastní firmu?" brání se dnes už bývalý majitel.
Zatímco ostravský příběh se možná příchodem nových majitelů dočká dobrého konce, v Brně zatím čekají, jak námluvy s právníkem Jaroslavem Přečkem skončí. Loňský pád z nejvyšší soutěže byl důsledkem katastrofálního řízení firmy se slavným názvem FC Zbrojovka. Kompletní průřez všech omylů, podezřelých kamarádšoftů (např. práce pro Pavla Mokrého, který Prosovi z pozice předsedy svazu dohodil kšeft na výstavbu hřišť s umělým povrchem), podivných přestupových transakcí, nesplněných slibů či velkohubých prohlášení se do žádných novin nevejde.
Jeden příklad za všechny: znáte nějaký pozitivní efekt práce Karla Večeři mladšího, který vykonával funkci šéfa skautského oddělení? Podle informací Sportu bral 80 tisíc korun měsíčně. Těžko říct, které "borce" na základě svého pozorování přivedl, ale jména Mitrovič, Migliorini, Kovačevič, Brdarovski či Pejič žádnou významnou stopu v české nejvyšší soutěži nezanechala. A tak Večeřa v tichosti zmizel ze scény.
Rozházené peníze
Sečteme-li nabobtnalý funkcionářský aparát, opakované a leckdy i drahé přehmaty při výběru hráčů, nebo skutečnost, že pod smlouvou v Brně bývalo až sedmdesát často přebytečných hráčů, dostaneme nejspíše odpověď na otázku, kam majitelé rozházeli peníze utržené za prodej talentů do zahraničí. Navíc Kalouda a spol. podle všeho neodešli za horentní sumy, kterými se Pros na veřejnosti chlubil. "Slyšel jsem, že to bylo za míň," potvrzuje zdroj Sportu.
Odchod sponzorů v čele se Skanskou a OHL ŽS pád jen urychlily. "Situace je kritická," říká Richard Dostálek, jenž na podzim vykonával funkci sportovního ředitele. "Příčin pádu je hodně, až sem to dojít nemuselo. Zbrojovka se chtěla v jednu dobu stát velkoklubem, angažovali se tam různí lidé a na ně se nabalili další," líčí Dostálek, zatímco maketa nového stadionu Za Lužánkami za 2,5 miliardy korun pro 30 tisíc diváků se postupně stává historickou relikvií.