2.3.2012 - Prach z Polska škodí jen někdy. Zbytek je na nás

Polsko. Častý argument, když se mluví o zdrojích znečištění ovzduší. Jak moc polské zdroje vzduch na Ostravsku ovlivňují, se zatím přesně neví. Podle prvních výzkumů však Ostravě k roční koncentraci prachu přidají jen několik mikrogramů.

OSTRAVA - Dýchají o něco horší vzduch než my. V katovické oblasti mají obří hutě, větší než my. V okolí Rybniku pak stovky kotlů na tuhá paliva. Když zafouká na severovýchod, přivane prach i všechno, co je na něm navázané, z Polska k nám. Že by ale Polsko mělo zásadní vliv na kvalitu ovzduší za hranicí, tomu se odborníci brání. "Polsko má svůj vliv, zejména na začátku smogových situací. Když smogová situace nastupuje, nastává severovýchodní proudění, které přinese prach z Polska k nám. K tomu se přidají naše škodliviny a vanou Moravskou branou směrem na Olomouc," říká Petr Jančík z Vysoké školy báňské. Už přes rok se podílí na projektu Air Silesia, který monitoruje ovzduší českého a polského Slezska i vzájemné působení.

Upozorňuje však, že tento scénář platí spíš výjimečně. "Těchto situací je za rok několik dnů, po zbytek roku fouká od nás. Zjednodušeně můžeme říct, že nám toho posílají hodně, ale jen v určitých krátkých situacích, a my jim méně, ale téměř celou dobu," vysvětluje Jančík. K roční průměrné koncentraci prachu v Ostravě zdroje z Polska přidají několik mikrogramů navíc. Prach z komínů polských domků doputuje kousek za hranice, do Bohumína a okolí. "Do několika set metrů až kilometrů. Znečištění z hutí urazí řádově desítky až stovky kilometrů," dodává Jančík.

Krátkodobě však mohou škodliviny z polských hutí smog v Ostravě zhoršit. Jde o situaci, kdy inverze dosáhne výšky do tisíce metrů, dostane se nad komíny hutí. A zároveň fouká z Polska. To se pak táhne pás silného a mohutného znečištění stovky kilometrů. "Pokud si Ostrava vyrobí 200 mikrogramů prachu, Polsko může přidat druhých 200 mikrogramů," uvádí Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu. Nicméně to časté není, i v topné sezoně tak proudí jen desetina větrů. V ročním úhrnu podíl polských zdrojů tvoří jen několik procent.

Mezi Polskem ovlivňovaná místa v kraji patří Bohumín, Karviná, Orlová, Český Těšín i Ostrava. V případě Ostravy její jihovýchodní část, Radvanice a Bartovice, kde se navíc sčítají významné místní zdroje a lokální topeniště. Naopak Poruba, Polanka či města Opava, Krnov a Třinec a okolí jsou znečištěním ovzduší z Polska zasaženy jen minimálně. První měření ukázala, že na polské straně je ovzduší o něco horší. "Takovou situaci, jako je u nás v těch nejhorších oblastech, například v Radvanicích, mají v Polsku na rozsáhlém území," popisuje Petr Jančík. Podle informací ministerstva životního prostředí mají Poláci v naší bezprostřední blízkosti dvakrát více průmyslových zdrojů, než je na Ostravsku.

"V Moravskoslezském kraji je deset zdrojů produkujících více než padesát tun prachu za rok, kdežto ve Slezském vojvodství je jich přibližně dvakrát tolik," uvádí Marta Machková z tiskového oddělení ministerstva. Celkové množství emisí vojvodství je podle registrů osmi- až desetinásobné ve srovnání s Ostravskem. Ministerstvo životního prostředí právě připravuje projekt, podle kterého by se měly emise na obou stranách hranice postupně snižovat. "Hlavním cílem je nalézt společné nástroje aplikovatelné na obou stranách hranice v celé Slezské pánvi," upřesnila Machková. Ministerstvo na realizaci projektu momentálně hledá peníze, projektový záměr je už hotov. Jednání s polskou stranou je jedním z hlavních bodů Akčního plánu pro Moravskoslezský kraj. Zatím žádná podobná přeshraniční spolupráce v Evropě neexistuje.

---

FAKTA

Vzduch za hranicí Stav ovzduší za polskou hranicí je horší. Plošně tam lidé dýchají to, co u nás v těch nejhorších lokalitách. Například Rybnik měl loni roční průměr prachu 59,3 mikrogramu na metr krychlový podobně jako Radvanice. Limit je 40 mikrogramů.

"V kraji je deset zdrojů produkujících více než 50 tun prachu za rok." Marta Machková mluvčí MŽV