9.3.2012 - Co je horší: nuda v Brně, nebo hulvátství?

PRAHA VS. BRNO Zápas se vám do paměti může vrýt výsledkem, atmosférou i bezmeznou trapností

Ta vzpomínka je silně zaprášená, ale uhnízdila se mi v hlavě podezřele pevně. A nepochopitelně, protože zrovna tenhle fotbal z konce dubna 2002 mi přišel zoufale nudný (a to přesto, že jsem kdysi absolvovala i napínavý mač Válcovny plechu Bohumín versus VCHZ Pardubice). Na jaře 2002 přijela na královopolský stadion v Brně Sparta a pak začalo čtyřiadevadesát minut kopané, nikoliv fotbalu, kterou přerušila jen penalta Sparty. Nadávali jsme všichni. Protože nás bylo příliš na chabou nabídku občerstvení, Sparta vyhrála a navrch tak pitomě a usmoleně, a protože ani šest tisíc fanoušků - a to ti sparťanští i brněnští mají dramatickou pověst - ze sebe nedokázalo vyždímat třeskutou kulisu. Jen pár sparťanských zoufalců mávalo vlajkami a vypouštělo dýmy a nadávky. Čili ukázková nuda v Brně.

Teď to chce rychlý střih a pořádný skok v čase, místě i sportovní disciplíně. Jsem o dekádu a skoro dvě děti starší, žiju v Praze a pořád mám raději hokej než fotbal. Jenže jsou hokejové zápasy, na něž je lepší zapomenout, a to ani nemusí "puknout" moje oblíbená pardubická Tesla. To když letos 8. ledna přijely do libeňské O2 areny tisíce fanoušků brněnské Komety. Tentokrát pražsko-brněnský střet nebyla nuda - padlo osm gólů, dlouho nebylo jisté, kdo vyhraje, a hlavně fandové Komety nejsou zrovna suchaři. Bohužel jim chybí i slušné vychování. To, co v Praze před dvěma měsíci předvedli, bylo prostě trapné. Copak je normální vykopnout vzteky tabuli z tvrzeného skla, permanentně provokovat a metat na led předměty tak intenzivně, že se jediná třetina protáhne víc než na hodinu...?

"Poprvé v životě jsem zažil, že by někdo napadl fandy druhého týmu. Začali nadávat a chtěli se mlátit. Nakonec mi jeden blbec zezadu podkopl nohy," popisoval jeden ze stovek konfliktů fanoušek Slavie a pak řekl cosi, co dostatečně přibližuje rozměr jeho zhnusení: "Nepamatuju si konflikt se sparťany, ti jsou normální. Ale s těmahle to bylo hrozné hned první zápas." Poučení na závěr? Snad jen, že by všichni včetně sportovců byli raději, kdyby je excesy fanoušků nenutily říkat lichotky svým odvěkým rivalům. A že by bylo fajn, kdyby se lidem zapsal brněnský víkend v Praze do paměti něčím jiným než úpornou sportovní nudou či rabiátstvím.