27.3.2012 - Kapličky, kříže a boží muka na výstavě

KARVINÁ – Stojí u hlavních komunikací, ale také u polních cest nebo v širém poli. Setkáme se s nimi v parcích, v obcích a dalších místech jakoby s němými svědky dob dávno minulých, avšak přece jenom svůj aktuální odkaz si zachovaly dodnes. Lidé je stavěli jako poděkování Bohu nebo svaté osobě za záchranu života, zázračné uzdravení či šťastný návrat z války. Řeč je o kapličkách, křížích a božích mukách. Tyto drobné sakrální objekty na Těšínsku prezentuje zajímavá výstava instalovaná ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Karviné. Po Českém Těšíně a Životicích je to již třetí prezentace a tentokrát je doplněna o fotografie dalších objektů, které byly pořízeny na území města Karviné a okolních obcí.

Autorkou je etnografka Muzea Těšínska Wiesława Branna, která tyto cenné objekty zmapovala od Mostů u Jablunkova po Bohumín. "Sbírat materiály jsem začala v roce 2007 a byla to součást grantového projektu ministerstva kultury," prozradila autorka. Dodala, že ještě není vše dokončené, avšak naprostou většinu má podchycenou. "Lokalizovali jsme na dvě stě křížů, sto kaplí a kapliček a několik desítek soch i ostatních objektů, což tvoří zvoničky, mariánské sloupy apod." Karvinská výstava se soustřeďuje zejména na sakrální objekty v Karviné a okolí. Za zmínku určitě stojí doubravský kříž s barokním kamenným podstavcem a litinovým krucifixem, který se ještě loni nacházel na poddolovaném území v Doubravě. "Bohužel, když jsme se tam letos jeli podívat, kovový krucifix byl pryč a zbyl jen podstavec," posteskla si Branna.

Pokud se jedná o celé mapované území, jednou z nejstarších je Švédská kaple v Mostech u Českého Těšína ze 17. století. Traduje se, že jsou tam pohřbeni Švédové, kteří v roce 1647 okupovali Těšín. Nejmladší máme kapličku ve Vendryni z roku 2007 a je zasvěcena sv. Hubertovi. Zajímavých drobných sakrálních objektů je celá řada. Za zmínku určitě stojí kříž v Horní Lomné­Salajce, který se stal poutním místem. Poutní tradice sahá do minulého století. Když v roce 1836 vypukla epidemie cholery, vydali se lidé z okolí na prosebnou pouť z Jablunkova ke kříži v Horní Lomné. Byli vyslyšeni a epidemie ustoupila.

O tyto sakrální drobné objekty se vesměs starají věřící, neboť většinou majiteli křížů jsou soukromé osoby. Zajímavý je původ kříže v Bystřici. "Nechal ho postavit v roce 1901 sedlák z Nýdku, který neměl rodinu a přál si,aby něco po něm zůstalo," vypráví Branna. Výstava je otevřena do 15. dubna a doprovází ji také barevný obrazový katalog se seznamem všech dokumentovaných objektů. "Těšínsko se liší od ostatních regionů v republice tím, že tady jsou obce, kde objekty sakrálního charakteru nenacházíme vůbec nebo v minimální míře, a to jsou obce striktně evangelické, především Tyra, Řeka, Smilovice, Nýdek, Bystřice, Návsí. Naopak v okolí Frýdku, Karviné, Bohumína převažují katolíci a tam je objektů nejvíce," dodává etnografka.