27.3.2012 - Doslova nesnáším, když někdo o motorkářích mluví jako o bláznech

Zdravotní sestřička a motorkářka Jarka Tobolová říká:

Lidé s energií

Ostrava – K silným motorkám patří krásné ženy. Ale nejen jako "doplněk" na fotografiích a plakátech. Žen, pro které se staly vášní, je čím dál více. Silné stroje si zamilovala i Jarka Tobolová z Bohumína. Když se tato sympatická zdravotní sestra stará o své pacienty, mnohé by ani nenapadlo, jaká je její největší záliba. "Motorky mě braly už od dětství. Už v patnácti jsem začala jezdit na babettě a simsonovi. Bydlela jsem s rodiči na vesnici a na motorce jezdila do školy," vzpomíná Jarka Tobolová na dobu, kdy ji to k motorkám začalo táhnout. První "silnější" stroj zdědila po manželovi, který je také vášnivý motorkář. "Byla to šestistovka a pro mě první větší motorka," říká žena a přiznává, že i její jednadvacetiletá dcera motorkám propadla.

"Jezdíme všichni čtyři. Já, manžel, dcera i její přítel," usmívá se Jarka Tobolová a dodává: "O víkendech vyrážíme společně na výlety. Jízda na motorce je úžasný zážitek. Něco, co v autě nepoznáte. Ta cesta tak nějak voní, člověk vnímá vše okolo intenzivně, cítí, jak projíždí krajinou," přibližuje své pocity při jízdě paní Tobolová. O motorkářích se mluví jako o dárcích orgánů, Jarku Tobolovou naštěstí žádná nehoda nepotkala. "Jednou bourala dcera, když jí vběhl pes pod kola. Díky bohu to nebylo nic vážného," míní. Strach z pádu prý nemá. "Neberu to tak, že když jezdím na motorce, tak jsem nějaká riziková skupina. Nabourat se můžete v autě, nebo vás někdo srazí na přechodu. Je to zkrátka osud," tvrdí Jarka Tobolová a přiznává, že se snaží jezdit opatrně a krizovým situacím na silnici předcházet. Co doslova nesnáší, je, když někdo mluví o motorkářích jako o bláznech, kteří nepatří na cesty.

"Přijde mi, že tuto nálepku nám dala média. Jakmile se udělá hezky, okamžitě je ze všech stran slyšet, kde boural motorkář a jaká je to zase hrůza. Přitom ve stejný den havarovalo mnohem více řidičů v autech nebo cyklistů," míní Jarka Tobolová. Žen, které si stejně jako ona oblíbily motorky, přibývá. Založily si internetové stránky motoholky.eu, kde si vzájemně vyměňují zkušenosti a organizují společné výlety. Dokonce nafotily i kalendář. "Když je pěkné počasí, scházíme se i jednou týdně. Jen na facebooku se k nám přidalo přes dvě stě holek z celé republiky. Jsou mezi nimi advokátky, maminky s malými dětmi, prodavačky. Zkrátka zastoupení všech možných povolání," vypočítává paní Tobolová.

A jak na něžná stvoření na motorkách reagují muži? "Jsou chlapi, kteří si stále myslí, že žena patří ke sporáku. Naštěstí jich ale není moc. Větší část z nich nám fandí, pomáhají," říká paní Tobolová. Na motorce prý bude jezdit do té doby, dokud jí jízda na silném stroji bude dělat radost. "A taky dokud motorku udržím v rukou. Klidně i v padesáti," uzavírá Jarka Tobolová.