17.4.2012 - Díky fondům EU má práci 50 tisíc lidí

POLEMIKA

Média minulý týden několikrát uvedla, že "české miliony z Bruselu čerpá i šejk a obří nadnárodní koncerny" (například LN 6. 4.). Jedním dechem je však třeba dodat, že české miliony z Bruselu vytvořily 50 tisíc pracovních míst, většinou v regionech s vysokou nezaměstnaností. Pro lepší představu je to například téměř třetina práceschopného obyvatelstva celého Karlovarského kraje.

Přínosy kohezní politiky EU jsou pro Českou republiku nevyvratitelné. V letech 2007–2013 lze odhadovat dopad krátkodobých efektů až ke dvěma procentům vůči HDP a do jednoho procenta z hlediska dlouhodobých dopadů. Z růstu HDP za rok 2011 ve výši 1,7 procenta by tak mohl být bez evropských fondů rázem pokles. Podle odhadů expertů by bez kohezní politiky nebyla ČR na úrovni 83 procent průměru EU, ale zhruba na 76 procent.

Lázně Bělohrad, a. s., jejichž největším akcionářem je dle Lidových novin bahrajnský šejk, je v regionu velmi významným zaměstnavatelem, který dává práci téměř desetině obyvatel lázeňského města. Během let 2008 až 2010 navíc společnost navýšila počet zaměstnanců z 230 na 327. V případě čerpání evropských dotací tak Lázně Bělohrad plně využily základního principu kohezní politiky EU (hospodářské, sociální a územní soudržnosti), jejímž cílem není rozvoj potenciálu firem, ale maximální využití potenciálu daného území, v tomto případě prostřednictvím lázeňství. Čerpání dotací přineslo regionu důležitý rozvoj ekonomických aktivit a pomohlo vytvořit nová pracovní místa.

V případě největšího příjemce firemních dotací – Exelsior Group – se jedná o společnost s více než 100 zaměstnanci působící v  Bohumíně, v regionu s výrazně nadprůměrnou nezaměstnaností. Podpora směřující z evropských fondů do oblastí postižených útlumem těžkého průmyslu a nedostatkem pracovních příležitostí je zcela klíčová. Naplňuje se tímhlavní cíl kohezní politiky – snižování územních rozdílností z hlediska rozvoje jednotlivých regionů.

Fakt, že čerpají evropské dotace i velké firmy, je vcelku logický. Lze předpokládat, že část prostředků například do výzkumu a inovací, které jsou tahounem ekonomického růstu, mohou při hospodářské struktuře ČR vkládat právě větší podniky. Přestože podpora by měla směřovat především do podpory malých a středních podniků, vyloučit z možnosti ucházet se o podporu nějaký subjekt jen proto, že zaměstnává příliš mnoho lidí nebo jej spoluvlastní zahraniční partner, by mohlo znamenat zbytečnou brzdu rozvoje daného území. Navíc je třeba zdůraznit, že velké podniky těm malým a středním v čerpání evropských fondů nakonec příliš neubraly – na celkovém objemu schválených 580 miliard korun se totiž podílely jen necelými 10 procenty. Zásada rovných příležitostí byla tedy dodržena a ekonomika ČR dostala impulz pro svůj další rozvoj.

---

Přestože podpora by měla být směrována především do malých a středních podniků, vyloučit z možnosti ucházet se o podporu nějaký subjekt jen proto, že zaměstnává příliš mnoho lidí nebo jej spoluvlastní zahraniční partner, by mohlo znamenat zbytečnou brzdu rozvoje daného území


O autorovi: DANIEL BRAUN 1. náměstek ministra pro místní rozvoj