16.4.2012 - Derniéra připomněla potopení "nepotopitelného" Titanicu

Přerov – Noční komentované prohlídky, živý lodní orchestr či promítání dobových snímků. To vše mohli v sobotu zažít návštěvníci derniéry výstavy Titanic, která tak symbolicky připomněla sté výročí jeho potopení. Muzeum bylo pro tuto příležitost otevřeno nezvykle večer od osmnácté do dvaadvacáté hodiny. Mimořádná prohlídka této výstavy přilákala velký počet lidí. Už od šesté hodiny večerní se u pokladny tvořily fronty. Čekání bylo u vstupu zpříjemněné kokosovou laskominkou, která byla připravena podle autentického receptu tak, jak ji ochutnali cestující druhé třídy v den potopení lodi. Někteří návštěvníci za výstavou urazili velké vzdálenosti. "Byl jsem spokojený. Líbilo se mi tady hlavně to povídání u promítaných fotografií. Dozvěděl jsem se o akci dnes odpoledne v rádiu, a tak jsem se přijel podívat. Hodně se totiž zajímám o Titanic," řekl Lukáš Mikula z Bohumína, který vážil cestu na výstavu přes sto kilometrů.

V prvním přístupném sále prezentoval dobové fotografie zachycující zrod, vzestup a pád této legendární lodi samotný kurátor výstavy a ředitel muzea Radim Himmler. Ten se ujal i odborného komenáře těchto snímků. Další částí výstavy byla návštěva lodní kavárny, ve které vystupovalo kvarteto muzikantů. Hudebníci se prý dali dohromady náhodně a jejich repertoár tvořily skladby, které před sto lety zněly na palubě lodi. "Hrajeme například valčík z operety Veselá vdova, pak dáme nějaký ragtime a další šlágry. Na závěr zahrajeme skladbu Blíž k tobě, Bože můj, jak to tehdy zaznělo posledně na lodi," sdělil houslista David Postrhon z Olomouce. Ten prozradil, že kapel hrálo na Titanicu více. "Na každé palubě hrála jiná, s odlišným složením nástrojů. Bylo tam slyšet mnoho stylů," dodal David Postrhon.

V orchestru, který na palubě zahynul, hrál prý i český hudebník. "Uvádí se, že tam byl český houslista, ale není to doložené. Orchestr hrál opravdu do poslední chvíle lodi, i když paluba byla nakloněná. Nikdo z něj se nezachránil," uvedl autor námětu výstavy Vladimír Gračka. Pro případ lodní katastrofy byla v muzeu připravena takzvaná člunová paluba, kde se návštěvníci učili vyrábět papírové lodičky, parníky a záchranné čluny. Zde z papíru tvořily především děti, kterým pomáhali členové místní šermířské skupiny vypomáhající na zámku. "Určitě je to zajímavá akce. Začínáme tady skládáním lodí z papíru. Děti se těšily, protože je to ve večerních hodinách. Vykládali jsme jim o Titanicu, takže byly zvědavé," pověděla návštěvnice výstavy a matka dvou dětí Alena Horáková z Penčic.

Celou výstavou provázel a komentoval milovník historie Titaniku, sběratel a námořník Vladimír Gračka, který účastníky zaujal svým odborným a poutavým výkladem. Byl k dispozici především v hlavním sále výstavy a odpovídal na veškeré dotazy. "Když konstruktér a kapitán lodí zjistili, že se loď za dvě a půl hodiny potopí, začali důstojníci spouštět čluny. To se odehrálo asi deset minut po půlnoci. Bohužel ty čluny byly obsazené pouze z poloviny a zachránilo se pouze 705 cestujících, převážně žen a dětí," odpovídal Vladimír Gračka. Při velmi rychlém potopení Titanicu ztratily svůj život více než dvě třetiny cestujících slavné lodi. "Potopil se zhruba ve dvě hodiny a patnáct minut. Zahynulo na něm přes 1500 cestujících včetně posádky, tedy i kapitána a prvního důstojníka," uzavřel Vladimír Gračka. Většina lidí odcházela z derniéry výstavy spokojená. "Bylo to fajn. Nejvíc se mi líbila ta dobová výzdoba," podotkla návštěvnice výstavy Veronika Pospíšilíková z Přerova.