28.5.2012 - Na eurofotbal do země Lechů

Každý český fanoušek, který zamíří na fotbalové EURO 2012 do polské Vratislavi, kde od 8. června hrajeme v základní skupině (s Polskem, Řeckem a Ruskem), si musí zapamatovat alespoň jeden výraz: pilka nozna. Tak totiž Poláci říkají fotbalu. TÝDEN za vás prověřuje slezskou metropoli nad Odrou.

Mistrzostwa Europy w pilce noznej 2012. To je oficiální název fotbalového šampionátu v polštině, přičemž sousloví "pilka nozna" lze doslovně přeložit jako "nožní míč". Jde o podobný novotvar, jaký si pro fotbal vymysleli čeští sportovní obrozenci: kopaná. Zatímco Poláci důsledně používají tento národní výraz, tuzemský fanda je obojetný: když se reprezentaci daří, hraje fotbal, když český tým nezvládá, náhle jde o okopávanou či polehávanou. Co můžeme čekat na letošním šampionátu?

Tuplák za 120 korun

Vášnivě se okopávají i děti na hlavním vratislavském náměstí zvaném Rynek a přitom nadšeně zpívají píseň o polských gólech na šampionátu. "Když zapějí slovo gól, musí naslepo vykopnout, ale pořádně," vysvětluje tanec Malgorzata Krystyańczuková, organizátorka akce z Polského spolku učitelů a animátorů ve Vratislavi. K drobotině se přidávají i dospělí a za chvíli před gotickou radnicí skotačí stovka lidí, Poláci totiž milují aktivní účast na estrádách jakéhokoli druhu. Ne každého tu však pilka nozna zajímá. "Fotbal mě vůbec nebaví. Při mistrovství ale určitě prodáme více piva," věří servírka Ewelina Rabska z pivovarské pivnice Bierhalle na vratislavském Rynku.

Zatím útroby podniku i velká předzahrádka zejí prázdnotou, ale výlohy výčepu jsou již v předstihu vyzdobeny fotbalovými dresy. Knajpa se v průběhu mistrovství promění i s celým Rynkem ve fan zónu pro 30 tisíc fanoušků, vybavenou velkoplošnými obrazovkami. A při fandění bude nejspíše jedno, že čtyři deci piva z Bierhalle (bílé pšeničné nebo plzeňského typu) přijdou na 48 korun (8 zlotých, aktuální kurs je 1 zlotý za 6 Kč) a tuplák čili litr na 120 korun (20 zlotých).

Nocleh v polském bytě

Přímo z pomezí fan zóny na Rynku pojedou tramvajové linky na Městský stadion, kde Češi odehrají zápasy s Ruskem, Řeckem a Polskem. Radnice počítá, že náměstí obsadí fanoušci i během zápasu - tedy ti, kteří touží po atmosféře šampionátu i bez lístku. Sami Češi ale notně váhají, zda se bez vstupenky do Vratislavi harcovat, o čemž podle polského deníku Gazeta Wyborcza svědčí doposud malý zájem o tři tisíce stanových míst v kempu u stadionu. Vyprodána je sotva třetina. Volných je i na 250 míst v bytech místních dobrovolníků (cena za noc začíná na částce 600 Kč). "Češi tak nejlépe poznají život řadových Poláků a třeba z toho může být i dlouhodobější přátelství," prosazuje tento styl ubytování Wojciech Zalewski z vratislavského magistrátu.

A dost možná, že Češi ubytovaní v soukromí budou po návratu domů velebit český sociální systém, jakkoli je osekáván Nečasovou vládou. Například třiašedesátiletý Jerzy Berbeč by z důchodu nebyl schopen přežít, penzi má v přepočtu pouhých 3600 korun, za což ani nezaplatí byt. "Teď si ale nenaříkám, naštěstí jsem sehnal tuhle práci," ukazuje koště a vozík, odznaky vratislavských zametačů. "Na mistrovství se moc netěším, všude bude bordel a strašně práce," povzdechne si - jeho rajonem je totiž i Rynek. Fandit bude Polákům a hned poté Čechům, k čemuž má zvláštní důvod: "V srpnu 1968 jsem stál jako voják na československých hranicích. Naštěstí naše jednotka nedostala rozkaz k útoku, jinak bych byl váš okupant."

Lampion za 5 miliard

Druhý z páru zametačů chválí vizáž nového stadionu. "Je krásný," říká šedesátiletý Henryk Synowiec. Nevadí mu snad, že stadion za 854 milionů zlotých (přes 5 miliard korun) bude hostit jen pouhé tři zápasy skupiny A (shodou okolností všechny "české", zbývající tři duely se hrají ve Varšavě), čímž veškerý podíl Vratislavi na šampionátu končí? "Mohlo se tu hrát alespoň čtvrtfinále. Ale nevadí, něco hezkého tady zůstane," stojí si za svým Synowiec. "Je to skvělá stavba ve tvaru lampionu, japonský styl," má přehled i zelinářka Ewelina Urbańska, s níž o půl hodiny později hovoříme na rohu ulic Kościuszki a Kollataja. Rozhovoru naslouchá mladík. "Děláte anketu? Je to hnus, tolik peněz vyhozených do vzduchu. Kdybyste viděli, v jakém stavu máme třeba nemocnice," neudrží se. Představit se nemíní, stejně jako všichni kritici poněkud drahého špásu pro pouhé tři večery (8., 12., a 16. června). Před cizinci je ale většina místních na nový stadion vlastenecky hrdá.

Stadion je stavbou působivou, dílo je potaženo sítí ze skelného vlákna s teflonovou vrstvou a opravdu připomíná lampion. Jen ho rozsvítit. "Během šampionátu bude stadion svítit různými barvami, zatím to ale nefunguje," informuje ochranka u brány. K areálu vedou tramvajové koleje a rovnou z hlavního nádraží i speciální železniční trať. Stavba je 40 metrů vysoká, stojí na pozemku o rozloze 164 tisíc m2 a pojme 41 695 fanoušků. Východní stranu lemují mokřady s jezírky, na nichž plují labutě, západní stranu haly míjí dálnice. Poblíž vyrostlo nové sídliště, které přechází do vesnice. O srovnání s pražskou Letnou, kde si je možno po zápasech Sparty vybírat z desítek hospod v okolí, nemá cenu se ani pokoušet. Našli jsme jedinou pizzerii a pár koloniálů s chlazeným pivem v lednici, na stadionu ale bude přes 250 "občerstvovacích stanic".

Noční život pod náspem

Hospody českého typu jsou výjimkou v celém městě a najít podnik s čepovaným pivem po jedenácté večer je kumšt i v centru. Recepční v hostelu Avantgarde ale prozrazuje, že i Vratislav má ulici, která nikdy nespí, což je mimochodem heslo ostravské Stodolní. "Najdete ji hned u hlavního nádraží v podloubích starého železničního viaduktu," naviguje recepční do ulice Wojciecha Boguslawskiego. Šestasedmdesát arkád 600 metrů dlouhého náspu zaplňují pivnice i bary, kulinářské podniky, sexshopy, ale i levné nonstop prodejny řetězce Alkohol24, v nichž si lze i nad ránem vybrat z mnoha druhů extra silných piv (piwa mocna) s obsahem alkoholu až osm procent (za 25 korun) nebo fotbalovou noc zakončit lahví národní vodky (wódka wyborowa) či ještě národnější zubrovky, v níž plave stéblo tomkovice vonné.

Vypít lahev přímo na ulici je však zakázané, úřady musí nějak bojovat s alkoholismem. Na Češích jim ale nevadí, že vypijí dvojnásobné množství piva ročně ve srovnání s Poláky, víc je trápí český ateismus, neboť 90 procent Poláků se považuje za věřící římské katolíky. Někteří ortodoxní katoličtí duchovní proto chtějí na české fanoušky vyslat misionáře s transparenty hlásajícími, že "Ježíš zemřel za Čechy", úřady ale slibují, že do fan zóny "pánbíčkáře" nepustí, stejně jako do secesního hotelu Monopol, v němž bude spát česká fotbalová výprava (mimochodem, v hotelu kdysi přespal a z balkonu řečnil Adolf Hitler). Primátor města Rafal Dutkiewicz předpokládá, že čeští fanoušci z Prahy se houfně zajímají o historické památky, neboť hlavní město Česka jimi oplývá.

Najdou se samozřejmě i takoví, a pro ně bude Vratislav strhujícím muzeem pod širým nebem s nesčetnými chrámy ve stylu slezské cihlové gotiky. Ostrovy Piaskovi a hlavně Tumski na řece Odře připomínají dokonce malý Vatikán, kde se turisté ve stínu majestátní katedrály svatého Jana Křtitele a dalších chrámů a kostelů neustále míjejí s katolickým duchovenstvem. Ostrovy spojuje litinová secesní lávka módně prezentovaná jako Most lásky s obligátními zámky zacvaknutými na zábradlí. "Na zawsze razem" (navždy spolu), přísahají si jistá Anna a Mariusz na jedné kladce. Zámek je opatřen datem 18. 4. 2009. Kdoví, zda tato láska ještě trvá? Přemítat o tom je nejlepší v poklidu blízké botanické zahrady založené už v roce 1811 nebo třeba na parníku, * který brázdí řeku Odru (75 minut jízdy za 132 korun).

Stěhování národů a chutí

Vracíme se na Rynek. Přibližně za 150 korun lze v místní Bierhalle ochutnat i vratislavské speciality - ukrajinské pirohy plněné masem s kysanou smetanou nebo pirohy ruské. Že se našinci citovaná jídla nejeví jako slezské speciality? Před osmdesáti či sto lety, kdy Vratislav patřila k největším městům v Německu, tady pirohy na jídelníčku opravdu nebyly. Po připojení města k Polsku v roce 1945 a následném vyhnání Němců se ale do Vratislavi přestěhoval téměř celý Lvov i s okolím (dnes území Ukrajiny). Generalisimus Stalin totiž po válce zabral východní Polsko a polsky mluvící obyvatelstvo poslal do Slezska na území zabraná třetí říší. Do Slezska si 150 tisíc vyhnanců ze Lvova odvezlo nejen celou místní univerzitu, která byla baštou polské vědy, ale i mlsný haličský jazýček, jenž miluje východní speciality ukrajinské, ruské či židovské kuchyně.

A` propos, od konce 18. století do roku 1918 Polsko vůbec neexistovalo, neboť bylo rozparcelováno Pruskem, Rakouskem a Ruskem, přičemž Varšavu střežili carští důstojníci. Je to země pohnutých osudů, což se podnes odráží právě v pestré kuchyni, která ctí vídeňský řízek, německé klobásky i studenou litevskou polévku chlodnik z červené řepy. Dobrý chlodnik (40 Kč) je k ochutnání i ve vegetariánské restauraci hned vedle Bierhalle, ačkoli mnohý český fanoušek asi raději zvolí jistotu a zajde naproti do "mekáče" na hamburger (21 Kč).

Ztracený kus Česka

Čechů si ve Vratislavi váží, rozhodně je to vřelejší vztah než poměr Pražanů k polským turistům. Pojmem je totiž česká kultura, ačkoli ne ta současná. Ctí se tu dílo Bohumila Hrabala, hry Václava Havla a filmy české nové vlny. "Český film je ale dvojsmyslný název," vysvětluje Marta Millerová, provozní klubu a pivnice Czeski film (ulice Kielbaśnicza 2, nedaleko květinového trhu na Rynku). "Termín odkazuje na dobré české filmy 60. let, ale zároveň se v Polsku termín užívá pro něco bláznivého a chaotického." Czeski film je tedy obdobou našeho výrazu španělská vesnice. "Dáte si české pivo?" ptá se servírka Katarzyna Baraniecka a roztáčí plzeň (48,80 Kč). Odmítáme a žádáme domácí mok, načež do sklenice nateče "Tyskie piwo" (39 Kč). "Pilsner je přece nejlepší, já ho mám nejraději," diví se provozní.

Vratislav je zapomenutým klenotem z kdysi velmi ceněné koruny, kterou nosili na hlavě čeští králové. Každý vratislavský maturant si z hodin dějepisu vybavuje, že od poloviny 14. století náležela Vratislav spolu se Slezskem k českému státu, tedy k zemím Koruny české. A habsburskou monarchii město opustilo až v roce 1741 po prohraných prusko-rakouských válkách, kdy se stalo druhým největším pruským městem. Dvě z polí dnešního erbu Vratislavi ale dávnou historii dosud připomínají a jsou stejná jako na českém státním znaku: letí na nich slezská orlice a pyšně kráčí český dvouocasý lev.

Lech, nebo Čech?

"V turnaji postoupí ze skupiny Lech a Čech," maže Čechům med kolem huby vratislavský primátor Rafal Dutkiewicz s odkazem na Staré pověsti české, v nichž praotec Čech přivedl Čechy pod Říp a jeho bratr Lech založil o něco severněji polský stát. Rusům Poláci nefandí a část národa stále obviňuje Vladimíra Putina za smrt polské elity při pádu letadla ve Smolensku na jaře 2010. Další soupeř ve skupině A Řecko má jen o něco málo větší sympatie. Tisíce Poláků žijí v Athénách, kde se jim teď nedaří nejlépe. Češi jsou tedy nejoblíbenější:"Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola," zpívá pouliční kytarista Mariusz Miroszniczenko a chlubí se, že zná spoustu dalších písniček od Jarka Nohavici. Noční chodci zaujatě poslouchají tklivý český song, znějící v podchodu nedaleko vratislavské opery, kultovním místě zdejšího undergroundu. I stěny kolem jsou aktuálně pomalovány fotbalovými míči.

---

Vratislav: město lahůdek

Zapomeňte na zprávy o pančovaných a nekvalitních polských potravinách. Úžasným kulinářským zážitkem jsou už snídaně v četných pekárnách s malými kavárnami, v té v ulici Kollataja jsme napočítali šest druhů čerstvých tvarohových buchet (sernik), čtyři druhy jablečných štrúdlů a šest druhů bábovek (vše v ceně od 7 do 20 korun za 100 g). Kdo se spokojí s chlebem, může si nechat ukrojit po krajíci z dvaceti druhů, z žitných i pšeničných, sypaných mákem i dýňovými semínky. Nakoukli jsme i vedle do horalského řeznictví, kam se dovážejí klobásy a špek z polských Tater. Chutě i vůně lahodné! Den lze ale započít i v některém bistru národní polskou polévkou žurek s klobásou a vejci natvrdo. Nebo oblíbenou hrachovkou či porcí ruských pirohů. Ceny potravin v obchodech jsou podobné těm v Česku, ale třeba v rybárně koupíte mnohem levněji kus uzeného lososa (20 Kč za 100 g). Některé supermarkety nabízejí speciální úseky s polskými lahůdkami a český houbař je tu překvapen neuvěřitelným množstvím druhů nakládaných hub (od lišek přes ryzce po pravé hřiby), hospodyňky zase desítkami druhů domácích marmelád včetně angreštových.

Doprava : nejdelší cesta je nejrychlejší

• Autem

Ještě nikdy se nekonalo EURO tak blízko Prahy (i do Vídně v roce 2008 a Mnichova v roce 1988 to bylo podle kilometrů dál), ovšem je to jen blízkost relativní. TÝDEN vyzkoušel druhou nejkratší trasu z Prahy do Vratislavi (na ukazatelích hledejte polské jméno Wrocław) přes Hradec Králové, Náchod, Kudowu Zdrój, Kłodzko a Zabkowice "laskie v délce 268 km. Testovanou trasu jsme jeli 5 hodin a 50 minut, po sjezdu z dálnice v Hradci Králové se totiž silnice ve všední den mění v dopravní peklo, přičemž jen průjezd ucpaným Náchodem trvá 30 minut. V Polsku má vozovka nový koberec, za kamiony se ale tvoří dlouhé kolony. Samotný průjezd Vratislaví ke stadionu kupodivu zabírá jen 20 minut, ve městě ale zatím chybělo předpokládaných 42 tisíc fanoušků. O pět kilometrů kratší je trasa v délce 263 km přes Trutnov, hraniční přechod Královec/Lubawka a Kamiennou Góru, ale ani tu nelze doporučit. Jednoznačně nejrychlejší trasa z Prahy je ta nejdelší (322 km) přes Liberec a Görlitz a odtud po dálnici A4 (nezpoplatněné) rovnou do Vratislavi, i tak je ale nutno počítat minimálně se čtyřmi hodinami cesty. Z Brna a Ostravy je to jednodušší, u Bohumína stačí objet asi 15 km dlouhý nedostavěný úsek dálnice přes město Wodzislaw "laski, za kterým už je dobudována dálnice do Katovic a odtud dále do Vratislavi (nezpoplatněná). Cesta z Brna by neměla být delší než 4 hodiny, z Ostravy 2 hodiny a 30 minut.

•  Pozor na pokuty

Na trase z Náchoda do Vratislavi jsme viděli policejní hlídky co třicet kilometrů, vesměs všude měřily rychlost. Za překročení rychlosti do 10 km/hod se platí pokuta do 300 Kč a za větší překročení do 3000 Kč. Pokud nemá řidič dostatečnou hotovost, může mu policie zabavit řidičský i technický průkaz do doby, než si peníze opatří. Na dálnici se může jezdit 140 km/h, na rychlostní silnici 120 km/h, jinde 90 km/h a v obci 50 km/h (v noci od 23 hodin do 5 hodin ráno pak 60 km/h). V Polsku je stále povinnou výbavou auta hasicí přístroj. Začátek obce označují dvě značky, první s názvem obce, druhá se symbolem zástavby, měřit rychlost by policie měla až za druhou z nich.

• Vlakem

Mnohem pohodlnější než vozem je cestování ve speciálních vlacích Českých drah, které 8., 12. a 16. června vyjíždějí ze stanice Praha - hlavní nádraží v 9 hodin ráno a na hlavní nádraží ve Vratislavi dojedou ve 14.39 (odtud jede speciální vlak přímo ke stadionu). Nazpět se odjíždí ještě po zápase v 1.45 h. Zpáteční lístek z Prahy stojí krásných 799 Kč. Obdobně se vypravují vlaky i z Brna přes Ostravu za stejnou cenu (více na www.vlakemnaeuro.cz).

• Jinak

Nadšenci doporučují i jiné trasy, vesměs dobrodružné, například polskými linkovými autobusy z polské Ratiboři u Ostravy, přičemž pojedete i veteránem vyrobeným v roce 1968 a cesta vás vyjde asi na 380 korun. Jde to i letadlem, zpáteční let z Prahy stojí 4780 korun (www.levneletenky. org).