31.5.2012 - Žádní lobbisté, kamarádi

Miliardář s historickými vazbami na ODS se v poslední době obklopil politickými "odpadlíky" Ivanem Langerem a Martinem Bartákem. Nejsou to lobbisté, ale přátelé a odborníci, vysvětluje ocelářský, mediální a zdravotnický magnát TOMÁŠ CHRENEK. Právě ve zdravotnictví je teď velmi aktivní. Ale na pražské fakultní nemocnice si prý nemyslí, vyvrací aktuální spekulace.

• Jste teď hodně aktivní ve zdravotnictví, jiné finanční skupiny se z něj naopak stahují. Proč zrovna vy v této dosti politické sféře rostete? Je to tím, že jste dokázal spojit celý kruh, tedy lékařská zařízení a zdravotní pojišťovnu?

Pro finanční skupiny to není vhodný byznys z jednoho důvodu – zdravotnictví je byznys na dlouhou trať, jde o dlouhodobou odbornou práci. Mě do něj přivedl lékař a můj dnešní společník v Agelu Martin Polach. Trvalo čtyři pět let, než jsem tomu byznysu porozuměl. Určitě to není snadný byznys, ale na druhé straně je hodně stabilní. Hlavně z pohledu trendů a chování lidí. Každý z nás je přece minimálně jednou za život nemocný. Co se týče pojišťovny, jsou to nepřesnosti. Mně žádná pojišťovna nepatří a ani podle platné legislativy patřit nemůže.

• Dobře, ale o vašem vlivu na Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu mluví mimo jiné i ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Je to nesmysl a je smutné, když ho šíří i ministr. Pojišťovna patří podle zákona všem pojištěncům. Navíc celkový objem hrazené péče od České průmyslové zdravotní pojišťovny v zařízeních Agel je přesně 14 procent z celkových úhrad. Což je minimální číslo.

• Hovoří se také o vašem zájmu podílet se na případné privatizaci velkých pražských nemocnic. Je to věc, která by vás teoreticky zajímala?

Ne, nechceme nemocnice kupovat, my si je najmeme, chceme je dlouhodobě provozovat. Kraj do nich nemusí lít stovky milionů, navíc mu ještě platíme za pronájem. Určitě nemáme zájem jít do privatizace zařízení typu Nemocnice Na Homolce, Thomayerovy nemocnice či Nemocnice Na Bulovce. To jsou z mého pohledu specializovaná pracoviště, která by se privatizovat neměla a měla by zůstat řízena na centrální státní úrovni. Role privátního zdravotnictví je však v Česku velmi podceňovaná. Vezměte si třeba Německo či Švýcarsko, kde jej podporují i sociálnědemokratické strany. Zde je to příliš politizováno. Na druhou stranu si myslím, že podíl privátního zdravotnictví by neměl přesáhnout 30 až 40 procent trhu.

•  Jak vysoké byly vaše investice do zdravotnictví loni a jaké budou letos?

Každoročně investujeme něco mezi půlmiliardou a miliardou. Záleží na tom, jestli v daném roce získáme kliniku či nemocnici, do které nikdo dlouho neinvestoval. To bude asi případ letošního roku, kdy budeme muset vložit více prostředků do zdravotnického zařízení v Novém Jičíně.

• Je to tak, že v některém kraji zkrátka narážíte na politickou bariéru? Je vidět, že na Moravě jste našel s politiky rychleji společnou řeč než ve zbytku republiky.

Takhle bych to rozhodně nesrovnával. Je to dáno historicky, Agel začal svou historii v Třinci a postupný rozvoj navazoval regionálně. Určitě nemohu říci, že politici na Moravě k nám jsou přátelští, zatímco v Čechách nám hází klacky pod nohy. Vše je otázka příležitosti a možností daného kraje.

• Ale jste znám tím, že to s politiky umíte. Máte blízko k Ivanu Langerovi, nedávno jste najal také Martina Bartáka, oba jsou bývalí ministři. Jsou to vaši lobbisté?

Ivan Langer je můj dlouholetý rodinný kamarád, s kterým trávíme třeba svoje dovolené. Znám se s ním ještě z doby před jeho vstupem do politiky. Stýkám se s ním se stejnou intenzitou teď, když ho vykroužkovali voliči v Olomouckém kraji, jako když byl ministr vnitra. I když dnes možná víc. Tato budova (budova v Jungmannově ulici v Praze – pozn. red.) patří mé firmě, já ji trochu filantropicky pronajímám akademii CEVRO, kterou Langer před lety spoluzakládal. CEVRO tu má školu, na které občas přednáším. To je ta platforma, kde s Ivanem komunikujeme.

• Jaká je úloha exministra obrany Martina Bartáka ve vašich službách?

Stejně jako Ivan je i Martin lékař, velice schopný neurochirurg, který pracoval v zahraničí, jazykově velice dobře vybavený. Upřímně, jeho zkušenosti z resortu obrany bych neuměl využít, protože to je oblast, která mě naprosto nezajímá. Martin je také můj kamarád, který pro mě pracuje jako poradce, konzultant. Ale má své vlastní aktivity v oblasti zdravotnictví.

• Mít kamarády s politickými zkušenostmi je nicméně pro váš byznys užitečné, ne?

Když se na to podíváte reálně, tak angažmá Martina Bartáka by pro mě byl asi nejméně vhodný způsob, jak působit na dnešní státní správu. Kdybych ho někam poslal svým jménem, tak bych měl zřejmě velký problém. To asi uznáte. Jeho význam vnímám opravdu v rovině odborné a medicínské.

• Historicky máte blízko také k Václavu Klausovi. Jste nějak v neformálním kontaktu s prezidentem?

K Václavu Klausovi mám historické vazby. Vážím si ho po stránce odborné a názorové. Jeho euroskepticismus je velmi aktuální, jsem možná v některých otázkách ještě větší euroskeptik než on. Můžete se zeptat mých studentů na CEVRO. Takže nás to pojí spíše po myšlenkové stránce, ale v žádném případě si nedokážu představit situaci, kdy nejvyšší ústavní činitel bude za mě lobbovat.

• Jste považován za silného hráče i ve sportovním zákulisí. Spoluvlastníte hokejový klub, sponzorujete několik velkých sportovních akcí. Čím pro vás jsou tyto sportovní aktivity důležité?

Sport je pro mě součástí života odmalička. Závodně jsem lyžoval, hrál volejbal. Mám ve sportu mnoho kamarádů. Myslím, že nejsilnějším hráčem českého sportu je pan doktor Černošek, který v rámci sportovního marketingu vybudoval nejvíce. Faktem je, že tato oblast je společensky hodně senzitivní. Já jsem teď koncentrován především na hokej a tenis. Hokej v Třinci. Další srdcovka je tenis, který hraji skoro každý den. Mám tam hodně kamarádů, třeba Tomáše Berdycha, Radka Štěpánka, Petru Kvitovou, Lucku Šafářovou. To jsou lidé, se kterými soukromě pravidelně komunikuji, píšu jim před zápasem i po něm. Teď zrovna míříme s rodinou na Roland Garros. Sport je součástí té zábavní části mého života.

• Před lety jste uvedl, že vaše vztahy s další moravskou zámožnou rodinou Komárků nejsou dobré, hlavně kvůli osobě Karla Komárka mladšího. Jak je to nyní, když syn Karel opustil strojírenskou divizi rodinného impéria?

Nedávno jsme udělali krásný obchod s jeho setrou Jitkou, koupili jsme fabriku ŽD Bohumín ve velice příjemné atmosféře. Na vaši otázku odpovím tak, že o této transakci jsme jednali s panem Karlem Komárkem starším a jeho synem Karlem už před šesti lety na brněnském veletrhu. Tehdy to nešlo, takže asi na tom, co říkáte, něco bude.

• Setkáváte se dnes někde obchodně s Karlem Komárkem mladším?

Na dovolenou nejezdím s cestovkami, takže nemáme proč (Komárek vlastní CK Fischer – pozn. red). Zatímco Bonatrans a ŽDB Bohumím, které spravuje jeho sestra, jsou našimi klíčovými odběrateli, tak Karel Komárek si vzal ty veleúspěšné naftové vrty v Asii. S těmi se opravdu nesetkáváme.

• Vaše klíčová společnost, Třinecké železárny, po letech ztrát minulý týden oznámila zisk 1,3 miliardy korun. Stojí za tím čistě globální vlivy, nebo se v útrobách firmy něco změnilo, že se takhle výrazně vyhoupla do zisku?

Otázka úspěchu nebo neúspěchu ocelářských firem je spojena s ekonomickým cyklem. A cyklus určitě neovlivníme naším objemem výroby v Třineckých železárnách, můžeme jej pouze sledovat. V hutnictví jsou roky dobré a roky špatné. Musíme nyní vytvořit co nejmenší závislost právě na tomto konjunkturním cyklu, tedy navázat se na takové výrobky, které nepodléhají konjunkturním cenám. Děláme proto pro konkrétní zákazníky konkrétní výrobky s konkrétními rozměry, takže se nám daří od globálních trendů se trochu odpoutat. Ale určitě to není tak, že když se branže propadne, tak nám se bude dařit dobře. To je utopie.

• Chystáte ještě letos nějaký velký nákup, ať již ve strojírenství nebo ve zdravotnictví?

Zdravotnictví je politikum, jak jste řekl. Politici zdravotnictví využívají ke své politické prezentaci. Vzhledem k tomu, že se blíží krajské volby, tak zde asi žádná akvizice nehrozí. V průmyslu jsme nyní koupili ŽD Bohumím, takže se teď musíme zase nadechnout. Naše aktivity rozhodně nemíří do nejrůznějších exotických krajů jako u jiných jmenovaných podnikatelů.

• Co vaše mediální aktivity? Poslední známá čísla ukazují, že TV Barrandov je stále značně ztrátová. Po trhu se povídá, že pro televizi sháníte kupce či případného strategického investora. Je to pravda?

Výsledky televize jdou podle našeho desetiletého plánu. Letos bychom měli být na kladné nule, takže poprvé nebudeme ve ztrátě. V žádném případě nehodláme televizi prodat, ale nemohu vyloučit, že jednáme o případném vstupu strategického partnera. Je to určitě jeden ze způsobů, jak se v rámci naší pozice na trhu dostat dále.

• Mnoho lidí z branže v tomto smyslu hovoří o vašich námluvách s mediální skupinou Jaromíra Soukupa, který se nikdy netajil ambicí vytvořit v Česku velkou mediální skupinu. Televize je dnes vlastně to jediné, co mu do "sbírky" chybí.

K těmto spekulacím mohu říci jediné – s Mirkem Soukupem se dobře znám, považuji ho za dobrého kamaráda, jeho mediální úspěchy obdivuji, ale jeho vstup do barrandovské televize není na pořadu dne.