Zpravodajství
27.6.2012 - ČEZ chystá uhelný výprodej
Zdroj: Lidové noviny
Ročník a číslo: 150
Strana: 16
Autor: David Tramba
Dominantní výrobce elektřiny otestuje zájem investorů o pět uhelných elektráren
PRAHA - Až poloviny z deseti velkých uhelných elektráren se možná zbaví dominantní výrobce elektřiny ČEZ. Do konce roku chce mít jasno, které z elektráren odprodá. Investorům nabídne elektrárny Počerady, Chvaletice, Dětmarovice, Tisová a Mělník 3 a počká si na nabídky. Pokud budou dostatečně atraktivní, část ze jmenovaných elektráren odprodá. A nevylučuje, že v případě zajímavých cenových nabídek prodá všech pět. Peníze z prodeje hodlá ČEZ obratem investovat do větrných parků v Polsku a Rumunsku nebo do moderních teplárenských zdrojů v Česku. ČEZ ustoupil Evropské komisi Podle ředitele strategie ČEZ Pavla Cyraniho je odklon od uhlí logický. "Naše strategie z loňského září počítá s tím, že posílíme jadernou energetiku, obnovitelné zdroje a teplárenství. Naopak postupně ukončíme provoz starých nízko účinných uhelných bloků – nebo je odprodáme," uvedl Cyrani. V tuto chvíli je jisté, že ČEZ prodá nejméně jednu velkou elektrárnu, aby splnil podmínky narovnání sporu s Evropskou komisí. Její vyšetřovatelé se tři roky zabývali podezřením, zda ČEZ nezneužívá dominantního postavení na českém trhu. Obě strany sporu nakonec daly přednost smírnému řešení, kdy ČEZ jako "polepšený hříšník" souhlasil s prodejem uhelných bloků o výkonu nejméně 800 megawattů.
"Pokračování sporu by vedlo zřejmě k udělení mnohamiliardové pokuty a následně k soudnímu procesu. Ani jedna strana nechtěla čekat pět let, až soudy rozhodnou," vysvětluje obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda. ČEZ již od počátku roku jedná o prodeji Počerad s vlastníkem přilehlého uhelného dolu Pavlem Tykačem. Později projevil zájem také Energetický a průmyslový holding. Jeho vlastníci Petr Kellner, Patrik Tkáč a Daniel Křetínský totiž nechtějí nechat Tykače v české energetice příliš vyrůst. A jak Pavel Cyrani dodává, ČEZ se snaží přizvat do soutěže i další zájemce. Poměrně atraktivní pro investory může být elektrárna Dětmarovice na Ostravsku. Není totiž závislá na jednom dodavateli paliva a černé uhlí může odebírat jak od OKD, tak od polských nebo i zámořských těžařů. Její atraktivitu navyšuje výroba tepla pro města v regionu. V případě menší elektrárny Tisová na Sokolovsku je logickým zájemcem stávající dodavatel uhlí – Sokolovská uhelná. "Situaci a její vývoj pozorně sledujeme a analyzujeme," uvedl mluvčí Sokolovské uhelné Josef Michalský. Konec dohadování o uhlí Další významné skupiny na českém energetickém trhu na dotaz LN odpověděly, že nabídku na žádnou z nabízených elektráren nepodají. Zájem o ně nemá Pražská energetika, E. ON ani firma Lumius.
Prodej části uhelných elektráren zbaví ČEZ dohadování se s těžaři o cenu uhlí. A nejen to. Vyhne se také stamilionovým investicím do snížení emisí prachu a dalších škodlivin. Přísnější limity pro jejich vypouštění budou postupně nabíhat mezi lety 2016 a 2023. ČEZ si naopak ponechá uhelné elektrárny Ledvice, Tušimice a Prunéřov, které zásobuje hnědým uhlím zlomů své dceřiné firmy Severočeské doly. Do komplexní obnovy tří jmenovaných elektráren investuje zhruba 80 miliard korun. Pochybnosti, zda má ČEZ pro rekonstruované Tušimice a Prunéřov dostatek uhlí na plánovaných 25 let provozu, musel na včerejší valné hromadě vyvracet generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Valná hromada včera rozhodla o výplatě dividendy 45 korun na akcii. ČEZ tak mezi akcionáře rozdělí přes 24 miliard korun, z toho téměř 17 miliard obdrží stát. Stát jako majoritní akcionář rozhodl o obměně svých zástupců v dozorčí radě. Novými členy jsou Jiří Volf, Robert Vaceka Milan Bajgar, naopak Liběna Dobrovolná a Ján Dzvoník byli po roce z rady odvoláni. Bývalý šéf ČEZ Martin Roman nadále v dozorčí radě zůstane a udrží si i stávající pozici předsedy dozorčího orgánu.