9.7.2012 - Lidé čekali na pomoc uprostřed jezer. Bez vody, jídla, elektřiny...

Ničivé povodně vtrhly v červenci 1997 do šesti okresů, které dnes tvoří Moravskoslezský kraj, ze dvou směrů: Beskyd a Jeseníků. Ale v různém čase. Proto když jedni začínali uklízet spoušť a sčítat škody, druzí teprve čekali na záchranu z vodního vězení.

Čtyři dny se manželé Čechovi z Lichnova na Novojičínsku v létě 1997 nevyspali. A nejen oni. Zavinily to katastrofální povodně. Lidé v podhůří Beskyd poznali záplavy jako první. Voda se k nim přihnala už v sobotu večer 5. července. A držela se čtyři dny. "Vyháněli jsme ji z přízemí domu metlami, ale vracela se. Mizet začala až v úterý 8. července," líčí Anna Čechová. Naopak na Bruntálsku, Opavsku, Ostravsku či Karvinsku ten den řeky teprve kulminovaly. Některé dokonce o den později. Většinu obyvatel totiž překvapily záplavy teprve v pondělí 7. července. "Někdo mi ten den volal, ať spěchám z práce. Před druhou hodinou odpoledne už po křižovatce U Vodárny tekl silný proud vody. Sundala jsem kalhoty a brodila se domů," vzpomíná 58letá Jaroslava Rosypálková z Ostravy-Nové Vsi. V historickém přízemním rodinném domě, kam se pět dní předtím přistěhovala i s dcerkou, už její rodiče i dospělý syn usilovně vynášeli věci na půdu.

"Voda stoupala pořád výš a výš. Asi kolem 16. hodiny přijeli na loďce hasiči a chtěli nás odvézt do bezpečí. Odmítli jsme. Poslala jsem je pryč. Byla to velká chyba," přiznává dnes Rosypálková. Netají, že po tom, co zažila, už by ji nikdy nezopakovala. O dvě hodiny později byli totiž všichni členové rodiny šťastní, když se pro ně hasiči vrátili. "Do lodi už jsme nastupovali vikýřem z půdy..." vysvětluje žena. Její rodina se na několik týdnů, po které byla Nová Ves zatopená, nastěhovala do bytu, který paní Rosypálková těsně předtím nechala synovi. Mnozí lidé, kteří utekli do bezpečí před vodou, ale neměli kam jít. Pro ně připravily obce dočasný azyl například ve školách. Řada lidí tehdy ale utéci nestačila. Voda je uvěznila v jejich domovech. Asi největším vodním vězením bylo tehdy několik dní panelové sídliště v Opavě-Kateřinkách.

"V pondělí 7. července krátce před polednem jsem se vracel domů z návštěvy. Řeka Opava už se lila přes starou lávku a hasiči hlídali její stav. Brzy mi bylo jasné, že se blíží katastrofa. Pracoval jsem totiž dlouho v armádě a dělal diplomovou práci o povodních," vzpomíná 57letý Jindřich Kudla, který žije ve zvýšeném přízemí panelového domu v Kateřinkách.Voda tam náhle zalila oba vchody do domu i přízemní sklepy a zastavila se až pod okny jeho bytu. "V každém domě zůstaly desítky lidí. Neměli jsme elektřinu, plyn, vodu ani telefonické spojení. Nikdo nevěděl, co je s jeho blízkými. To bylo ze všeho nejhorší," líčí muž, který pomohl uklidnit vyděšené starší sousedy a postaral se s dalšími muži o otevření vchodových dveří, aby voda mohla domem proudit. "Tam, kde to neudělali lidé nebo se nerozbilo sklo, voda se vtlačila i do přízemních bytů. U nás naštěstí ne," dodal.

Prvních loděk s potravinami se obyvatelé zatopeného sídliště dočkali až ve středu 9. července. Podobně na tom byli i lidé uvěznění v rodinných domcích. "Seděli jsme, modlili se a čekali na pomoc. První dobrovolníci s jídlem a vodou se objevili až ve středu. Do té doby jsme si museli vystačit se šťávou z kompotů, mlékem a jednou lahví hovoranského vína," vzpomíná 62letá Jana Kadlčíková ze Zátoru na Bruntálsku, jejíž pětičlenná rodina strávila čtyři noci v podkroví zatopeného rodinného domku. "Jiní na tom byli hůř. Naši babičku vytahovali střešním oknem a odváželi vrtulníkem. Bylo jí už 95 let a měla hrozný strach. Jako všichni tady," dodává žena. Oprávněně. Voda zničila majetek za miliardy. Asi 20 lidí v kraji zemřelo, někteří utonuli, jiné zasáhl ve vodě elektrický proud, další zkolabovali vinou stresu a vyčerpání. Mnozí lidé se zranili. Jen ve vykolejeném rychlíku Sobieski jich bylo 64, z toho 10 vážně.

HISTORIE Živelná pohroma v kraji den po dni

SOBOTA 5. července

• Přívaly deště pozdě večer zaplavují první silnice, zahrady i sklepy domků v podhůří Beskyd. NEDĚLE 6. července
• Hladiny toků se zvyšují. Ráno se voda valí po silnicích už i v částech okresů Frýdek-Místek a Karviná. Hasiči a povodňové komise mají večer pohotovost také v Ostravě.
• Na Bruntálsku je večer vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity.

PONDĚLÍ 7. července

• Mnoho řek vystupuje z břehů. Dravý proud od rána trhá silnice a boří domy na Bruntálsku. Během dne voda zaplavuje i části Opavska, Ostravy či Bohumína na Karvinsku. Lidé zachraňují životy, prchají na půdy i střechy domů.
• Na podemleté trati u Suchdola nad Odrou vykolejí rychlík Sobieski, 64 lidí je zraněno.
• Zasedá celostátní krizový štáb. Do zasažených oblastí míří hasiči, zdravotníci, armáda. Umírají první lidé, další jsou nezvěstní.

ÚTERÝ 8. července

• Stále prší. Ve vodě se topí velká část kraje. Na Bruntálsku přes 70 procent obcí. V Opavě voda dál vězní stovky lidí v domech na sídlišti Kateřinky. Jsou bez vody, plynu, elektřiny, telefonu.
• Také Ostrava už vyhlašuje stav ohrožení. V jezera se proměnily celé čtvrti, například Nová Ves.
• Rostou materiální škody i počty obětí. Většina železničních tratí v kraji je mimo provoz.
• Tehdejší premiér Václav Klaus a předseda Sněmovny Miloš Zeman společně letí do Ostravy.

STŘEDA 9. července

• Je po dešti, voda opadává. Poslední lidé opouštějí zaplavené domy nebo se k nim alespoň dostává jídlo či pomoc.
• V Ostravě ještě mírně stoupá Ostravice a ohrožuje hutní podniky. Jinde už začíná úklid. 
• Stát uvolňuje 900 milionů korun na pomoc zaplaveným oblastem.