10.8.2012 - Průplav Dunaj - Odra - Labe opět o něco blíže

Ministerstvo dopravy ČR pokročilo ve snaze posunout vpřed přípravu vodního koridoru Dunaj -Odra - Labe (D-O-L). Snahu ministerstva podporuje vláda ČR, která schválila 14. března 2012 průlomový materiál na podporu rozvoje vnitrozemských vodních cest v ČR (Usnesení vlády ČR č. 155/2012). Materiál uvádí jako prioritní výstavbu plavebních stupňů v Děčíně v hodnotě čtyř až pěti miliard korun a v Přelouči v hodnotě tří miliard korun, které mají zajistit celoroční splavnost Labe až do Pardubic.

Plavba není na rozdíl od silniční a železniční přepravy zatížená poplatky a ministerstvo proto očekává konkurenční snižování cen. Výsledkem by mohl být levnější dovoz a vývoz z České republiky, odhad roční úspory je až 4,2 miliardy korun. To potvrzují i velké podniky: "Špičkové výrobky jsou nám k ničemu, pokud je, na rozdíl od naší konkurence, neumíme dostat do světa rychle, levně a přitom bezpečně a ekologicky. Potřebujeme dostatečnou kapacitu dopravních koridorů minimálně z Ostravy, Hradce Králové a Plzně do říčních přístavů v Mělníku a v Bratislavě," řekl na konferenci Strojírenství a doprava v Ostravě 10. května 2012 generální ředitel společnosti VÍTKOVICE, a.s., Jan Světlík.

Vláda také pověřila ministra dopravy, aby vypracoval ve spolupráci s ministry životního prostředí, zemědělství a ministrem pro místní rozvoj do konce roku 2013 komplexní dopravní a environmentální analýzu vodního koridoru D-O-L. Materiál uvádí, že při realizaci této studie je nezbytné brát v úvahu zájmy České republiky na vytvoření odpovídající konkurenceschopné vodní cesty. Význam vodních cest si uvědomuje i Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, která přijala 15. prosince 2011 usnesení č. 948, kde zdůrazňuje, že pokládá rozvoj vodních cest v České republice za strategickou příležitost z hlediska národohospodářského i regionálního rozvoje České republiky.

Řídicí skupina Dunajské strategie EU zařadila 3. května 2012 komplexní analýzu vodního koridoru D-O-L mezi projekty infrastruktury vodních cest této strategie, což znamená rozšíření možností financování a podpory ze strany EU a partnerů Dunajské strategie. Další ze snah o pokročení v přípravách vodního koridoru D-O-L je snaha o jeho zařazení do nového návrhu transevropské dopravní sítě TEN-T. V současné době je sice vodní koridor D-O-L v této dopravní síti zařazen, ale v novém návrhu se s ním zatím nepočítá. Jeho případné nezařazení by znamenalo omezení možností financování jeho příprav a výstavby z fondů EU určených na rozvoj dopravní infrastruktury. Ve dnech 23. až 24. května 2012 se v Hradci nad Moravicí sešla stálá Česko-polská pracovní skupina D-O-L, která byla zřízena za účelem příprav vodního koridoru D-O-L. Jedním z významných pokroků této pracovní skupiny po jejím obnovení v roce 2009 byla shoda na novém vedení trasy vodní cesty v prostoru Bohumín -Chalupki.

Krátký pohled do historie

První návrh na spojení Dunaje s Odrou pochází již z roku 1653. Od té doby byla vypracována řada projektů, ale na vodní cestě spojující rozvodí veletoků ve střední Evropě se reálně pracuje od roku 1901, kdy byl přijat tzv. vodocestný zákon. Díky tomu se urychlila výstavba vodních cest na přístupových vodních cestách a byly postaveny některé prvky tohoto vodocestného systému. Mezi světovými válkami patřil mezi největší zastánce výstavby průplavu Dunaj - Odra - Labe Tomáš Baťa a po něm Jan Antonín Baťa, díky kterým vznikla na Moravě ukázková stavba vodní cesty, současný Baťův kanál. Jejich snahu na realizaci velké vodní cesty bohužel zhatila válka. V období budování socializmu se práce na vodních cestách zaměřily především na Labe a Vltavu, nicméně stále pokračovala i příprava dokončení průplavu Dunaj -Odra - Labe.

Hydroprojekt Praha zpracoval na základě vládního usnesení č. 222/1966 a na objednávku Ředitelství vodních toků Praha studii Průplavní spojení Dunaj -Odra - Labe - generální řešení 1968. Osud generálního řešení nakonec poznamenalo období tzv. období normalizace. V této atmosféře bylo přijato vládní usnesení č. 169/1971, které ukládalo příslušným veřejnoprávním orgánům územně chránit trasu budoucího průplavu definovanou generálním řešením tak, aby nekoordinovanou investiční činností v zájmovém území nebyla znemožněna nebo neúměrně prodražena jeho realizace. Tato situace trvá až do současnosti a vodní koridor Dunaj - Odra - Labe stále není dokončen.