V současnosti uznávaný kouč sehrál za Škodovku první ligový zápas v necelých sedmnácti letech a boj o něj vyhrála pražská Sparta

Plzeň – Při vyslovení jména Vítězslav Lavička si každý fotbalový fanoušek představí bývalého výborného hráče, později úspěšného trenéra, ale zároveň i člověka s vysoce pozitivními charakterovými vlastnostmi. Než odehrál úctyhodnou porci 222 prvoligových utkání, ve kterých nastřílel 27 gólů, prožíval začátky a rostl v Plzni. Než oblékal v první lize dresy Sparty Praha, RH Cheb, Bohemians, než v tom rudém získal v letech 1983 – 1991 šest mistrovských titulů, obdivovali jeho umění příznivci tehdejší Škody Plzeň ve Štruncových sadech nebo v Luční ulici. Pojďme si tyto chvíle připomenout.

Smolné jaro Škodovky

Je jaro 1980. Škodovka hraje v prvoligové společnosti nepřetržitě už osmou sezonu, ale od léta 1977, kdy předčasně z Plzně do Bohemians odešel výborný trenér Tomáš Pospíchal, to s ní jde z kopce. Výkonnostní pád začal příchodem kouče Jaroslava Dočkala, nezastavil ho ani držitel chilského stříbra Svatopluk Pluskal, a tak před tímto černým jarem udělali funkcionáři na trenérské lavičce další změnu. Posadili na ni dosavadního úspěšného mládežnického kouče Josefa Žaloudka. Ten se sice bránil, ale přání zaměstnavatele nakonec respektoval. Leč, stejně se nedařilo. Po podzimu byla Plzeň čtrnáctá, jen jediný bodík od sestupových příček. Jaro začala porážkou 0:1 v Trnavě a hned v dalším kole si domácí prohrou 1:2 s Brnem sami začali podřezávat větev. Ze Sparty sice přivezla bod za remízu 2:2, ale v dalším kole ji přitížilo domácích 0:0 s bratislavským Interem. A potom přišlo utkání pravdy v Chebu. Před ním byl na sestupových příčkách poslední Trenčín, předposlední RH Cheb a jediný bod nad nimi nad propastí právě plzeňská Škoda.

Debut: ani ne sedmnáct

V čem je toto utkání význačné? Zřejmě rozhodlo o dalším osudu plzeňského týmu a poprvé se v něm objevil v dresu dospělých Vítězslav Lavička. Tehdy dorostenecký reprezentant se narodil 30. 4. 1963, a protože se utkání hrálo 12. 3. 1980, nebylo mu ještě ani sedmnáct let! Postavit takového mladíka do ostré bitvy byl velký risk trenéra Josefa Žaloudka. Plzeň nastoupila ve složení J. Čaloun – Turianik, Forman, Pupp (24. Sokol) – Paul, K. Šilhavý, Barát, Sloup – Rejda, P. Korejčík, Lavička (67. J. Šilhavý). Pro zajímavost ještě sestava RH Cheb, jak ji postavil trenér Jiří Lopata: V. Lavička – Smolaga, Svojtka, Čermák, Koubek – Latislav, Lindenthal, Chovanec – Pokluda, Šišma (67. Chaloupka), Hruška.

Domácímu nováčkovi před návštěvou 9000 diváků vycházelo všechno,naco sáhl,na hřišti dominoval především záložník Lindenthal a Cheb bral nakonec výhru 4:1. A jak hodnotily výkon bejamínka noviny? Redaktor a tachovský rodák František Černoch ve Sportu napsal: "Příjemným překvapením byl snaživý výkon ještě ne 17letého Vítězslava Lavičky v týmu hostí." Další zajímavostí tohoto duelu je, že Víťu Lavičku střídal Jaroslav Šilhavý, kterému v té době bylo dvacet let,byla to jeho první a poslední prvoligová sezona v plzeňských barvách před odchodem na vojnu právě do RH Cheb, z které už se do Plzně v roli hráče nevrátil. Dnes je trenérem mistrovského Liberce.

Oporou v NFL

Sledujme však další plzeňskou stopu Vítězslava Lavičky. Do konce sezony se už v sestavě neobjevil, Škodovka skončila na posledním místě a sestoupila. Od podzimu začala hrát druhou ligu, která se tehdy hrála ve dvou českých skupinách, jedné slovenské a jmenovala se Národní fotbalová liga. Nový trenér Jan Fábera na podzim ještě Vítězslava Lavičku nestavěl, v sestavě se začal objevovat na levé straně zálohy až na jaře a hned patřil k nejlepším. Velký zápas zahrál v březnu 1981, kdy v tabulce třetí Škoda rozdrtila 8:2 Králův Dvůr a druhý den Pravda napsala: "Dařilo se hlavně mladému Lavičkovi, který vstřelil tři pěkné branky a prokázal své orientační a střelecké schopnosti."

Postup z toho nakonec nebyl, Jana Fáberu vystřídal na postu trenéra František Plass a ten začal na tvořivých schopnostech mladého Lavičky stále více stavět. Plzeň bojovala o první místo s Olomoucí a Teplicemi. Skvělé utkání sehrála ve 28. kole v Teplicích, kde sestava J. Čaloun – Roubíček, Kalabus, Forman, Kříž – Paul (37. Kohout), Kubata, Lavička – Homola, Sokol (75. Kovačič), Dvořák před návštěvou 10 000 diváků zvítězila 2:0 a vyřadila domácí ze hry o postup. Čaloun chytil penaltu, první gól dal Sokol a druhý Lavička. Mladá fronta ocenila výkon Plzně: "Od neproměněné penalty psychicky i herně kralovali hosté. Dvakrát skórovali po krásných individuálních akcích a především gól Lavičky byl ukázkový."

Velký zájem z ligy

Škodovka však stejně nepostoupila, nakonec zůstala za Olomoucí o jediný bod. O Vítězslava Lavičku však byl už velký zájem z řady prvoligových klubů. Největší ze Sparty a Bohemians. Před zahájením podzimu 1982 ještě tehdejší předseda Jiří Regner říkal: "Podařilo se nám vyhrát se Spartou zákulisní bitvu o Lavičku. Nebyl to však úkol lehký, už měl podepsané přestupní lístky." Lavička tak válel dál za Plzeň. V duelu o první místo Škodovka v Luční ulici rozdrtila 4:0 Teplice a Lavička vstřelil první gól, v dalším kole zařídil brankou výhru 1:0 v Liberci, jedním gólem přispěl k výhře 2:0 nad Českou Lípou, jeho brankou Plzeň zdolala 1:0 Bohumín a celý podzim byl velkou oporou. V devatenácti letech patřil ke klíčovým borcům základní sestavy.

Když dělal po skončení podzimu redaktor Ladislav Válek ve Škodováku rozhovor s trenérem Františkem Plassem, ten mimo jiné uvedl: "O Lavičku mají zájem téměř všechny oddíly z Čech a Moravy. Je na něj vyvíjen velký tlak. Víťa ještě definitivně nepodlehl. Sám má ale zájem jít hrát fotbal do některého z pražských oddílů. Na rozdíl od jiných hráčů se však chce zachovat ke škodováckému týmu dobře." Tehdejší kouč věřil, že ještě nějaký čas talentovaného borce udrží. Vše však dopadlo jinak.

Boj vyhrála Sparta

V zimní přestávce sezony 1982 – 1983 předseda Jiří Regner ve Škodováku uvedl: "Stávající směrnice umožňují neomezený výlov z naší soutěže do vrcholové kopané. Během dvou let jsme bez našeho souhlasu přišli o Jana Bergera, Jaroslava Šilhavého, Pavla Korejčíka, Jiřího Sloupa a nyní i Víťu Lavičku, který i přes naše námitky odchází v lednovém přestupním termínu do Sparty. Naše opodstatněné námitky jsou bez šancí." A tak se začala psát další etapa fotbalového života Vítězslava Lavičky. To už je však mimoplzeňská kapitola hráče, který si připsal v době, kdy hrál v Plzni, třicet reprezentačních startů v dorostenecké a juniorské kategorii.