Debata o tzv. církevních restitucích senátorům zabrala celý včerejší den. Levice vládní předlohu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi označila za loupež za bílého dne či legislativní zmetek, kterým se jedna křivda nahrazuje křivdou druhou.

U pultíku se vystřídaly desítky senátorů, zazněla celá řada věcných argumentů i obav. Levicoví senátoři poukazovali především na nebezpečí prolomení Benešových dekretů, kritizovali způsob určení celkové výše tzv. vyrovnání, upozorňovali také na možnost vzniku dalších restitučních nároků. Předložený návrh je navíc podle nich legislativně i fakticky chybný, neprofesionálně zpracovaný a obsahuje řadu nedostatků jak po stránce věcné, tak formální. »Zákon zakládá nerovnost v přístupu k restitucím u fyzických osob a církví, čímž porušuje Ústavu ČR. Takové nakládání se základními právy českých občanů je nepřípustné a oprávněně by vyvolalo vlny protestů dřívějších restituentů, kterým byly zabavené majetky vráceny za zcela jiných podmínek a podle jiných pravidel,« uvedl předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD).

»Nejsme proti majetkovému vyrovnání s církvemi, ale jsme proti nespravedlivému a rizikovému zákonu, který navrhuje tato vláda,« zdůraznila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). Senátorka Marta Bayerová (KSČM) poukázala na svoji zkušenost ze Znojemska. »Vím, že nejen řadoví věřící, ale i místní faráři mají z tzv. církevních restitucí obavy,« uvedla. Trápí je prý hlavně lidské důsledky přijetí a realizace tohoto zákona. »Obávají se, co to udělá s mezilidskými vztahy v jednotlivých farnostech,« řekla Bayerová. Mají pochybnosti o tom, zda je pro církve rozumné usilovat o majetek a finanční náhradu v tak astronomické částce právě v době, kdy se téměř všem žije stále hůře,« prohlásila senátorka.

Loupež za bílého dne

Levicoví senátoři kritizovali vysoké nadhodnocení ceny půdy a lesů, čímž podle nich dochází k neopodstatněnému navýšení náhrad o 50 mld. Kč. Za alarmující označili také záměr, aby první prodeje vráceného majetku byly osvobozeny od daně z převodu nemovitostí. Zcela absurdní je pak podle nich požadavek o navrácení majetku sedmi církvím, které před rokem 1990 na území ČR vůbec neexistovaly. Jaroslav Doubrava (Severočeši. cz) označil předložení tohoto zákona v době, kdy množství rodin řeší problémy, jak vyžít, za nezodpovědné. »Pro tento návrh zákona bych ruku nezvedl ani na mučidlech, zejména katolické církvi tak osvědčených v minulosti,« prohlásil senátor.

Podle Vladimíra Drymla (dříve ČSSD, nyní SPOZ) je vládní předloha »jasnou loupeží za bílého dne«, která se dá přirovnat k takové křivdě, jako bylo rozdělení majetků po bitvě na Bílé hoře. »Je to vrchol nemravnosti vůči všem dřívějším restituentům,« řekl. Připomněl také, že Vatikán, kde mohou končit výnosy z prodeje majetku, je od 1. ledna 2012 zařazen na seznam států, kde hrozí praní špinavých peněz. »Mám strach, že Vatikán už je za dveřmi, šlechtici už se seskupují, aby si sebrali, co lze,« ironicky reagovala na Drymlovo vystoupení Alena Palečková (ODS). Ministryně kultury Alena Hanáková (STAN) senátorům uvedla, že pokud restituce neprojdou, církve se majetku domohou u soudu. Zdůraznila, že o nutnosti vydávání církevního majetku rozhodl Ústavní soud.

Kdo s čím zachází, tím taky schází

Zhruba hodinový projev Petra Bratského (ODS) vedl levici k tomu, že prosadila, aby se o církevních restitucích jednalo a hlasovalo i po 21. hodině. Na návrh předsedy senátorů ČSSD Petra Víchy také omezila řečnickou dobu na nejvýše dvakrát deset minut. »Kdo s čím zachází, tím taky schází,« uvedl Vícha s poukazem na to, že podobné omezení uplatňovala vládní koalice vůči opozici ve sněmovně. Podle Zdeňka Škromacha (ČSSD) se pravice snažila obstrukcemi dosáhnout toho, aby Senát nestihl církevní restituce odmítnout v měsíční lhůtě, kterou mu na projednání zákonů dává Ústava. V případě restitucí tato lhůta skončí v pondělí. Pokud by Senát do té doby o zákonu nerozhodl, normu by dostal prezident k podpisu jako přijatou. Na protesty pravicových senátorů reagoval Štěch, který jim připomněl projednávání reformního batohu Topolánkovy vlády, kdy si pravice prosadila v horní komoře jeho projednávání ve zrychleném režimu bez možnosti, aby se k tomu mohli řadoví senátoři vyjádřit.

»Návod, jak řešit restituce, je ze strany KSČM spravedlivý. Nechť církev prokáže, co jí patřilo,« komentoval »horké« téma Jan Rejfek, který na podzim do horní komory kandiduje (ve volebním obvodu Domažlice). Proti předloze se včera po celodenním projednávání postavilo 43 senátorů ze 77. Premiér Petr Nečas (ODS) věří, že koalice ve sněmovně senátní veto přehlasuje. Potřebovat bude nejméně 101 hlasů, při červencovém hlasování jich měla jen 93. Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 mld. korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 mld. korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.