25.8.2012 - Z venkovského mlýna na arcibiskupský stolec

František Sáleský Bauer byl jedním z nejvýznamnějších olomouckých arcibiskupů. Letos v polovině srpna se konala na Svatém Hostýně obrovská pouť na počest staletého výročí korunovace zdejší Panny Marie. Právě 15. srpna roku 1912 arcibiskup Bauer tuto sochu slavnostně korunoval. Z Hostýna a Velehradu učinil dvě nejvýznamnější česká poutní místa.

Mlynářův syn

František Bauer se narodil v Hrachovci, malé obci poblíž Valašského Meziříčí. Do školy začal chodit v obci Žilina, kde měl jeho dědeček hospodářskou usedlost. Třetí a čtvrtou třídu navštěvoval v Novém Jičíně, kam to bylo ze Žiliny jen kousek. Chlapec byl nesmírně zvídavý a skvěle se učil, takže ho rodiče poslali na studia, ačkoliv jejich mlýn příliš nevynášel. František absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži, kde v roce 1859 maturoval s vyznamenáním. Rodiče po společné poradě s dědečkem pak rozhodli, že z dobrého syna a studenta bude stejně dobrý kněz, takže ho vyslali do kněžského semináře v Olomouci.

Cyril a Metoděj jako osud

Student František Bauer, který přijal ještě jméno Sáleský, se horlivě zúčastňoval příprav slavnosti blížícího se tisíciletého výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Tato událost ovlivnila celý jeho život. Pod jeho vedením se scházeli ve Slovanské knihovně seminaristé a debatovali na téma Cyrila a Metoděje. Budoucí kněz začal psát díla literární i teologická. V roce 1863 byl František Sáleský Bauer vysvěcen na kněze a hned poté nastoupil jako kaplan ve Vyškově. Ale po krátké době se vrátil na teologickou fakultu do Olomouce jako mimořádný profesor biblistiky. Později byl profesorem Nového zákona na pražské teologické fakultě a stal se rektorem tamního kněžského semináře.

Biskupem v Brně

V dubnu 1882 ho jmenoval císař František Josef I. biskupem brněnským a papež Lev XIII. toto doporučení potvrdil. Nového poslání se čerstvý biskup chopil s velkým elánem. Dvakrát svolal do Brna sjezd katolíků. Dal přebudovat katedrálu Petra a Pavla a nechal přistavět dvě gotické věže, upraven byl také interiér katedrály. Přičinil se o založení nové Katolicko­ Národní strany. Usiloval o zavedení jednotného katechismu v celém Rakousko­ ­Uhersku. Jako vlastenec a přítel Františka Sušila se podílel na založení Matice české. Za jeho působení začaly v našich zemích vycházet tři české katolické deníky a několik kulturních časopisů.

Arcibiskup olomoucký

V té době – po bouřlivých sporech přetřásaných na veřejnosti – odstoupil arcibiskup Kohn a papež Pius X. jmenoval Františka Sáleského Bauera novým olomouckým arcibiskupem. I tady pokračoval Bauer ve svém úsilí o posílení církve, za svůj život posvětil třicet devět nových kostelů, založil mnoho far, vysvětil několik stovek kněží a udělil svátost 365 tisícům biřmovanců. A dále stavěl a modernizoval kostely a chrámy, změnil vzhled arcibiskupského paláce, do kterého nechal umístit sousoší Cyrila a Metoděje. Vrcholnou slavností byla korunovace Panny Marie Hostýnské, což se událo 15. srpna 1912. Na Hostýn tehdy dorazilo sto dvacet tisíc poutníků!

Z popudu nového arcibiskupa bylo postaveno v Kroměříži arcibiskupské gymnázium, jeho zásluhou mohli na české bohoslovecké koleji v Římě studovat i Moravané, což do té doby nebylo možné. Stal se patronem tří prvních unionistických sjezdů na Velehradě – v letech 1907, 1909 a 1911. Obdržel pak Velký kříž císaře Františka Josefa I. a nedlouho poté i Velký kříž císaře Leopolda. V roce 1911 ho jmenoval papež Pius X. kardinálem s titulem svatého Jeronýma. V té době ovšem nebylo kardinálovo zdraví již příliš pevné, takže se v roce 1914 nemohl zúčastnit ve Vatikánu konkláve. O rok později, 25. listopadu 1915, zemřel. Jeho biskupské heslo znělo: "Chci kráčet ve stopách svatých Cyrila a Metoděje." Pohřben je v katedrále svatého Václava v Olomouci.

---

Nepřehlédněte Příští sobotu, tedy 1. září, se budeme zabývat osobností bohumínského rodáka Milana Šimečky, významného českého a slovenského filozofa a literárního vědce, disidenta a signatáře Charty 77.