Město Bohumín

6.9.2012 - Operního režiséra Nekvasila fascinovaly jízdy tramvajemi

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Ročník a číslo: 209
Strana: 4
Autor: Martin Jiroušek

Mizející Ostrava 70. let se svou jedinečnou dopravní sítí, to je téma, které v seriálu MF DNES Ostravské stopy otevřel divadelní a televizní režisér Jiří Nekvasil.

Lituje jejího omezení.

Divadelní režisér Jiří Nekvasil přišel do Ostravy v roce 2010. Za poměrně krátkou dobu své funkce ředitele Národního divadla moravskoslezského vytvořil výrazné operní inscenace. Zejména Život prostopášníka nebo Cardillaca, připomínající nebo odkazující na bohatý kulturní život v meziválečné v Ostravě. Není to náhoda, Jiří Nekvasil se v Ostravě narodil. A přestože ji na začátku 80. let opustil a přesídlil do Prahy, utkvěla mu hluboko pod kůží. V paměti má zejména 70. léta. "Byla ve znamení toho, že se centrum Ostravy vybydlovalo a na jeho okraji se budovala další sídliště. Centrum se nechalo zchátrat, dostávalo daleko větší zásahy než dříve," vzpomíná režisér na své rané zážitky z města.

Specifická zákoutí zmizela, lituje režisér Nekvasil "Třeba tam, kde je Hotelový dům Jindřich, se bouraly celé ulice a stavěly se paneláky. Zavřela se koksovna Karolina, která se posléze na začátku 80. let začala bourat," popisuje výraznou proměnu Jiří Nekvasil. Je jisté, že právě tehdy začala v Ostravě mizet její specifická zákoutí. "Já si třeba ještě pamatuju Důl Šalamoun na místě dnešního autobusového nádraží. Když dostali rodiče byt v Hrabůvce, tak tam, kde bylo kdysi letiště a dnes sídliště Dubina, se začal teprve stavět Hotelový dům," dodává Nekvasil. Jeho dětství tak bylo dáno podivným socialistickým vývojem města, kdy se něco zbouralo, něco se postavilo. A zůstávalo více nesmyslných proluk, přibývaly širší silnice. "To se mi moc nelíbilo. Ale na co rád vzpomínám, to jsou určitě ostravské tramvaje. Nepamatuji žádné jiné město, kde by takhle tramvaje jezdily až za město do periferií a dalších měst," nadšeně vypráví Jiří Nekvasil.

Dnes z toho zůstala vlastně jen linka 5, která jezdí z Poruby. "Tehdy jezdila tramvaj do Hlučína, do Klimkovic, za Polanku… Z Hrušova do Bohumína nebo až do Karviné. Mělo to svou zvláštní atmosféru, když ty dřevěné tramvaje vyjížděly za město. Ty do Bohumína se zrušily v roce 1973, ještě jsem je zažil," chlubí se Jiří Nekvasil. Ovšem to, čím město žilo, už je nenávratně v propasti času. "To mi chybí a toho lituji, že už něco podobného neexistuje. Byl to takový pozůstatek celé té rozvětvené dopravní sítě na Karvinsku. Existuje už jen ta pětka, co jede z Poruby venkovem, takový malý vláček. Výletní trasa. Celá karvinská síť byla navíc úzkorozchodná. Je velká škoda, že třeba tu hlučínskou trasu zrušili. Měla projít modernizací, ale místo ní raději postavili silnici," konstatuje smutně Nekvasil. Na životě v centru, v Husově ulici, kde žil od roku 1969, byla výhoda blízkosti obou škol. "Jak na základní, tak na gymnázium jsem to měl maximálně pět minut volné chůze a blízkost kultury, divadel," vzpomíná divadelní režisér.

Jako dítěti mu sice chyběl prostor k dobrodružným hrám, blízkost přírody, ale místo toho se nechal unášet opojným pocitem z tramvajové jízdy, hlavně možností odjet tramvají na výlet za město. "Byly to dřevěné tramvaje, otevřené, dalo se za jízdy vyskočit nebo seskočit, ale to jsem nikdy nezkoušel," směje se Nekvasil. V 60. letech ještě existovala řada hornických kolonií, ale o desetiletí později už mizely. "Pamatuji si na opuštěné domky těsně před demolicí na Hladnově, pak byla ještě Hlubinská, naproti Dolu Hlubina. Další věc, která úplně zmizela, jsou typické lanovky s vozíky jezdícími nad městem, které vedly přes město na haldy," vybavuje se Nekvasilovi další úchvatná vzpomínka na jednu ze zmizelých ikon Ostravy. "Komunisti to tady hodně vydrancovali, měli v plánu zbourat třeba celou Nádražní ulici. Ale dodneška se dá třeba žít z historie 20. a 30. let, kdy v Ostravě vznikaly unikátní stavby," dodává režisér Nekvasil. Obdivuje se třeba tomu, že slavný architekt Mendelsohn v centru města postavil obchodní dům pro Bachnera. "Svou poslední evropskou stavbu, kterou necháváme zchátrat. Přesto, že se tady už téměř dvacet let netěží, město žije kulturou a ne těžkým průmyslem," zdůrazňuje ředitel Národního divadla moravskolezského, které zrovna před pár dny zahájilo novou sezonu.

---

Jiří Nekvasil

Narodil se 27. listopadu 1962 v Ostravě. V roce 1989 absolvoval studium operní režie na hudební fakultě AMU u Ladislava Štrose. V roce 1988 založil spolu se scénografem Danielem Dvořákem Operu Furore, experimentální operní studio. O dva roky později byli oba jako intendanti pověřeni řízením Komorní opery Praha, kterou reorganizovali na Operu Mozart. Od roku 1998 působil jako umělecký šéf, dramaturg a režisér ve Státní opeře Praha. V letech 2002 až 2006 zastával post šéfa opery Národního divadla v Praze. Od 1. ledna 2010 je ředitelem Národního divadla moravskoslezského. V minulé sezoně připomenul odkaz slavných hudebních osobností, které navštívily Ostravu. Třeba inscenací opery Cardillac slavného skladatele Paula Hindemitha, kterému divadlo zřídilo i pamětní desku v restauraci U Rady.

SERIÁL MF DNES Ostravské stopy Příště Vladimír Čech Známý herec a moderátor dlouho žil v Ostravě.




Operního režiséra Nekvasila fascinovaly jízdy tramvajemi - Zvětąit
Velikost: 500 x 889 bodů - 193 kB

Operního režiséra Nekvasila fascinovaly jízdy tramvajemi - Zvětąit
Velikost: 800 x 605 bodů - 224 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

    Městský úřad