19.9.2012 - Lukáš Ciesarik: Marek kabinu stmeluje

Bohumín – Po loňském devátém místě jde bohumínský fotbal opět nahoru a letos se po sedmi kolech drží na dohled případnému postupu z krajského přeboru do divize, byť o víkendu podlehl doma Frýdlantu nad Ostravicí 0:1. O postup by se chtěl výrazně přičinit také pětadvacetiletý odchovanec Bohumína a ofenzivní univerzál Lukáš Ciesarik, který měl v minulosti možnost odejít, ale neudělal to a dnes toho určitě nelituje. "Samozřejmě, kdyby se stalo něco, co bych nepředpokládal, a to nechci nahánět nějaké černé myšlenky, tak bych třeba odešel, ale v tuto chvíli nemám důvod," tvrdí Pinďa, jak se mu také přezdívá. V klubu, který před lety prošel změnou v podobě sloučení do klubů, je od začátku své fotbalové kariéry. "Hraji tady asi od deseti let," říká. Jedinou "kaňkou" na této věrnosti je jeho půlroční působení ve Vítkovicích, které absolvoval v dorosteneckých letech. Rozhodně to ale neznamená, že by neměl možnost odejít. "Od předminulé sezony, kdy se mi začalo dařit, si mě v okolí začali také všímat. Měl jsem nabídky od týmů z krajského přeboru, které mají už nějakou dobu ambice na postup, jako třeba Petřkovice. Tam jsem ale jít nechtěl," potvrzuje, ale možnosti k odchodu byly i z lepších míst.

"Pak se ozvaly divizní týmy a tam už to bylo lukrativní, ale vedení mi sdělilo,že chtějí výš, takže chci pomoci tady," zdůvodňuje, proč zůstal v Bohumíně. Kdysi druholigovému klubu chtění se poprat v krajském přeboru o příčky nejvyšší nechybí, ale podle Lukáše je třeba víc. "Není to jen o tom, chtít postoupit. Je samozřejmě nutné, abychom za sebou měli klub. Vize jsou dobré, protože se staví hřiště, stabilizuje se kádr a podobně. Cítíme od klubu, že chce, aby se tu hrála divize," věří Ciesarik svému vedení. Letošní ročník tým vedený staronovým koučem Markem Poštulkou rozběhl solidně a po sedmi kolech se drží favoritům soutěže na dostřel. "Pořád jsme na začátku sezony, i když už jsme v polovině podzimu. Po porážce ve Slavkově byla nervozita, jak to půjde dál, ale chytili jsme šňůru čtyř vítězství. Teď sice dva zápasy nevyšly, ale nevadí. Jedeme dál. Není to žádná tragédie. Bude to v pohodě," vidí v současném týmu nadějnou budoucnost. To, že tým od léta vede zrovna Marek Poštulka, udělalo loni třináctigólovému střelci radost.

"Jsem rád, že nás trénuje. Známho jako fotbalistu i jako Bohumíňáka, takže jsem věděl, do čeho jdeme. Přinesl chuť do hry, novou motivaci. Je vidět, aniž bych chtěl někomu sahat do svědomí, že někteří kluci nehráli na plný plyn, kdežto teď začali jezdit," pochvaluje si přínos nového trenéra. "Myslím si, že od spojení je to poprvé, co hrajeme s týmem, který není zbytečně doplňován nějakými hvězdami, které tady akorát nadělají škodu. Kabinu beru jako velmi dobrou a podíl na tom má i Marek," dodává spokojeně. Zároveň ale nezanevřel na jeho předchůdce. "Martin Kempný byl dobrý trenér. Byl vždy připravený, tréninky byly výborné," říká. Výměna zrovna těchto trenérů podle něj přináší i paradox. "S nynějším trenérem jsme v jeho první sezoně tady uhráli asi čtyřicet pět bodů, což byl rekord. A loni jsme ho s Martinem Kempným překonali. Teď ho zase Marek vystřídal," vysvětluje a doufá, že letos to bude obdobné jako v minulé sezoně.