27.9.2012 - Džejár z Hodonína

KAREL KOMÁREK MLADŠÍ POSTAVIL SVÉ IMPÉRIUM NA ROPĚ A ZEMNÍM PLYNU
5 RODIN SERIÁL O KMOTRECH ČÁST ŠESTÁ

Na své první obchody si půjčil peníze od otce. S jeho pomocí vybudoval KAREL KOMÁREK mladší mocnou rodinnou firmu. Když se kvůli odlišným pohledům na investiční strategii otec a syn Komárkové rozešli, našel si Komárek junior nového partnera. S Petrem Kellnerem loni ovládl krachující Sazku. Teď se chystá na další velké investice do energetiky. Reflex uzavírá šestidílný seriál, v němž představil nejvlivnější české "kmotry" a jejich "rodiny". NEJLEPŠÍ PŘÍBĚHY miliardářů vždy začínají historkou o tom, jak si chudý kluk vydělal své první peníze. Petr Kellner prodával kopírky, Marek Dospiva obchodoval s textilem levně nakoupeným v Číně, Zdeněk Bakala utekl do Ameriky s padesáti dolary v kapse a v kalifornském kasinu pracoval jako údržbář.

Původem hodonínský podnikatel Karel Komárek, jehož impérium s názvem KKCG dnes spravuje majetek v hodnotě několika desítek miliard korun, si na začátku 90. let půjčil od táty tři sta tisíc korun, koupil paletu průmyslových armatur a vydělané peníze investoval do nákupu už dvou palet armatur. Když mu bylo jedenatřicet, shrnul svůj přístup k podnikání do poučky, že se vždy snaží udělat z jedné koruny dvě. Mezitím však Komárek se svým otcem Karlem založil firmu na obchod s armaturami. Už tehdy ovšem bylo jasné, že je víc než potrubí a přídavná zařízení k nim zajímá to, co v nich proudí. Jedna z firem, v nichž už na počátku 90. let figurovalo jméno Karel Komárek, měla název Montgas, další eseróčko se jmenovalo G. A. S. "Obor nás zajímal a bude perspektivní," zavzpomínal Karel Komárek mladší v roce 2000 v rozhovoru pro Lidové noviny.

Na cestu k dnešnímu postavení mezi pěti nejvlivnějšími podnikateli v Česku se však Karel Komárek naplno vydal až v roce 1996, kdy mu bylo 27 let. V té době začali Komárkové skupovat akcie energetických distribučních společností na severní Moravě a ve východních Čechách. K tomu Komárkovým nejprve sloužila jejich společnost Moravia Systems, ale záhy si našli silného partnera v zahraničí. Přesněji řečeno na Slovensku. S hodonínskou rodinou (ve firmě figurovala ještě Komárkova sestra Jitka a strýc František) se dal dohromady státní podnik Slovenský plynárensky priemysel, a tak vznikla společnost SPP Bohemia. Podle Karla Komárka mladšího to byl jeho otec, kdo Slováky do společného podniku přivedl, když se náhodně setkal s tehdejším šéfem SPP a nabídl mu vytvoření společné firmy.

V roce 1998 se o podnikání otce a syna Komárkových začalo poprvé mluvit veřejně. Počátkem roku totiž SPP Bohemia zvýšila základní jmění na půl miliardy korun a začaly se objevovat spekulace, že na úpisu akcií se podílel i ruský plynárenský gigant Gazprom. To však Komárek vzápětí popřel a oznámil, že akcie českých distribučních firem kupuje SPP Bohemia výhradně pro sebe. "U nás není akcionářem Gazprom. My jsme Gazprom nikdy nekontaktovali, Gazprom nikdy nekontaktoval nás," řekl Komárek, který byl tehdy generálním ředitelem SPP Bohemia. Totéž o dvanáct let později zopakoval i jeho otec. Podle jeho teorie si historku o Gazpromu vymysleli lidé z konkurenčního Transgasu, aby firmu Komárkových pošpinili.

PRVNÍ MILIARDY

V roce 1998 už SPP Bohemia kontrolovala i Moravské naftové doly, což je firma, jež v Česku těží jak ropu, tak zemní plyn, buduje podzemní zásobníky plynu. A Komárek, věrný svému výroku, že investice v plynárenství je během na dlouhou trať, se chystal na další velký mezinárodní obchod. V roce 1999 totiž Komárkové prodali polovinu své firmy Moravia Systems německé společnosti Ruhrgas, čímž Němci de facto získali čtvrtinový podíl v SPP Bohemia. Cena nebyla nikdy ofi ciálně zveřejněna, ale odborníci ji tehdy odhadli na zhruba 2,5 miliardy korun. V roce 2000 se Komárek z energetiky vydal i do hutnictví a strojírenství. Na počátku roku 2000 koupil významný podíl v krachujících Železárnách a drátovnách Bohumín a ovládl společnost Bonatrans, která se specializovala na výrobu železničních podvozků.

Později přidal podíl v brokerské firmě Atlantik a pustil se do médií. Koupil ekonomický týdeník Profi t a pokoušel se i o vstup do oslabené televize Nova, již však nakonec ovládla PPF Petra Kellnera. Když mu nevyšla Nova, zainvestoval projekt bývalé generální ředitelky TV Prima Kateřiny Fričové na teleshoppingovou stanici TOP TV, podnikatelský záměr se však brzy ukázal jako chybný. Po peripetiích nakonec Komárek usoudil, že mediální byznys není pro něj, a defi nitivně své vydavatelství prodal. Do povědomí širší veřejnosti se Komárek poprvé dostal v roce 2003, kdy převzal od podnikatele Václava Fischera krachující cestovní kancelář Fischer. Později se ukázalo, že firma nebyla ani zdaleka tak perspektivní akvizicí, jak se původně zdálo. Ale do Komárkova impéria patří dodnes.

KOMÁRKOVY PRÁVNÍ BITVY

Impérium ovládané Karlem a Karlem Komárkovými postupně rostlo, ale v roce 2005 se objevily první vážnější potíže. Rodina se tehdy dostala do sporu se svými německými a slovenskými obchodními partnery. Zahraničním partnerům v impériu rodiny Komárkových se přestalo líbit, že zisky dosažené pod jejich vedením intenzívně investuje do těžby ropy a plynu v zahraničí. Šlo o průzkumné těžební licence v Pákistánu či v Jemenu, což Němci a ani Slováci nepovažovali za rozumné a pokusili se firmy ovládnout. Komárkovi reagovali rychle, a než se lidem z SPP a Němcům podařilo čehokoli dosáhnout, přišli o místa ve výkonných orgánech ropných a plynárenských společností. Tak začala dlouholetá právní bitva, která skončila až dohodou o vyrovnání, jejíž obrysy se po sérii žalob a velice složitých vyjednáváních začaly rodit na jaře 2009. Ani mezi Komárkovými však nebyly jednotné názory na to, jak ve sporu se zahraničními akcionáři postupovat.

Zatímco otec Komárek chtěl dovést právní bitvu do konce a o jakékoli dohodě nechtěl slyšet ani slovo, jeho syn Karel byl zastáncem smírčí varianty, která nakonec zvítězila. Dosažení dohody s obchodními partnery ho – jak se později ukázalo – stálo vysokou cenu, rozpad rodinného impéria, jenž vyvrcholil o necelý rok později. Ve vleklou soudní bitvu se proměnilo i někdejší obchodní partnerství mezi Karlem Komárkem mladším a podnikatelem Davidem Beranem. Beran Komárkovým pomáhal například s ovládnutím Moravských naftových dolů a později s nimi chtěl vybudovat velký strojařský holding. Tam měl vložit svůj bezmála poloviční podíl akcií ve vítkovických strojírnách. Na poslední chvíli si však prodej rozmyslel, čímž porušil uzavřenou dohodu. Tím Komárka rozlítil, a ten na něj podal několik žalob. Spor Komárek vyhrál, ale Vítkovice mu unikly. Dnes má v podniku zhruba deset procent akcií, ale nevzdává se a o podnik se zatím soudí s majoritním vlastníkem Janem Světlíkem.

ROZCHOD S RODINOU

Zatím nejdramatičtější chvíle v byznysu tak Karel Komárek zažil v roce 2010, kdy došlo k zásadnímu rozkolu s otcem Karlem. Tím se původně rodinné impérium znovu rozpadlo na dvě části. Otec Karel, jeho bratr František a dcera Jitka si z firmy odnesli strojírenské společnosti Bonatrans, ŽDB a jihočeský Kovosvit, které sdružil v Bonatrans Group Holding, sídlící na Maltě. Karel Komárek mladší se zároveň konečně vypořádal se svými zahraničními partnery, to znamená se slovenským SPP a s firmou E. On Ruhrgas (původně byl akcionářem Ruhrgas, ale později se sloučil s další německou firmou, E. On).

Slovákům zůstaly podíly v regionálních společnostech distribuujících plyn a Komárek zcela ovládl Moravské naftové doly. E. On Ruhrgas své podíly v podnicích patřících do impéria rodiny Komárkových prodal Komárkovi za několik miliard korun. Karlu Komárkovi mladšímu tak zůstala celá těžařská část rodinného byznysu, cestovní kancelář Fischer, brokerská firma Atlantik, vydavatelské aktivity a minoritní podíly ve Vítkovicích, o něž Komárek dodnes vede právní bitvu s většinovým vlastníkem Janem Světlíkem. Smlouvu o vyrovnání podepsali všichni čtyři členové rozpadlého rodinného klanu na konci dubna 2010. Od té doby jede Karel Komárek mladší pouze na vlastní triko.

SAZKA A PLYN

Rodina Komárkových nikdy nezveřejnila, podle jakého klíče se přesně dělil majetek skoro dvacet let budovaného impéria ani jak velké částky si jednotliví účastníci "megavypořádání" mezi sebou vypláceli. Zdroje z KKCG však uvádějí, že Karel Komárek mladší získal zhruba 80 procent původní skupiny a zbytek připadl jeho otci, strýci a sestře. Ani po rozchodu s příbuznými se však Komárkův investiční apetyt nezmenšil. Loni koupil cestovní kancelář NEV DAMA, ropný terminál v Rusku a podíl ve VEMEXU (což je česká vnučka ruského Gazpromu). A hlavně spojil síly s nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem, s nímž po složitých jednáních ovládl krachující loterijní společnost Sazka.

Už skoro odepsaná firma je dnes opět v plné síle a Kellner s Komárkem se právě dohadují, který z nich ve firmě zůstane, a kdo si naopak odnese hezkých pár miliard korun za poloviční podíl druhého společníka. Zájmy obou vlivných postav českého byznysu se přitom v poslední době nápadně sbližují. A řeč je opět především o energetice. Zatímco Komárek před dvaceti lety s plynem začínal, Kellner se do plynárenství chce pustit prostřednictvím společnosti EP Energy. Komárek i Kellner tak teď usilují o koupi plynovodu Net4Gas od německé skupiny RWE. Nebylo by však překvapením, kdyby i v této transakci spojili síly. Kellner by totiž rád ovládl i slovenský podnik SPP, jejž Komárek důvěrně zná.

5 RODIN SERIÁL O KMOTRECH V MINULÝCH DÍLECH JSME PŘEDSTAVILI PETRA KELLNERA, MARKA DOSPIVU, ZDEŇKA BAKALU A ANDREJE BABIŠE.