2.10.2012 - Recepty na čistý vzduch. Co by uvařili lídři stran?

Šest velkých konferencí, bezpočet petic, přednášek, občanských iniciativ. Ovzduší v Moravskoslezském kraji je velkým tématem. Recept na jeho zlepšení slibují politici před každými volbami. Ani odborníci však nedokážou předem odhadnout, kdy se lidé v kraji nadechnou čistého vzduchu. Zřejmě až za delší dobu.

To téma nechybí v žádném z předvolebních programů. Není divu, ovzduší plné škodlivin v kraji budí emoce. Třeba pod peticí, kterou místní lidé po ministerstvu žádají účelnější řešení stavu ovzduší na severní Moravě a ve Slezsku, se sešlo neuvěřitelných šestadvacet tisíc podpisů. Na tom, kdy se lidem v kraji začne dýchat lépe a jak toho nejrychleji dosáhnout, se neshodnou ani odborníci. Za posledních pět let se sice emise prachu v kraji snížily o stovky tun, na ovzduší to však často není znát. Během zimních inverzí je vzduch v ostravsko-karvinské aglomeraci tak hustý, že to v některých dnech překračuje zákonem stanovené limity i desetinásobně. "I když se daří snižovat emise prachu z komínů, problém se znečištěným ovzduším stále trvá. O zlepšení můžeme mluvit až ve chvíli, kdy roční koncentrace prachu nebudou překračovat limit, případně když se bude počet dnů s překročeným limitem blížit zákonem stanoveným pětatřiceti," komentoval situaci šéf oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Libor Černikovský.

Jenže víc než pětatřicet dní smogu už teď hlásí dvanáct měřicích stanic v kraji. Například v Ostravě-Radvanicích lidé letos dýchali nadlimitní množství prachu už 63 dní, v Bohumíně 59 a v Českém Těšíně 49 dní. A to mají před sebou ještě smogové období. Lidé v nejzatíženějších oblastech tak vdechují vzduch s prachem až třetinu roku. Zlepšení je během na velmi dlouhou trať. "Znatelné zlepšení ovzduší v kraji je otázkou minimálně deseti let. Na zdraví místních obyvatel se toto zlepšení projeví až nejméně za pětadvacet let," uvádí Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu. Dodává, že neexistuje jeden univerzální viník. "Všechny zdroje je nutné řešit současně, a to včetně sousedního Polska," dodává. Právě částečný vliv sousedů prokazují poslední studie. Petr Jančík z Vysoké školy báňské však upozorňuje, že bychom se jen na Polsko vymlouvat neměli. "V celé oblasti mají extrémní vliv velké průmyslové zdroje, a ty se musí zlepšit jako první. Na naší i polské straně," uvádí. Nejvíce se na ovzduší projevují velké hutě a koksovny. Jančík dodává, že vliv lokálních topenišť či dopravy není na severní Moravě a ve Slezsku výraznější než jinde. Podle Evropské unie mělo být ovzduší v kraji v lepším stavu už teď. Ale není. Zlomem by podle něj mohl být rok 2016, kdy se budou muset nejen místní podniky začít řídit evropskou směrnicí. "Jde o všeobecně platnou směrnici, nezávislou na kraji nebo vládě," doplňuje.

OTÁZKY

1. Který krok ke zlepšení ovzduší byste na postu hejtmana udělal jako první?
2. Mohou moravskoslezským městům pomoci nízkoemisní zóny?
3. Vliv na ovzduší v kraji má i Polsko. Co konkrétního je s Poláky třeba vyjednat?
4. Na Ostravsku a Karvinsku je největším zdrojem emisí průmysl. Jak hodně ovlivňují limity pro ovzduší jeho rozvoj? Jak v jejich rámci dál snižovat vliv průmyslu?
5. V případě domácích topenišť neexistuje měření ani kontrola. Jakými kroky snížíte emise z domácností a jak budete kontrolovat jejich dodržování?

Martin Schubert (SPOZ) 1. Inicioval bych vytvoření syntetického dokumentu, který stanoví politiku kraje v oblasti životního prostředí do roku 2020. Bude obsahovat opatření, které bude kraj financovat a podporovat. Pak by vznikl podklad pro stanovení pozice kraje při vyjednávání podpory z Evropské unie.
2. Nejsem přesvědčen, že jsou města na toto opatření připravena. 3. Otázka má dvě roviny. První je spojenectví s polskou stranou ve vztahu k EU. Cílem je společně zlepšit svou vyjednávací pozici.
Druhá rovina je v jednání obou ministerstev o emisních podmínkách pro průmysl. Normy v Polsku jsou mírnější a v tom je zásadní problém.
4. Byť jsou naše normy přísnější, náš průmysl je plní. Stále je co zlepšovat, ale také je třeba sledovat důsledky tohoto tlaku na firmy.
Pokud mezi ČR a Polskem nebude nepropustná zeď, je další tlak na naše podniky kontraproduktivní.
5. Je potřeba osvěta a kontrola, zejména ze strany měst a obcí, které nic neřeší a doslova selhávají. Je také potřeba lidem nabídnout vhodné a cenově dostupné palivo.

Pavol Lukša (TOP 09) 1. Inicioval bych jednání s polskou stranou. Jeho cílem by bylo v Polsku nastavení stejných limitů jako u nás. Požadoval bych harmonogram jednání, aby bylo jasné, kdy bude cíle dosaženo. O výsledcích by byli občané na obou stranách pravidelně informováni.
2. Mohou. Umožňují za inverzí zabránit dalšímu zhoršování kvality ovzduší provozem vozidel, která nesplňují příslušné limity.
3. Přeshraniční spolupráce je základem, který musí doplnit jednání ministerstev a vlád za asistence orgánů ochrany životního prostředí Evropské komise. Ovzduší v centru Evropy nemůže být vytrženo z kontextu zlepšování kvality ovzduší na celém kontinentu.
4. Limity jsou nastaveny správně a nutí podniky uplatňovat nejlepší technologie. Přísnější limity nad zákonné požadavky by mohly vést k likvidaci průmyslu. Je třeba se více soustředit na přeshraniční zdroje, dopravu a lokální topeniště.
5. Dotace na kotle jsou správný krok. Je ale pravda, že pálení PET lahví s pilinami a olejem nelze zákonnou cestou zabránit. To, co vyžadujeme pod sankcí po podnicích, musí platit i pro bezohledné občany.

Josef Babka (KSČM) 1. Ubezpečil bych se, že všichni máme stejné vnímání příčin stávajícího stavu ovzduší v kraji.
Tedy průmysl, malé zdroje, doprava a vlivy z Polska. Když se shodneme, nasměrujeme své úkoly s osobní odpovědností do řešení.
2. Hejtmanovi nepřísluší zasahovat do pravomoci měst a obcí. Věřím, že tam, kde je to možné a účelné, se rozhodnou v zájmu občanů.
3. Dosavadní mezivládní jednání jsou neúčinná. Je třeba zapojit orgány EU. Pro úspěšnost je nezbytná i spolupráce mezi kraji v obou zemích, aby došlo minimálně ke sjednocení emisních limitů.
4. Nástrojem pro snižování emisních limitů jsou integrovaná povolení, která vydává krajský úřad.
Za uplynulé volební období byla výrazně zpřísněna. Na místě je citlivý přístup, musí vybalancovat požadavky s možnostmi podniků, aby v zájmu absolutně čistého ovzduší nedošlo k jejich likvidaci.
5. Existuje represe i podpora. I přes problémy mají obce pravomoc regulovat, čím se může topit. Ano, je to technicky, organizačně a důkazně složité. K zefektivnění směřovala zákonodárná iniciativa kraje, poslanci ji ale nepřijali.

Miroslav Novák (ČSSD) 1. První bude iniciativa na změnu zákona o ochraně ovzduší. Budeme požadovat, aby poplatky za znečištění ovzduší byly příjmem krajů, odkud pocházejí. Za zásadní však považuji celý soubor opatření. 2. Dokud nebudou postaveny obchvaty měst, zóny problém neřeší. Chybějící obchvaty jsou jedním z důvodů, proč v některých městech postižených smogem nelze nízkoemisní zónu vyhlásit.
3. Základní podmínkou je, aby na polské straně byly stejné emisní limity pro průmysl. Například v hutnictví železa teď mají u nás podniky limit 20 mg na kubický metr, zatímco v Polsku je to 100.
V tom musí pomoci Evropská komise.
4. Průmysl je nejdůležitějším odvětvím v kraji, pracuje v něm třetina aktivního obyvatelstva. Přísné limity stanovené krajským úřadem zhoršují jeho konkurenceschopnost. Budeme požadovat, aby EU i v budoucnu ze svých fondů podporovala ekologické investice.
5. Budeme pokračovat v dotačním programu na obnovu kotlů. Opět předložíme zákonodárnou iniciativu, která umožní kontrolu domácích topenišť.

Vít Slováček (KDU-ČSL) 1. Zahájím diskusi o velké spalovně odpadů v Karviné. Je nebezpečné vytvořit obrovský zdroj v nejvíce ekologicky postiženém místě kraje. Jsme pro menší spalovny s moderními technologiemi a předtříděním odpadu, než půjde do pece. Chceme také jednat o zrušení zpoplatnění rychlostních komunikací v ostravské aglomeraci. 2. Města na to nejsou připravená.
Mnohá stále nemají obchvaty, chybějí záchytná parkoviště. Kraj promrhal šanci na evropské dotace do dopravní infrastruktury.
3. Spolupráce s Polskem na krajské úrovni je malá. Problémem je jiné nastavení limitů a zodpovědnosti, ale také v povědomí občanů.
V Polsku lidé o rizicích a znečištění ovzduší moc nevědí. To lze změnit i s pomocí polských médií, aby tam vznikl stejný tlak občanů jako u nás. 4. Nechceme rušit těžký průmysl, má velkou zásluhu na udržení pracovních míst. Je nutný větší zisk dotací na modernizaci. Je třeba podporovat vznik lehkého průmyslu. 5. Vesnice nebo části měst nemohou dýchat zplodiny od souseda.
Nedotknutelnost obydlí musí stranou, když nezodpovědní lidé ohrožují zdraví jiných.

David Sventek (ODS) 1. Zásadní je jasné deklarování priorit a nalezení zdrojů na jejich uskutečnění. Říci jeden krok, by nebylo upřímné. Ovzduší v kraji je třeba řešit z hlediska všech zdrojů a ve spolupráci se všemi stranami.
2. Zóny mohou městům, kde vozidla výrazně zatěžují ovzduší, pomoci snížit prašnost. Jako hejtman bych jednal se státem i městy a hledal společná řešení.
3. Musíme trpělivě jednat a deklarovat svůj zájem na tom, aby Polsko bralo ohled na zdraví našich obyvatel i férové podmínky na trhu. Podpořím i opatření v dopravě nebo ekologičtější vytápění na polské straně, financované například z evropských zdrojů.
4. Limity v kraji jsou přísné, jsou jedny z nejnižších v Evropě. Další snižování by pro ovzduší bylo dobře, pro lidi bez práce už je to otázka priorit. Budu prosazovat maximální využití evropských peněz a hlubší spolupráci kraje a firem.
5. Musí dojít ke snížení emisí, energetickým a ekonomickým úsporám a k využití obnovitelných zdrojů. Navrhuji za tímto účelem zřídit regionální fond. Jako prioritu vidím finančně zefektivnit pořizování kotlů, a to formou půjček.