11.10.2012 - Babku nepřemluvili

»Budeme tam ve 14.20,« odpovídá do mobilu Josef Babka. Pohlédnu na hodiny – je 14 hodin přesně a lídr moravskoslezské kandidátky KSČM probírá, jako by se nechumelilo, s ostravskou zastupitelkou a instruktorkou KSČM Ivanou Kalouskovou průběh kampaně a svoje vystoupení v seriálu krajských speciálů Otázky Václava Moravce. Tak to chci vidět, říkám si pro sebe. Ve 14.20 hod. vidím, že si mohu virtuálně odškrtnout »splněno«. Hodnocení bylo věcné, hutné, výstižné a ještě padlo několik vět ohledně detailů, které ale postihují podstatné faktory věci. Např. to, že šéf poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura, když zastával post primátora Opavy, nepustil zastupitele KSČM do žádného z výborů zastupitelstva…

»Doneste mi, prosím, za tři minuty jednu přilbu k zadnímu vchodu,« žádá o pár hodin později z auta vrátného ústředí vítkovického holdingu. Nevím, kde jsme, není to můj kraj, ale za tři minuty tam jsme. Už se nedivím, že jednou z hlavních předností, které si dlouholetý člen Dozorčí rady Vítkovice, a. s., na lidech cení, je přesnost. Tak dlouho se ale jezdí po Ostravě, až se natrefí na zácpu. Asi kilometrovou kolonu. Způsobilo ji uzavření svinovských mostů. Necpali jsme se před sjezdem do ní, ale objeli to v pohodě další odbočkou. Tenhle muž by se uživil i jako slušný taxikář. Ostatně řídí rád a ve firemním passatu, který je i pojízdnou kanceláří tohoto »několikanásobného předsedy dozorčích rad«, má mechanickou převodovku, aby si šoférování správně užil. Dopravě firma věnuje vysokou pozornost – vše, co může, včetně vysokozdvižných vozíků, jezdí na CNG, aby se tak přispělo ke snížení emisí, zejména polétavého prachu, v této smogem velmi sužované části republiky.

Manažerská krev

Manažerské schopnosti má Josef Babka buď trochu v genech, či je dostal v rámci rodinné výchovy – otec byl voják, s generálskou hodností. Další růst zaznamenaly během jeho působení v Socialistickém svazu mládeže – organizování Zenitu, Reflektoru mladých, letních aktivit, vědeckotechnických klubů mladých, první masové zavádění počítačů mezi mládež. To považuje za organizátorskou školu v rozsahu a objemu, o které se dnešním mladým ani nezdá. Vyjednávací a diplomatický cit tak mohl osvědčit např. nedávno, když se na veletrhu střetly firemní zájmy v Indii, kde mají Vítkovice mnohaleté kontakty, a Pákistánu, s nímž zrovna tam podepsaly obchod za šest miliard korun. Vyučený a vystudovaný elektromechanik se v bohumínských železárnách místo na techniku dal na práva – prý není matematický typ. Umění práce s lidmi jej pak přes SSM posunulo do poslaneckých lavic ONV Ostrava 1. Po r. 1989 dostal nabídky od několika stran, aby poslancoval za ně. »Vybral jsem si svoju ‚partiju‘
v osmnácti,« odpověděl na otázku, proč ho nepřemluvili, a zda počítal, že v opozici budou komunisté desítky let.

Zdůrazňuje, že dnes je dokladem, že i s »rudou knížkou« se lze dostat do vysokých funkcí soukromých firem. Dodávám, že k tomu je ovšem třeba mít i osvícené vlastníky. Tím, zdá se, generální ředitel Josef Světlík je. Vítkovické peníze neodtékají ve velkém na Seychely, Kajmany apod., nýbrž se vsakují na Ostravsku. Jedním z příkladů je projekt Nové Vítkovice. Reaktivace tzv. Dolní oblasti, kde postupně vzniká na bázi technického muzea kulturně osvětové centrum. S drobným opožděním a lehkým posunem se tak realizuje představa levicové avantgardy 20. let o umění uprostřed strojů. Vítkovická vysoká pec č. 1 a energetické ústředí již sice nedají ani kilo železa, watt výkonu, či litr vzduchu, ale plynojem upravený na kulturní sály a výstavní plochy se téměř dennodenně zaplňuje. O podrobnostech hovoří jiní, ale Josef Babka doplňuje kontext – o odpovědnosti manažerů a vlastníků za území, kde podnikají, a za lidi, kteří pro ně pracují nebo na území žijí, za lidi, kteří se nemohou odstěhovat jako zisky kamsi do teplých či jakých krajin. Nikoli extenzivní přístup, vydrancovat, vypálit a zmizet, nýbrž intenzivní, pěstovat, chovat, kultivovat.

Náš kraj, naše odpovědnost

Vnímat okolí nikoli jako něco cizího, ale jako prostor, kde se i já pohybuji a žiji. To registruji i v další firmě »dozorované« krajským a městským zastupitelem, který mi představuje moravskoslezskou metropoli Ostravských komunikací. Městskou firmu např. nemuselo zvlášť trápit, co se smetím, které zametací vozy vysají z ulic. Zvlhčené po kropení je po léta vysypaly na dvůr, aby voda kamsi odtekla a po čase je firma odvezla. Teď spustili zvláštní smetkové hospodářství, vlastně první v republice, kde smetí v nepropustném prostoru vyschne, profiltrovaná voda se cíleně odvede a teprve potom pestrá směs listí, písku, drti, plastů atd. pokračuje dál. Péči si zaslouží jak životní prostředí, tak lidé, kteří v něm žijí. Ostravsko je velmi internacionální region, připomíná Babka působení Slováků, Poláků, Řeků a Romů. Všichni se integrovali, pouze část Romů nikoli. Vzdělání, práce, bydlení – triáda, kterou Babka vidí jako klíč motivační i represivní pro zvládnutí společenského problému, na jehož (ne)řešení nemálo politiků a podnikavců profituje. I on je nespokojen se systémem, kdy se lidé desítky let pracující ocitají zakrátko ve stejné sociální situaci jako ti, kteří tolik nepracovali. Za odvedenou práci je nutno mít důstojnější životní podmínky.

To krajská samospráva sotva zvládne, je limitována zákony a příjmy, které pocházejí od ústředních orgánů. Ano, může zákony i navrhnout, ale především je konkrétně aplikuje v kraji, leccos může upravit, nebo poopravit – podle toho, jak to krajská koalice vidí a má za potřebné či vhodné. Dosavadní krajská koalice ČSSD a KSČM, jak ukazují preference, své příznivce zrovna nezklamala, takže požadavek, že »Jde to i jinak«, sotva platí pro moravskoslezskou levici. Josef Babka je zastáncem otevřené samosprávy, radnic a úřadů, nechce oponenty válcovat, rozhodnutí přijatá s širší podporou jsou trvanlivější. Kontakt s občany považuje za klíčový pro kvalitní, kvalifikované rozhodnutí i pro jeho přijetí veřejností. Čestnost, držení slova, důvěra mezi partnery – na tom staví obchodní i politické vztahy. Existují i vykutálení a podvodničtí podnikatelé - stejně jako mezi ostatními lidmi jsou lidé řádní a neřádní, mezi velkými a zavedenými firmami je jich ale již méně. »Na soudech a arbitrážích nelze firmu rozvíjet,« poznamenává vítkovický manažer na adresu některých, a to i známých českých podnikatelů. Lídr krajské kandidátky KSČM totiž ví, že »ne každé soudní vítězství je i vítězstvím obchodním«.

Foto: Josef Babka se v úterý ocitl dvakrát v roli člena dozorčí rady, jednou stranického lídra, dále několikanásobného průvodce, taxikáře, gurmána, a také vypravěče, pamětníka a vždy připraveného, korektního muže, který ví, co chce, jak toho dosáhnout, co musí pro to udělat sám a co ve spolupráci s dalšími. Foto: Projekt Nových Vítkovic je zatím v modelu, kromě upravených historických budov přibude budova Velkého světa techniky s obří zrcadlovou plochou. Zatím stála reaktivace bývalého hutního areálu půl miliardy, další bezmála tři čtvrtě miliardy bude ještě třeba, aby komplex technické památky přitahující cestovní ruch do kraje získal další dimenzi. Bude vhodným doplněním investic do turistiky po přírodních krásách kraje. Foto: Dle internetového průzkumu SANEP se Josef Babka stal premiantem televizní diskuse o MSK u Václava Moravce. Lídři KSČM obsazovali v krajských besedách v průměru 2. místo, těsně za sociálními demokraty, kteří v průměru byli »jedenapůltí«, zatímco lídři ODS obsazovali v průměru mírně horší třetí a lídři TOP 09 dokonce skoro »čtyřiapůltou« příčku.