Do Ostravy se po 38 letech vrátila nejvyšší basketbalová soutěž žen. Trenér SBŠ Ostrava Martin Kárník k tomu říká:

Ostrava – Na tu dobu už mnozí vzpomínají jen s nostalgií. Když se v Ostravě hrála naposled nejvyšší basketbalová soutěž žen, v tehdejším Československu se děly věci, o kterých by vám současné hráčky jen těžko něco řekly. Není divu. Ještě totiž ani nebyly na světě. Psal se rok 1974. Čínu zasáhlo velké zemětřesení, které zahubilo dvacet tisíc osob. V republice si lidé zvykali na poštovní směrovací čísla, v Praze zahájilo provoz metro linky C, čerstvě stál Nuselský most. Na Ostravsku zanikla poslední úzkorozchodná trať a třeba v Bohumíně přestaly jezdit tramvaje. Uplynulo 38 let a v Ostravě se znovu chodí na špičkový ženský basketbal. A to zásluhou prvoligového týmu SBŠ Ostrava, který se před sezonou přihlásil do slovenské extraligy. "Jsme pyšní na to, že se po tolika letech vrátila do Ostravy nejvyšší ženská soutěž," říká trenér SBŠ Martin

• V úterý jste se po čtyřech porážkách dočkali na palubovce Cassovie Košice premiérového vítězství. To muselo být radosti…

To víte, že nás to potěšilo. Hlavně z nás ale spadlo takové to očekávání, kdy to konečně přijde. Dokázali jsme si, že přihlášení se do slovenské extraligy nebyla chyba, máme tým, který je konkurenceschopný. Taky ale dobře víme, že na špičku nemáme. Každopádně na to, že se do Ostravy po tolika letech vrátila nejvyšší soutěž, jsme pyšní.

• Souběžně se slovenskou extraligou hrajete také první českou ligu. Jak moc je to náročné?

Zdůraznil bych slovo tým. Všechny kočky jsou vysokoškolačky, které doplňují středoškolačky. Když se holky o prázdninách dozvěděly, že budeme hrát i slovenskou extraligu, nebyly nejnadšenější. Panovala určitá nedůvěra. Je to pochopitelné. Měly své plány, čekaly je různé brigády, praxe ve škole. Narušilo to jejich budoucí život, který si představují asi jinak než jen hrát deset dvanáct let basketbal. Dívky to ale nakonec vzaly se vším všudy.

• Mluvil jste o tom, že hráčky studují, vy máte svou civilní práci. O to je všechno složitější…

Je to pro nás všechny velká zátěž, ale snažíme se. Mám v týmu třeba studentku medicíny, která toho má hodně. A když jsme hráli v úterý a ve středu dvojzápas v Košicích, ve škole si sama vše domluvila a přijela nám pomoct. Za to jí patří velký dík, stejně tak ale všem ostatním kočkám. Jdou do toho na plné pecky a neodsouvají to na druhou kolej.

• Ve slovenské extralize máte odehráno pět zápasů. Jak zatím hodnotíte vaše výkony?

Z hlediska herní výkonnosti jsme odehráli už čtyři utkání proti favoritům na Final four. Zbývají nám teď soupeři, kteří jsou nám kvalitou daleko blíž. Za účast ve slovenské extralize jsme rádi, hrajeme to pro těžké zápasy. To je důležité.

• Měl jste vy osobně představu, co vás vlastně čeká?

Na začátku jsem vůbec nevěděl, do jaké soutěže jdeme. O naší účasti se totiž rozhodlo na poslední chvíli, až o prázdninách. Slovenské soupeře jsme ani neměli čas pořádně sledovat.

• Ono by vám to ale asi nebylo nic moc platné. Zásadní změny ve výkonnosti jsou každým rokem na denním pořádku. A hlavní roli hrají finance…

Přesně tak. Netušili jsme, na kolik se můžeme opřít o statistiky z loňského roku, hlavně co se týká rozpočtů jednotlivých týmů. Tak třeba Poprad skončil v minulé sezoně třetí, letos jim ale došly peníze, hrají s dorostenkami bez extraligových zkušeností a všech šest zápasů prohráli.

• Vraťme se k vašemu týmu. Jaké si vlastně kladete cíle?

Naší ambicí je nebýt poslední. Máme ale výhodu v tom, že nemůžeme spadnout, protože nemáme zájem hrát první slovenskou ligu. Svým způsobem jsme v tomhle ohledu v pohodě.

• Máte na to postoupit do play off?

Do něj postupuje první čtyřka, kterou pak čeká konfrontace s maďarskými týmy. Musíme být realisté. Nemáme na to kvalitu ani finanční prostředky. Uvažovat bychom o tom mohli až ve chvíli, kdybychom sehnali sponzora, který by nám vysolil na stůl čtyři miliony eur (přibližně sto milionů korun) na nákup několika amerických hráček.

• Rozumím. Projevila se nějak účast ve slovenské extralize na návštěvnosti?

Ano. Máme halu s kapacitou tří set míst a chodí na nás o poznání více lidí než na první českou ligu. Je to strašně příjemné. Holky byly ze začátku zaražené, ale co je teď pozoruju, začínají si to užívat.

• Z toho, co jste zatím mohl vidět… Která extraliga je kvalitnější, česká, nebo slovenská?

Nechci se po pěti zápasech stavět do role odborníka na slovenskou extraligu, ale ta česká je myslím, a stejný názor mají i odborníci, výše.