Město Bohumín

13.10.2012 - Magické mosty

Zdroj: Víkend
Ročník a číslo: 41
Strana: 20
Autor: Václav Mošna

Bereme je jako samozřejmost. Teprve až nás jejich NENÁPADNÁ KRÁSA lapí, zjišťujeme, že mosty jsou elegantní, odvážné a ladné, některé dokonce pobožné, půlené, nekonečné nebo třeba perníkové.

Když jedu vlakem po trati mezi pražským Wilsonovým nádražím a Berounem, pokaždé v jednom okamžiku s pobavením sleduji reakci spolucestujících. Ti, kdo si dosud četli, najednou číst přestanou a spolu s těmi, kteří jen tak za okénkem vlaku nechávali míjet romantickou krajinu údolí Berounky, v oné chvíli zpozorní a začnou sledovat stráně s vinicemi za řekou. A pak to přijde: mezi kopci se jako zjevení z jiného světa vyhoupne Karlštejn. Koukají se všichni. Nemám nic proti Karlštejnu, jen mi přijde trochu líto, že si lidé stále všímají pouze této "prověřené hodnoty", a naopak bez povšimnutí nechali jiné pozoruhodné stavby, které právě při této cestě míjeli. Mám na mysli mosty.

I při této krátké cestě to byly tři pozoruhodné mostní stavby překlenující dlouhé období tří staletí. Nejprve vlak podjížděl pod Nuselským mostem, mimořádným inženýrským dílem, po němž denně přejedou oběma směry desítky tisíc aut, navíc jeho spodní část tvoří tubus, jímž se každou chvíli prožene vlak metra. Vltavu vlak překonal po romantickém ocelovém železničním mostě pod Vyšehradem. Cestujícím přijíždějícím do Prahy se z něj poprvé otevře nejkrásnější panoráma Prahy - pohled na Pražský hrad s Vltavou a jejími mosty. A 21. století pak reprezentuje most na nedávno otevřeném rychlostním pražském Městském okruhu, překračující naši železniční trať ve výšce několika desítek metrů.

Bohužel mosty mají tak trochu smůlu: bereme je hlavně jako místo, kde se pohybujeme sem a tam, ale už si nějak nestačíme všimnout, že jsou krásné, vznešené a zajímavé i perníkové. Mají své osudy a příběhy, které mohou vyprávět. A tak říkám: více si všímejme! Nejen těch, které lemují celé aleje soch svatých, ale i těch, které zdobí jen socha světce jednoho či prostý křížek. Těch kamenných venkovských můstků přes potok i smělých betonových nebo ocelových oblouků, jež vyklenula nová doba.

Foto: Brána do nebe Tenhle jste určitě poznali. Je to Podolský most přes Orlickou přehradu. Pro jeho eleganci a výšku se mu přezdívalo Brána do nebe a v roce 1937 projekt získal v Paříži titul Le beau pont de l’Europe, tedy Krásný evropský most. Víc už není třeba nic dodávat. 5x foto: Jan Rendek

Foto: Půlený a zrcadlový Vede přes řeku Odru a Antošovické jezero u Vrbic poblíž Bohumína. Je půlený, takže jsou to vlastně dva mosty vedle sebe, každý pro jeden jízdní směr. A moc hezky se zrcadlí ve vodě.

Foto: Pobožný Je zdoben po pražském vzoru sochami světců a bývaly doby, kdy se k němu stahovala procesí, jelikož byl místem náboženských slavností. Stojí v Bělé nad Radbuzou. Dnes už jen pro pěší. Málem nepřežil válku, ale když ho Němci chtěli v květnu 1945 vyhodit do povětří, starosta je přemluvil, aby ho nechali sloužit dál.

Foto: Radotínská krása Samozřejmě, že pro lidi jsou mosty hlavně místem, po němž se přemisťují sem a tam, jakousi vyvýšenou silnicí. Ale když se podívají dobře, najednou je všechno jinak. Radotínský most je v mnoha ohledech náš největší (udává se, že je dlouhý až 2 291 metrů), ale hlavně patří mezi ty nejkrásnější. Podívejte se na tu ladnost, půvab a estetiku. Kdo by to od betonu čekal.

Foto: Rechle Víte, co to slovo znamená? Jsou to vlastně česla, která mají zachytávat dřevo, které se po řece plavilo. Když bylo vody málo, podlahou se spustily do řečiště tyče a ty dřevo zadržely až do chvíle, než se hladina zvedla. Tyhle jsou v Českém Krumlově a jsou v Česku nejdelší. Lidé si obvykle myslí, že je to jen dřevěná krytá lávka.

Foto: Perníkový Opravdu tak vypadá, přestože je ze dřeva. A není to most, "jen" lávka spojující dvě zahrady zámku v Novém Městě nad Metují. Stačí se dívat a začnou se vám sbíhat sliny: jen si uloupnout.

Foto: Nedokončený Chudák, nikdy po něm nic nepojede, protože už nikdy nedosáhne k druhému břehu. Měl se pyšně nést ve výšce sto metrů, ale vše bylo jinak. Začali ho stavět v roce 1939, ale nakonec se pod ním zvedla hladina Švihovské nádrže s pitím pro Prahu, a tak zamýšlenou dálnici vedli jinudy. Jeho torzo je jen dva metry nad hladinou. Smutní u Borovska zhruba mezi dálnicí D1 a Zručí nad Sázavou.

Foto: Mostek u Versailles Vypadá stroze, ale stojí v Tažovicích na Strakonicku u zámku, jemuž se v dobách jeho největší slávy říkávalo jihočeské Versailles. Uprostřed je z jedné strany kaplička, z druhé socha svatého Jana Nepomuckého.

Foto: Moderní Má ladnost sportovního vozu a linie létajícího talíře, působí odvážně a energicky, je krásný i racionální. Zkrátka: nová doba. Litolský most byl otevřen v roce 2002 mezi obcí Litol a Lysou nad Labem.

Foto: Dvojmost Něco takového vidí člověk třeba v New Yorku - nebo mezi Vojslavicemi a Píští poblíž Humpolce. Most, který má dvě patra. Vlastně jsou to mosty dva. Ten starší je dole a je na něm klid, jelikož slouží místní dopravě, po tom novějším fičí řady aut, protože je součástí brněnské dálnice.
5x foto: Jan Rendek


Magické mosty - Zvětąit
Velikost: 250 x 374 bodů - 38 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

    Městský úřad