22.10.2012 - Noví senátoři

Senátní volby skončily drtivým vítězstvím ČSSD. Získala třináct mandátů ze sedmadvaceti. Sociální demokraté tak mají s komunisty a Zemanovci v horní komoře ústavní většinu.

Kolik lidí volilo do Senátu

966 464 voličů
34,90 %

1. kolo

519 947 voličů
18,61 %

2. kolo

Sokolov

Zdeněk Berka (61) ČSSD

56,68 %

Členem ČSSD je od roku 1992, o dva roky později se dostal do sokolovského zastupitelstva. V roce 2002 se stal místostarostou Sokolova a osm let nato byl zvolen starostou města.

Jiří Holan (KSČM): 43,31 %

Chomutov

Václav Homolka (57) KSČM

59,62 %

Pracoval jako stavební technik v Armabetonu a byl učitelem v Klášterci nad Ohří. V roce 2007 byl zvolen do Senátu, kde je členem ústavně-právního výboru. V KSČM je od roku 2005.

Rudolf Kozák (ČSSD): 40,37 %

Rokycany

Milada Emmerová (67) ČSSD

54,79 %

Lékařka zastávala mimo jiné v letech 2004 a 2005 post ministryně zdravotnictví. Byla vůbec první hejtmankou v Česku, funkci získala v Plzeňském kraji. Od roku 1994 je členkou ČSSD.

Jiří Valenta (KSČM): 45,20 %

Domažlice

Jan Látka (58) ČSSD

51,56 %

Do ČSSD vstoupil v roce 1997, o rok později byl zvolen starostou v Domažlicích. Tuto funkci vykonával do roku 2006. Poté úspěšně kandidoval do Sněmovny a v roce 2010 mandát obhájil.

Rudolf Salvetr (ODS): 48,43 %

České Budějovice

Jiří Šesták (55) STANHOPB

54,99 %

Je členem hnutí Občané pro Budějovice za Starostové a nezávislí. Současně sedí v zastupitelstvu Českých Budějovic a před osmi lety se stal ředitelem Jihočeského divadla.

Jan Zahradník (ODS): 45 %

Praha 12

Tomáš Grulich (61) ODS

61,29 %

Senátor a historik zasedá v horní komoře od roku 2006. V politice působí od začátku 90. let, s jedinou přestávkou je v zastupitelstvu Prahy 12. Od roku 1992 je členem ODS.

František Adámek (ČSSD): 38,70 %

Praha 4

Eva Syková (68) ČSSD

52,2 %

Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd se specializuje na výzkum mozku a kmenových buněk. V roce 2008 se neúspěšně ucházela o místo předsedkyně Akademie věd ČR.

Tomáš Töpfer (ODS): 47,49 %

Litoměřice

Hassan Mezian (65) ČSSD

52,84 %

Mezian je členem litoměřického zastupitelstva. Narodil se v Damašku, do Česka přijel ve 20 letech studovat medicínu a už zde zůstal. Kariéru začal v litoměřické nemocnici.

Jitka Sachetová (KSČM): 47,43 %

Praha 8

Daniela Filipiová (55) ODS

62,42 %

Někdejší ministryně zdravotnictví působí od svého zvolení do Senátu v roce 2000 ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Od neúspěšné operace míchy v roce 1986 je upoutána na vozík.

Jiří Dolejš (KSČM): 37,57 %

Teplice

Jaroslav Kubera (65) ODS

66,84 %

V roce 1994 byl zvolen teplickým starostou a od té doby stojí v čele města. Do Senátu se dostal v roce 2000 a uspěl i ve volbách o šest let později. Je předsedou imunitního výboru horní komory.

Jaroslav Dubský (KSČM): 33,15 %

Praha 2

Libor Michálek (43) KDUSZPir

74,39 %

Bývalý šéf Státního fondu životního prostředí ještě ve funkci upozornil na údajnou korupci, což vedlo v prosinci 2010 k demisi ministra životního prostředí Pavla Drobila.

Stanislav Křeček (ČSSD): 25,60 %

Jablonec nad Nisou

Jaroslav Zeman (53) ODS

63,62 %

Starosta Albrechtic je ředitelem firmy Detoa v Jiřetíně, což je jedna z nejstarších továren na hračky. Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu bižuterní v Jablonci nad Nisou.

Stanislav Eichler (ČSSD): 36,37 %

Mladá Boleslav

Jaromír Jermář (56) ČSSD

60,11 %

Absolvoval historii a etnologii na Filozofické fakultě v Praze. Před zvolením do středočeského zastupitelstva v roce 2004 pracoval v Muzeu Mladoboleslavska.

Adolf Beznoska (ODS): 39,88 %

Benešov

Luděk Jeništa (51) TOP 09 + STAN

55,05 %

V letech 1986 až 2002 působil jako učitel a poté ředitel na ZŠ Vlašim. Starostou Vlašimi je od roku 2002. Poslancem byl zvolen v roce 2010 jako nezávislý kandidát TOP 09.

Karel Šebek (ODS): 44,94 %

Chrudim

Jan Veleba (65) Nezávislý kandidát

59,73 %

Šéf agrární komory kandidoval jako nezávislý. V čele českých zemědělců je od března 2005. O pět let později úspěšně kandidoval do zastupitelstva Velkého Meziříčí.

Tomáš Škaryd (ČSSD): 40,26 %

Náchod

Lubomír Franc (59) ČSSD

61,82 %

Od roku 2008 byl hejtmanem Královéhradeckého kraje a letos tam vedl ČSSD do krajských voleb. Od roku 1998 zasedá v městském zastupitelstvu v Broumově.

Soňa Marková (KSČM): 38,17 %

Svitavy

Radko Martínek (56) ČSSD

69,71 %

Současný hejtman Pardubického kraje byl ministrem pro místní rozvoj v Paroubkově vládě. V letech 1994 až 1998 byl starostou Moravské Třebové, poté byl do roku 2009 poslancem.

Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM): 30,28 %

Třebíč

František Bublan (61) ČSSD

58,1 %

V roce 2001 nastoupil do BIS, kde byl později jmenován ředitelem civilní rozvědky. Poté mezi lety 2004 až 2006 řídil ministerstvo vnitra ve vládách ČSSD. Od roku 2006 zasedá ve Sněmovně.

Josef Zahradníček (KSČM): 41,89 %

Břeclav

Jan Hajda (62) ČSSD

65,54 %

V letech 1995 až 2002 byl jednatelem Českomoravských vinných sklepů. Senátorem za ČSSD byl zvolen v roce 2006. Už v roce 2000 se neúspěšně pokoušel dostat do Senátu.

Zdeněk Tesařík (KSČM): 34,45 %

Brno-město

Eliška Wagnerová (64) Strana zelených

73,75 %

V roce 1982 odešla do exilu. Po návratu dočasně vstoupila do ODA, z níž odešla po jmenování k Nejvyššímu soudu, poté působila až do loňska u Ústavního soudu.

Stanislava Slavíková (ČSSD): 26,24 %

Prostějov

Božena Sekaninová (55) ČSSD

73,23 %

Sekaninová byla zvolena senátorkou v roce 2006. Je členkou výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Zasedá také v krajském výkonném výboru ČSSD Olomouckého kraje.

Jaroslav Šlambor (KSČM): 26, 69 %

Šumperk

Zdeněk Brož (55) KDU+NV

55,52 %

V roce 1990 byl poprvé zvolen do zastupitelstva města Šumperk za Občanské fórum. V roce 1998 už získal post místostarosty a o čtyři roky později už dosáhl na funkci starosty Šumperka.

Miloslav Vlček (ČSSD): 44,47 %

Opava

Vladimír Plaček (47) ČSSD

62,23 %

Plačka už letos lidé zvolili do zastupitelstva Moravskoslezského kraje. Od roku 2003 je ředitelem Ústavu sociální péče pro tělesně postižené v Hrabyni.

Václav Vlček (ODS): 37,76 %

Ostrava-město

Leopold Sulovský (58) Ostravak

58,52 %

První český přemožitel Mount Everestu provozuje obchod s outdoorovým vybavením a předloni zasedl za hnutí Ostravak v ostravském městském zastupitelstvu.

Karel Sibinský (ČSSD): 41,47 %

Karviná

Petr Vícha (49) ČSSD

59,7 %

Předseda senátorského klubu ČSSD a starosta Bohumína byl do horní komory zvolen v roce 2006. V letech 2000 až 2008 působil také v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje.

Milada Halíková (KSČM): 40,29 %

Vsetín

Jiří Čunek (53) KDU-ČSL

72,13 %

Ve funkci starosty Vsetína nechal vystěhovat z centra romské neplatiče nájemného. Později se stal šéfem KDU-ČSL a členem Topolánkovy vlády. Odešel kvůli podezření z braní úplatku.

Jindřich Šnejdrla (ČSSD): 27,86 %

Zlín

Tomio Okamura (40) Nezávislý kandidát

66,23 %

Od roku 1994 podniká, je jednatelem cestovní kanceláře Miki Travel, spoluvlastní prodejnu a velkoobchod s japonskými potravinami Japa. Vystupoval v reality show Den D v ČT.

Stanislav Mišák (ČSSD): 33,76 %

Výsledky přelomových senátních voleb

2012

Posílení ČSSD, debakl ODS

Po šesti letech, kdy ODS měla v 81členném Senátu rekordní většinu 41 křesel, letos spadla na své historické minimum. Aktuálně má pouhých 15 mandátů. ČSSD posílila na 46 křesel a společně s dvěma komunisty a jedním zemanovcem má ústavní většinu. Do horní komory se dostaly nestranické osobnosti jako Eliška Wagnerová či Libor Michálek.

2010

Poprvé levicová převaha

První volby, kdy většinu v horní komoře získala levice. Klíčový krok k tomu ČSSD udělala už v senátních volbách v roce 2008. Tehdy v čele s Paroubkem ostře kritizovala nepopulární zdravotnické poplatky. Na podzim 2010 už v čele s Bohuslavem Sobotkou strana opět vyhrála a získala většinu 41 křesel. O tu však postupně přišla odchodem dvou senátorů k Zemanovcům.

2006

Vzpoura proti Paroubkovi

Po říjnových volbách v roce 2006 se zvedli pravicoví příznivci, aby dali najevo svůj nesouhlas s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem a podpořili Topolánkovu ODS. Paroubek voliče naštval tím, že nedokázal v červnu téhož roku přijmout porážku ve sněmovních volbách a blokoval vznik vlády. ODS vyhrála senátní volby a měla v horní komoře rekordní většinu 41 křesel.

2000

Vzpoura proti "oposmlouvě"

Přesně v polovině mandátu Zemanovy vlády držené u moci Klausovou ODS na základě opoziční smlouvy se voliči na velké strany naštvali. Čtyřkoalici daly hlas dvě třetiny z nich. Získala 17 z 27 obsazovaných křesel a připravila ODS a ČSSD o většinu v Senátu. Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA) měla celkem 30 mandátů.

1996

První volby a vysoká účast

Poprvé se do Senátu volilo ve všech 81 okrscích najednou. Bylo to také poprvé a zatím naposledy, kdy k druhému kolu senátních voleb přišlo přes 30 procent voličů. Patrná je dominance ODS Václava Klause a ČSSD Miloše Zemana. Byla to ještě doba před "blbou náladou" a vypuknutím frustrací z transformace. ODS získala 32 křesel, ČSSD 25 a lidovci 13.

FAKTA

Rekordy voleb

Největší počet hlasů Dostala ho Daniela Filipiová z ODS v Praze 8 ve svém souboji s komunistou Jiřím Dolejšem. Podpořilo ji 19 284 voličů. Získala tak 62,42 % hlasů.

Vítězství s "pár hlasy" Nejméně hlasů stačilo ke zvolení Zdeňku Berkovi z ČSSD na Sokolovsku, kde byla zároveň nejmenší účast. Do volebních místností dorazilo jen 10,5 % voličů. Berka se stal senátorem se ziskem pouhých 5 373 hlasů.

Nejtěsnější souboj Proběhl mezi kandidáty do Senátu v Domažlicích. Jan Látka z ČSSD tam získal 12 128 hlasů (51,56 %) a svého soupeře Rudolfa Salvetra z ODS, který dostal 11 391 hlasů (48,43 %), tak porazil o pouhých 737 hlasů.

Jednoznačné vítězství Nejvýraznější rozdíl zaznamenali statistici v souboji na Praze 2 mezi Stanislavem Křečkem z ČSSD a Liborem Michálkem, který kandidoval za KDU-ČSL, zelené a Piráty. Michálka podpořilo 74,39 % voličů (11 807 hlasů), Křečka pouze 25,6 % (4 064 hlasů).

Chybička se vloudí Vypadalo to na rekord. Podle prvních výsledků na serveru volby.cz měla obec Svatava na Sokolovsku neuvěřitelnou účast 45,37 procenta. Jenže brzy se zjistilo, že šlo o chybu v zápisech. Při zpracování výsledků se totiž počet voličů z minulého týdne snížil z 1 331 na 335. Jak se ukázalo, při zápisu výsledků voleb zapisovatelka zapomněla na jedničku v počtu voličů.