6.11.2012 - Zmanipulovaná kauza Jurča a spol

KRNOV – Před šedesáti lety v Krnově proběhl zinscenovaný soudní proces, ve kterém padl rozsudek smrti. Popravený Miroslav Jurča byl údajně velezrádce a vedoucí skupiny diverzantů. Bylo zapálení krnovského statku na Stalinovy narozeniny činem protikomunistického odboje? Byl Jurča šmelinář a vězeň na útěku, nebo skutečný odbojář? Jeho případ rozděluje společnost podobně jako kauza bratří Mašínů.

Soud skupiny kolem Miroslava Jurči si v ničem nezadal s procesem Milady Horákové. Psal se rok 1951, brutální vyšetřovací metody ostravské StB zahrnovaly lámání obviněných mučením a soudy ve jménu komunistické ideologie trestaly popravami i doživotím. Veřejný proces s Jurčou a spol se konal pro patřičný odstrašující efekt přímo v Krnově. Rozhořčená veřejnost zastoupená hlavně příslušníky Lidových milicí, dělníky a svazáky psala rezoluce s žádostí o co nejpřísnější trest. Historici se kloní k názoru, že Miroslav Jurča žádnou podzemní odbojářskou skupinu nevytvářel a jeho protikomunistické činy byly jen vedlejším produktem jeho životní dráhy dobrodruha a bohéma.

Problémy začaly na vojně

Miroslav Jurča se narodil v roce 1926 na Vsetínsku. Za války byl totálně nasazený ve zbrojovce, ale utekl a skrýval se u rodičů. Když se jeho rodina po válce přestěhovala do Horního Města u Rýmařova, našel si práci v textilce. Přestože bezprostředně po válce Jurča vstoupil do KSČ, jeho komunistické nadšení nevydrželo dlouho. Po únoru 1948 opustil poctivou práci textilního mistra, protože zjistil, že na černém trhu dokáže vydělat slušné peníze. Kšeftování s potravinovými lístky a šatenkami byl zlatý důl. Vedlo se mu tak dobře, že si koupil několik motorek. Problémy začaly po nástupu na základní vojenskou službu. Nedokázal se podřídit tuhému režimu, takže jako voják byl mnohokrát trestán pro opilství, vedení "protistátních" řečí, opouštění posádky bez propustky a podobně. Jeho vojenské průšvihy nabyly takových rozměrů, že skončil ve vazbě a u vojenského soudu mu přišili dokonce i špionáž. Rozsudek: šest let odnětí svobody.

Vězeň na útěku

Z pražské vojenské věznice byl přemístěn do věznice v Opavě, odkud se mu v červnu 1951 podařilo uprchnout. "Co následovalo, není z dostupných pramenů jednoduché rekonstruovat, protože se z větší části jedná o ‚tvůrčí‘ práci StB. Jisté je to, že po útěku zkontaktoval své známé na Zlínsku, u kterých se pak skrýval," uvedl ve své práci Petr Mallota, který zpracoval Jurčův životopis pro Ústav pro studium totalitních režimů. Podle něj bylo zřejmě hlavní Jurčovou starostí obstarat si na útěku prostředky pro přežití. S komplici Jurča například vyloupil Místní národní výbor (MNV) Vítová, kde odcizili potravinové lístky, z MNV v Žídkové ukradli 400 korun,, na MNV v Lípě přesáhl jejich lup jedenáct tisíc korun a podobně.

Příchod na Krnovsko

Zlomem ve zlodějské kariéře bylo vypálení chaty Bondík u Želechovic. Motivem zapálení měla být skutečnost, že objekt patřil funkcionáři KSČ. Následovaly podobné případy, které lze interpretovat jako protikomunistický odboj. Před soudem se obžalovaní doznávali, že chtěli funkcionáře KSČ a JZD zastrašit žhářstvím a varovnými letáky. Jisté je, že na podzim 1951 se přesunul Miroslav Jurča na Krnovsko. Ubytování mu v Krnově poskytla Anežka Šírová s manželem Františkem, kteří si později vyslechli rozsudek 19 a 15 let vězení. Organizovanou protistátní skupinu pod ideovým vedením Anežky Šírové z nich zřejmě vytvořila fantazie vyšetřovatelů StB. Spíš jednalo o pár známých, které spojoval kritický postoj k novým "lidově demokratickým" poměrům. Podle StB tato skupina plánovala přepadení stanice SNB v Horním Městě kvůli získání zbraní, uloupení výbušnin v kamenolomu Kobylí u Krnova, útoky na opavské čerpací stanice a sklad benzinu, vyhození železničního mostu mezi Svinovem a Bohumínem, zničení garáží MNV v Krnově a podobně.

Stalinovy narozeniny

Jisté je, že Miroslav Jurča přepadl poštovní úřad v Opavě, kde úředníka připravil o zbraň a čtyři tisíce korun. O několik dní později v noci 19. prosince 1951 v Krnově zapálil JZD na Chařovské ulici a následně také státní statek. Protože Stalin slaví narozeniny 18. prosince, StB měla v jeho motivaci jasno. "Hlavní líčení Státního soudu, oddělení Brno, se skupinou Miroslav Jurča a spol. bylo koncipováno jako veřejný proces, který se konal pro patřičný efekt přímo v Krnově v kulturním domě. Předcházelo mu vytváření hysterické a nenávistné atmosféry šířené regionálním tiskem a místním rozhlasem. To se odrazilo v kulise přelíčení i v peticích a rezolucích. Samotný zinscenovaný soud se odbyl za necelé tři dny. V případě nešťastného Miroslava Jurči bohužel k žádnému zvratu v jeho cestě na šibenici nedošlo. Odvolání zamítl Nejvyšší soud, milost udělena nebyla. Miroslava Jurču popravili v brněnské věznici 23. srpna 1952," uvedl Petr Mallota.

Rozsudky v kauze Jurča a spol

Dne 25. dubna 1952 vyhlásil předseda senátu František Stýblo tyto rozsudky: Miroslav Jurča – trest smrti (popraven 23. srpna 1952) Zdeněk Bartoš – doživotí Jaroslav Michálka – 25 let Anežka Šírová – 19 let František Šír – 15 let Karel Orság – 17 let Jaromír Masař – 5 let Na konci června 1952 pokračoval navazující soud se sedmičlennou skupinou, ale v tomto procesu už žádný trest smrti nepadl.
Bohumil Holuša – 12 let František Daněk – 8 let František Juříček – 5 let Hermína Shánělová – 4 roky František Starý (2,5 roku) Ludvík Hora 2 roky Jan Tomšů – 1 rok.

---

Jurčovy činy a paragrafy Miroslav Jurča byl za trestné činy velezrady (§ 78 tr. z.), obecného ohrožení (§ 190), poškození cizí věci (§ 255), loupeže (§ 233), rozkrádání národního majetku (§ 245), maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 171) a krádeže (§ 247) odsouzen k trestu smrti, ztrátě státního občanství a propadnutí celého jmění.

Foto: Byl popravený Miroslav Jurča velezrádce a zakladatel protistátní skupiny diverzantů jak tvrdila Státní bezpečnost a žalobci ve zinscenovaném procesu? Nebo to byl hrdina protikomunistického odboje? Historici se kloní k názoru, že to byl spíš dobrodruh a uprchlý vězeň, který si chtěl na útěku obstarat prostředky pro přežití.
foto: ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK

Foto: Podle žaloby Miroslav Jurča zapálil krnovský statek patřící JZD 19. prosince 1951. Měl smůlu v tom, že Stalin slaví narozeniny 18. prosince, takže StB dostala ideální příležitost zinscenovat v Krnově odstrašující proces s celou skupinou diverzantů. Jurča byl popraven 23. srpna 1952, ostatní spolu obvinění vyvázli s doživotím nebo mnohaletým žalářem.
foto: ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK