22.11.2012 - Průplav Odra – Dunaj. Zjevení, nebo realita?

U stavby kanálu Odra – Dunaj – Labe zůstává faktem jedna věc: průmyslníky v kraji láká. Říkají, že říční dopravu potřebují. O plánech na průplav se i stále mluví. Druhá věc je, jestli jsou reálné. Jak to s nimi je?

OSTRAVA - Čubou až do Hamburku by mohl z Ostravy plavat hrdina povídky pánů Šimka a Grossmanna Vlček, pokud by se splnily plány několika generací lidí usilujících o stavbu kanálu Odra – Dunaj – Labe. Obdobný důvod – získat levné spojení s mořskými přístavy – mají ostravští podnikatelé i dnes. "Devadesát procent průmyslových podniků stojí u vody, pro firmy z Moravskoslezského kraje to ale neplatí a je to pro ně velký handicap," uvedl jeden z důvodů, proč by měl být kanál spojující Baltské, Černé a Severní moře postaven prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. "Špičkové výrobky jsou nám k ničemu, pokud je, na rozdíl od naší konkurence, neumíme dostat do světa rychle, levně a přitom bezpečně a ekologicky. Proto je pro nás spojení s říčními přístavy v Mělníku a v Bratislavě důležité," dodal generální ředitel Vítkovic Jan Světlík.

Šance na výstavbu plavebního kanálu je ale malá. Důvodů je hned několik. Od ekonomických, stavba kanálu by podle odhadů z roku 2007 měla přijít na osm miliard eur, až po fakt, že by stavba kanálu zasáhla do Chráněné krajinné oblasti Poodří. "Výstavbou kanálu by byl narušen vodní režim Odry, což by chráněné oblasti rozhodně nepomohlo. Navíc je přímo v zákoně zakázáno stavět na území CHKO nové dopravní stavby, tady by musel zasáhnout parlament a zákon změnit, což by ale nebylo nic jednoduchého, zdejší lokality jsou chráněny i mezinárodními smlouvami," přiblížil důvody snižující možnost stavby kanálu vedoucí CHKO Poodří Petr Birklen. Kanál přitom mohl být už dávno hotový. Před čtyřiasedmdesáti lety, 20. listopadu 1938, se poprvé sešla česko-slovensko-německá Komise pro stavbu a provoz dunajskooderského průplavu, o rok později, 8. prosince 1939, byl proveden slavnostní výkop. Válka ale plány na stavbu kanálu zhatila, do roku 1944 se podařilo vybudovat jen krátký úsek u Vídně.

Přestože se za posledních sedmdesát let na stavbě kanálu neudělalo prakticky nic, už samotná existence stavby ztěžovala život v okolí jeho plánované trasy. Problémy měly například obce kvůli stavebním uzávěrám a podobně.
"Naštěstí se to už podařilo vyřešit, podařilo se nám prosadit změnu územního plánu ke všeobecné spokojenosti," říká starosta jedné z "postižených" obcí, Jeseníku nad Odrou, Tomáš Machýček. O tom, že by se nad stavbou průplavu definitivně zlomila hůl, ale ještě rozhodnuto není. "V příštím roce má být vytvořena studie hrazená z fondů Evropské unie zaměřená na proveditelnost stavby kanálu," prozradil Tomáš Kolařík z obecně prospěšné společnosti Plavba a vodní cesty.

I kdyby se autorům studie v příštím roce důležitost stavby kanálu spojujícího řeky ústící do tří moří podařilo prokázat, stavět by se hned tak nezačalo. "V současné době nemáme na případnou stavbu ani kapacity, ani finance," přiznává ředitel Ředitelství vodních cest České republiky Jan Skalický. "Naší současnou prioritou je úprava toku Labe tak, aby byl propustný, se stavbou průplavu Dunaj – Odra – Labe se v současné ekonomické situaci minimálně do roku 2025 nepočítá," dodal Jan Skalický. Základním předpokladem pro fungující ostravskou část průplavu, který by měl vést z Bohumína přes Ostravu a Kunín do Hranic na Moravě, je i splavnění toku Odry na polském území. V současnosti nejbližší přístav na Odře je v polském městě KędzierzynKoźle, zhruba padesát kilometrů od Bohumína.

Ten se v polovině sedmdesátých let stal jakýmsi "přístavem" na Odře. Nakládání zboží na lodě se zde ale odehrávalo spíše pokusně. "Menšími loděmi se dá doplout až do Ratiboře, kde se v současnosti chystá stavba plavební komory," přibližuje stav na polském území Tomáš Kolařík. "Pravda ale je, že se průplav měl začít stavět už před několika lety, ale tak už to někdy chodí. Od Bohumína je Odra prohrabána a prohloubena, upraveny byly i všechny mosty přes Odru tak, aby měly výšku sedm metrů nad hladinou, zbytek by se musel dodělat," dodal Tomáš Kolařík.

---

FAKTA

Vodní dílo a tři evropské řeky Od vodního díla, které spojuje tři významné evropské řeky, si podnikatelé v kraji slibují zjednodušení a zlevnění dopravy hlavně nadměrných nákladů. Na území kraje je plánováno šest plavebních komor, u Přerova by se kanál napojil na řeku Moravu.