6.12.2012 - Zrušme ministerstvo dopravy

Ivo Rýc: "Dnes máme jedinečnou šanci změnit financování a řízení dopravy."

"Celá západní Evropa přechází na systém doprava financuje dopravu," tvrdí dopravní konzultant Ivo Rýc.

• Proč navrhujete zrušení ministerstva dopravy?

Z více důvodů. V současné době je doprava posledním "technologickým" ministerstvem. Ostatní odvětví typu energetiky, průmyslu, telekomunikací nebo obchodu jsou dnes součástí ministerstva průmyslu a obchodu. Prioritou všech ministerstev je strategické řízení resortu. Namísto toho doprava je příliš centralizovaná a stále rozhoduje o operativních věcech typu, že schvaluje jízdní řády na železnici, rozhoduje prakticky o všech nových stavbách ve státních dopravních sítích apod.

• Proč je to špatné?

Efektivita rozhodovacích procesů je velmi nízká, protože na centrální úrovni nejste schopni zhodnotit všechny informace, které s daným projektem souvisí. Vzpomínáte na most v Bohumíně? Nejdříve ho exministr Bárta vyřadil z investic a teprve po příjezdu na místo zjistil, že je to nesmysl, a svoje rozhodnutí (naštěstí) zrušil.

• Doprava má mít rozpočet 45 miliard. Jak chcete takový kolos včlenit pod ministerstvo průmyslu a obchodu, které hospodaří se skoro polovičním rozpočtem?

Z těch 45 miliard je necelých 90 procent automaticky přesouváno na správce dopravní infrastruktury (Ředitelství silnic a dálnic, Správu železniční dopravní cesty a Ředitelství vodních cest), takže ministerstvo dopravy má ve skutečnosti podobný rozpočet jako nejmenší ministerstva. Nevidím jako velký problém, aby doprava byla v blízké budoucnosti jednou ze sekcí ministerstva průmyslu a obchodu.

• Jako první krok navrhujete transformovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Co z toho vznikne?

ŘSD by se mělo přeměnit v akciovou společnost holdingového typu, která by byla ve stoprocentním vlastnictví státu a měla by právo vybírat poplatky za užití dopravní cesty, což by byl její vlastní příjem. Celá Evropa totiž přechází na princip "doprava financuje dopravu". Jinak řečeno, tyto aktivity se úplně oddělují od státního rozpočtu. Tak je to například již delší dobu v Rakousku. Budoucí správce dopravní infrastruktury bude potřebovat dva druhy zdrojů. Jednak na běžnou údržbu a provoz silnic, což musí přímo pokrýt poplatky uživatelů, jednak na investice na důležité silniční tahy, na což potřebujete okamžitě velký objem peněz, a státní rozpočet je není schopen dodat.

• Jak by to mělo po transformaci vypadat?

Vezměte si to na příkladu dálnice. Její životnost je 35 let, ale vy ji stavíte během tří až pěti let. Kde takový objem peněz získáte? Z běžných příjmů státního rozpočtu? To je dnes prakticky nemožné. Navíc nezapomínejme, že v letech 2000 až 2008 měla doprava mimořádné finance z privatizací o objemu asi 200 miliard korun. V letech 2007–2020 to bude zase z fondů Evropské unie v podobné výši. To ale skončí a kde vzít peníze?

• O jakých financích se bavíme?

Celková částka nutná na investice pro dopravní infrastrukturu vysoce převyšuje bilión korun, což představuje roční příjem státního rozpočtu.

• Jaké bude mít transformované Ředitelství silnic a dálnic své příjmy, kromě daní a poplatků?

Prostředky na investice pro delší časové období poskytnou finanční instituce – to je podstatné. Stát si nejčastěji od bank půjčuje tak, že vydá dluhopisy, jež se započítávají do celkového dluhu státu. U budoucí akciové společnosti nejsou úvěry, které získá od bank, součástí státního dluhu. Navíc současné politické rozhodnutí, jestli postavím tu, nebo onu dálnici, bude doplněno rozhodnutím ekonomickým. To samy finanční instituce posoudí, jestli vybudovat obchvat za městem XY je efektivní a návratná investice. Půjčky se potom splácejí z vlastních příjmů. Dnes je situace taková, že pro posouzení, zda investice do určité dálnice by měla být návratná, nemáme z trhu žádné informace, jestli to dává ekonomický smysl. Všechno se rozhoduje politicky podle toho, kdo kde sedí.

• Jak by vypadalo nově transformované Ředitelství silnic a dálnic?

Po ruce jsou dva modely. Jeden je, že se dálnice a koridory vloží do majetku akciovky, to je například na Slovensku. Druhým modelem je, že majetek nadále zůstane v rukou státu a akciovka ho může využívat jako tzv. státní koncesionář, což je v Rakousku. Tím je tento majetek ochráněn.

• Co navrhujete?

Majetek ponechat v rukou státu a dát do užívání akciovce. Stát nad tím musí mít kontrolu přes dozorčí a jiné rady. V energetice například existuje státní ČEPS, který se zabývá elektrickou přenosovou soustavou a kontroluje ho ministerstvo průmyslu a obchodu. Mezikrok přeměňující státní příspěvkovou organizaci na státní podnik a poté třeba za tři roky na akciovku je prostou ztrátou času a peněz.

IVO RÝC (66). Vystudoval matematiku a logiku. Dlouhá léta pracoval jako logistik, v posledních letech je dopravním konzultantem. V současnosti působí v Asociaci financování infrastruktury pro mobilitu (AFIM) jako ředitel poradenských služeb.