Byl jedním z nejskvělejších českých stavebních inženýrů všech dob, podílejících se na stavbě železnic u nás

Vroce 1840 navštívil Jan Perner Ostravsko, aby zde se skupinou zeměměřičů vytyčil budoucí trať Severní dráhy Ferdinandovy a zjistil základní podmínky pro její stavbu. Dělal to s mimořádnou pečlivostí, vše si zapisoval, takže i dnes víme, o čem s někdejšími měšťany Moravské Ostravy jednal.

Ruská železnice

Narodil se 17. září 1815 v Bratčicích v rodině mlynáře. Studoval na pražské technice u profesora Františka Josefa Gerstnera, po ukončení školy se dostal s několika inženýry do Anglie, kde si prohlédli fungující železnici. Pak se v roce 1836 nechal najmout svým učitelem Gerstnerem jako jeho pomocník při stavbě železnice z Petrohradu do Carského Sela, kde získal neocenitelné odborné zkušenosti. Jeho pozdější přítomnost na Ostravsku vyvolávala mezi jednotlivými obcemi a městy spor o to, kudy dráha povede. Rozruch byl vyvolán především snahou výhodně prodat pozemky pro postavení svršku dráhy, ale také kvůli dodávkám dřeva a dalších materiálů. Vzhledem k tomu, že dráha z Vídně končila zatím relativně nedaleko – v Lipníku nad Bečvou –, byli všichni obeznámeni s výhodami. Čekali pomoc pro chudý kraj a upadající řemesla. Moravská Ostrava, která v té době neměla ani dva tisíce obyvatel, velmi stála o to, aby nádraží bylo na jejím území.

Pečlivý inženýr

Perner se moravskoostravských radních v dochovaném dopise dotazoval na různé druhy materiálů a na to, zda by je bylo možné ve městě anebo v blízkém okolí získat ve větším množství. Dále se vyptával na zdejší obvyklé mzdy zedníků, tesařů, zámečníků, kovářů, kameníků, pokrývačů, sklenářů, natěračů a podobně. Měl také zájem o důležitou informaci, kolik se ve městě a okolí obvykle platí za použití koňských povozů k dopravě stavebnin, štěrku a hlíny.
Odpověď radních dává mimořádně cenný a dost přesný obrázek o některých hospodářských podmínkách města a regionu, který bychom v tak ucelené podobě jinak stěží získali.
Kámen se dovážel z polskoostravského panství, vápno z Chlebovic, jen písku a štěrku byl v Moravské Ostravě nadbytek. Stavební dřevo v místě rovněž nebylo, dováželo se například ze Šenova. Cihly se ve městě vyráběly ostře pálené, a tudíž vhodné, nicméně byl problém jich vyprodukovat dostatek, protože pomocné dělníky a cihláře odlákaly rozšiřující se hutě ve Vítkovicích a také nové doly. Radnice proto Pernerovi sdělila, že kdyby ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy zabezpečilo dostatečné množství nádeníků, bylo by možné podstatně zvýšit výrobu velmi kvalitních cihel. Tisíc cihel by přišlo na šest zlatých s dopravou na jednu míli (rakouská míle byla zhruba 7,5 kilometru).

Dohoda s mlynáři

Řezivo, tedy fošny a desky, se daly objednat u mlynářů, především u ostravského Valentina Quasigrocha, ale měšťané poradili Pernerovi, že by bylo pro jistotu dobré s mlynáři uzavřít písemné smlouvy. Koňský dvojspřežní potah se dal najmout na jeden den za dva zlaté, čtyřspřežní za čtyři zlaté. Přeprava za jednu míli a cent (vídeňský cent byl dnešních 56 kilogramů) stála čtyři krejcary. Kvalifikovaní řemeslníci, jako stolaři, kováři, zámečníci a podobně, dostávali denní mzdu 48 krejcarů, nekvalifikovaní pomocníci méně, kopáči jen 18 krejcarů, a to za čtrnáctihodinovou práci.
Magistrát oceňoval Pernerovu praktičnost a v dopise mu radní napsali, že pokud bude mít další případné dotazy, vynasnaží se je vyřídit, a že město tomuto podnikání poskytne patřičnou podporu a ochranu. Nicméně s Pernerem už nemohli jednat, protože ten byl jmenován stavbyvedoucím úseku Pardubice – Praha, kde odvedl skvělé dílo. Bohužel v září roku 1845 tragicky zahynul u choceňského tunelu. Měl pouhých třicet let.

---

NEPŘEHLÉDNĚTE Příští sobotu, tedy 22. prosince, se budeme zabývat osobností Davida Nitschmanna, rodáka ze Suchdolu nad Odrou a obnovitele jednoty bratrské.

Foto: ŽELEZNICE V RUSKU. Dobový obrázek představuje zahájení provozu na železnici v carském Rusku. Na její stavbě se podílel i český inženýr Jan Perner.
Obrázek: antikvariát Kokíčkovi Praha

Foto: SLAVNÝ INŽENÝR. K největším českým inženýrům všech dob zcela jistě patří Jan Perner.
Foto: archiv

Foto: PERNEROVA TRAŤ. Pohled z lávky pro pěší nad nádražím v Ostravě­Přívoze, kde roku 1840 začal vytyčovat Jan Perner trať vedoucí do Bohumína.